Brusel/Praha/Moskva – Evropská komise mimořádně uvolnila 125 milionů eur (téměř 3,5 miliardy korun) na pomoc zemědělcům, které postihlo ruské embargo na dovoz západních potravin. Opatření se týká pěstitelů zeleniny a ovoce. Čeští vývozci zemědělských komodit a potravin už vyčíslili letošní propad tržeb na 250 až 300 milionů korun – sankce prý nejvíc postihnou mlékárny.
Evropská unie podpoří pěstitele téměř 20 druhů ovoce a zeleniny, podléhajících rychlé zkáze. Jedná se například o mrkev, rajčata, zelí, papriky, květák, okurky, houby, jablka, hrušky, bobulovité plody, hrozny nebo kiwi. Podpora se bude provádět prostřednictvím odkupů i odškodnění za předčasnou nebo naopak pozdní sklizeň. Zemědělci mohou o kompenzaci žádat počínaje dneškem i zpětně, nejpozději však do konce listopadu.
Jak odhadlo ministerstvo zemědělství, z českých potravinářů se embargo nejvíc dotkne zpracovatelů mléka, kteří do Ruska vozí především sušené mléko, syrovátku, sýry a mražené máslo. Méně utrží i vývozci drůbežího a králičího masa, masných konzerv, paštik či zmrzliny.
Agrární export do Ruska má na celkovém českém vývozu zemědělských produktů podíl v řádu jednotek procent. Největší část tohoto vývozu (90 procent) totiž míří do zemí EU. Mezi nejvýznamnější české vývozní položky do Ruska patří pivo, nečokoládové cukrovinky a mák. Od roku 2009 se ve větším množství vyváží také produkty k výživě zvířat a potravinové přípravky, od roku 2010 narůstá vývoz sušenek a vajec.
Přetlak na unijním trhu stále hrozí
Mluvčí Agrární a Potravinářské komory Dana Večeřová nicméně upozornila, že konečné škody se mohou vyšplhat až na miliardy korun, a to v důsledku poklesu cen. Ten by mohl nastat poté, co se budou evropští výrobci snažit uplatnit přebytečné zboží na vnitřním trhu. Toho se obává i ministerstvo zemědělství.
„Vzhledem k tomu, že na ruském trhu byly závislé významné země Evropy jako například Německo, Francie, Nizozemsko, Itálie, Dánsko či Polsko, lze očekávat, že nerealizované zboží zůstane na zásobách,“ uvedl resort. Výrobci budou následně hledat odbytiště jinde. „V prvopočátku z toho může profitovat spotřebitel, v konečném důsledku to ale může mít dopad na mlékárenskou, respektive zemědělskou ekonomiku,“ upozornil úřad.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) už dříve odhadl dopad zemědělských sankcí na stejnou částku, tedy 300 milionů korun. Ohrozit by podle něj mohly 130 pracovních míst. Sankce, které zavedla Evropská unie vůči Rusku, by naproti tomu mohly mít mnohem tvrdší dopady – podle Mládka sníží tržby českých podniků o 2,2 miliardy korun a ohrozí až 700 pracovních míst. Tyto postihy se týkají přístupu na finanční trhy, vývozu zbrojního materiálu či technologií potřebných pro těžbu surovin.
„Já myslím, že to byla trošku poplašná zpráva. Zejména pro strojírenské firmy budou mít ty sankce první dopady za půl roku, za rok. Rozhodně to není tak, že by firmy začaly propouštět zítra,“ mírnil v rozhovoru pro ČT ministrovy obavy Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti a šéf pracovní skupiny, která dopady vzájemných sankcí EU a Ruska na tuzemské hospodářství monitoruje. Jedním z hlavních cílů týmu, v němž jsou mimo jiné zástupci ministerstev zahraničí, financí, zemědělství a průmyslu, je pomoci firmám otevřít nové trhy, kam by mohly svou produkci vyvážet.
„Ten prvotní šok, který nastal po zavedení opatření ze strany Ruské federace, pomalu odeznívá. Firmy se začínají s novou situací srovnávat, hledají nová odbytiště a to, co se zdálo jako velmi katastrofické, v tuto chvíli už tak katastrofické není,“ poznamenal náměstek ministra zemědělství Jindřich Šnejdrla (ČSSD). Dodal, že ministerstvo zatím nezaznamenalo zvýšený import zboží, které nenašlo uplatnění v Ruské federaci. Složitější situace však podle něj nastane po sklizni ovoce v podzimních měsících.
Pokud by se vlády rozhodly kompenzovat zemědělcům ztráty vzniklé v důsledku sankcí, musely by svůj postup podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého koordinovat na celoevropské úrovni. „Není úplně jasné, jestli by kompenzace na národní úrovni nemohla být považována de facto za státní podporu, která naráží na pravidla EU,“ varoval Dlouhý. Podobně se v minulosti vyjádřil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Vedomosti: Rusko může zastavit i dovoz aut
Sankční přestřelka mezi západními zeměmi a Ruskem zřejmě hned tak neskončí. Jak dnes napsal ruský deník Vedomosti, Moskva by mohla částečně nebo úplně zakázat dovoz aut, a to v případě, že Brusel a Washington uvalí na Rusko další opatření. Ruský prezident Vladimir Putin však v této věci ještě nerozhodl.
Možné nové embargo by se však netýkalo produkce zahraničních automobilek na území Ruska. Výrobní závody tam mají značky jako Ford, Volkswagen, Toyota či Hyundai. Automobily v Rusku vyrábí také mladoboleslavská Škoda Auto, která do Ruské federace dováží jen necelou pětinu aut. Většinou se jedná o speciální verze modelů nebo auta s dieselovými motory.
„V Rusku je poměrně vysoké dovozní clo, takže se tam vyplatí dovážet jen luxusní vozy. Bylo zavedeno z toho důvodu, aby se podporoval tamní automobilový průmysl. To platí už řadu let, proto se všechny významnější automobilky snažily vybudovat si v Rusku výrobní závody,“ vysvětlil šéfredaktor Autoweek.cz Vladimír Rybecký.
Na východ míří i vozy z nošovického závodu automobilky Hyundai, pro který bylo Rusko loni druhým největším odběratelem. Naopak na kolínskou TPCA by případné embargo nemělo mít větší vliv. „Prodej je tam v řádech jednotek tisíců vozů ročně. Pro TPCA zůstávají klíčové trhy hlavně Francie, Velká Británie nebo Německo,“ řekl mluvčí Radek Kňava.
