Praha - Evropské vlády se v Bruselu domluvily na parametrech rozpočtu EU pro roky 2014-2020. Ke shodě došlo po dlouhém nočním jednání, které hrozilo krachem. Český premiér Petr Nečas varoval, že Praha rozpočet vetuje, pokud Česko nedostane zhruba 400 milionů eur navíc nad rámec navhrovaného rozpočtu. To ale není nic nového, při dojednávání minulého rozpočtu zase hrozil vetem maďarský premiér Gyurcsány.
Boj o evropský rozpočet - peníze vždy až na prvním místě
Při jednání o rozpočtu EU platí, že peníze jsou vždy až na prvním místě. Letošní summit provázela tvrdá vyjednávání, kdy Česko dokonce hrozilo vetem. Ke shodě se politici dobrali až po šňůře nočních schůzek a poté, co prezident Evropské unie Herman Van Rompuy v pátek ráno předložil nový - nižší - návrh dlouhodobého rozpočtu.
Rozpor mezi starými a novými, chcete-li bohatými a chudšími státy, není novinkou. Naprosto stejná debata zaznívala už před sedmi roky, kdy se dohadovala pravidla pro roky 2007–2013. Také tehdy chtěly bohaté státy unie celkový rozpočet snížit, jelikož do unie víc peněz posílají, než kolik dostanou nazpátek. Naopak noví členové včetně Česka požadovali více peněz na rozvoj chudších regionů.
Dohodu o rozpočtu tehdy do poslední chvíle blokovaly Polsko a Maďarsko, které se snažily vyjednat více peněz. Česko do finálního lámání chleba nezasáhlo, podle tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka k tomu nebyl důvod, protože se prý ČR dostalo lepšího zacházení než ostatním. Tento postoj ale Polsko či Maďarsko popudil: „Vybojovali jsme výhody nejen pro sebe, ale i pro Čechy,“ podotkl nejmenovaný polský diplomat. Kompromis se nakonec povedlo dojednat hlavně díky Německu, které navrhlo zvýšit celkový rozpočet, přičemž většinu zaplatilo samo.
Eura
Nakonec politici po měsících vleklého dohadování dospěli ke kompromisu, který se ovšem lišil pouze o 12 miliard eur oproti návrhu, který Velká Británie půl roku předtím odmítla jako rozhazovačný. Jinými slovy se po několikaměsíčním vyjednávání povedlo dojednat snížení o 0,015 % hrubého národního důchodu EU. Podle kritiků unie toto dohadování o setiny procenta HDP umocnilo představu lidí o nenasytné a neschopné organizaci.
Největší část unijního rozpočtu směřovala na podporu chudých regionů a do zemědělství - Česko dostalo pro roky 2007–2013 přiděleno asi 680 miliard korun. Jiří Paroubek si tehdy pochvaloval, že má ČR šanci dosáhnout na nejvyšší objem peněz z fondů soudržnosti vzhledem k počtu obyvatel. Spokojený byl ale nakonec i polský a maďarský premiér.
Co znamená veto pro evropský rozpočet?
S rozpočtovým rámcem musí na summitu souhlasit všichni členové Evropské rady, tedy všichni zástupci evropských vlád. Díky Lisabonské smlouvě musí nově rozpočet podpořit i Evropský parlament. Pokud se jednotliví aktéři na evropském rozpočtu neshodnou, bude EU předkládat dílčí rozpočty každý rok, případně každý měsíc. Ze zákonodárného sboru přitom v minulých dnech a týdnech zaznívaly i poměrně kritické hlasy europoslanců nespokojených se škrty v návrhu Evropské komise.
Loni z Bruselo přiteklo skoro 74 miliard
Z následujícího grafu je vidět, že bylo Česko od svého vstupu až dosud čistým příjemcem, od roku 2004 obdrželo zhruba o čtvrt bilionu korun víc, než do unie odvedlo. V letech 2004 a 2005 šlo ještě o malé částky, loni ale rozdíl narostl až na téměř 74 miliard. Za tímto růstem stojí především obnovení čerpání peněz z některých dříve problémových fondů.
GALERIE
Rozdíl mezi příjmy a odvody do unie
V příštích letech ale dostaneme ze strukturálních fondů peněz méně, jednak se totiž mění struktura rozpočtu a jednak Česko v rámci unie bohatne, jelikož do EU vstoupily chudší země jako Bulharsko a Rumunsko. Místo zhruba 680 miliard by měla ČR v letech 2014–2020 získat asi 500 miliard. Praha považuje prostředky na rozvoj chudších oblastí za klíčovou otázku a premiér Nečas chtěl vyjednat sumu blížící se 20 miliardám eur (kolem 505 miliard korun).
Šlosarčík: Česko velmi často posílá do Bruselu rozporné signály
Už od loňského listopadu panuje v naší pozici schizofrenie, kdy se Česko jednak staví proti škrtům v politice soudržnosti a zároveň navrhuje celkový rozpočet EU výrazně omezit. "Když musejí členské státy šetřit, proč by neměla i Evropská unie," zdůraznil předseda výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Jan Bauer (ODS).
Tento nesoulad v postojích je však podle analytika Iva Šlosarčíka fenoménem tuzemské diplomacie a netýká se pouze evropských peněz. "ČR má dlouhodobý problém definovat a poté jasně vysvětlit, co vlastně od Evropské unie chce,„ připomíná člen Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. V případě rozpočtu EU v českém stanovisku kolidují dvě priority. “Jedna má více evropskou dimenzi, tedy mít chytrý evropský rozpočet, a druhá, více čechocentrická, mít co nejvíc peněz pro sebe," vysvětluje Šlosarčík.
Nečas hrozil vetem i dříve
V poslední době se nejedná o první situaci, kdy se Česko jako jedna z mála členských zemí staví proti integračním snahám a dokonce vyhrožuje použitím práva veta. Ve všech případech se Petr Nečas v odporu spojil se silným hráčem – s Velkou Británií a jejím premiérem Davidem Cameronem, který jen před několika týdny oznámil úmysl v případě vítězných voleb v roce 2015 vyhlásit referendum o vystoupení země z EU.
Když se sedmadvacítka snažila na přelomu let 2011 a 2012 na vrcholném summitu hasit dluhovou krizi, bylo Česko společně s Velkou Británií jediné, které se nepřipojilo k tzv. fiskálnímu paktu EU. Pakt navzdory tomu od letošního roku platí, účastní se ho 15 zemí. Společná dohoda státům ukládá povinnost zavést pravidla odpovědného hospodaření.
Petr Nečas
Kvůli českému postoji k fiskálnímu paktu se Petr Nečas dostal do ostrého sporu s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Ten loni v lednu předsedu vlády nařkl z toho, že kvůli ohledům na „národněsocialistické křídlo v ODS“ poškozuje státní zájmy. Téměř do roka a do dne se smlouva o rozpočtové odpovědnosti států EU stala jádrem koaličního rozkolu mezi ODS a TOP 09.
V létě a na podzim minulého roku se na evropské půdě řešilo zavedení speciální daně z finančních transakcí. A opět to byl Nečasův kabinet, který partnerům řekl rozhodné NE. Tentokrát se k nám kromě Britů, kteří se strachovali o globální konkurenceschopnost svého londýnského City, jednoho z nejvýznamnějších finančních center světa, připojili kupříkladu Nizozemci a Švédové. Daň, jejímž smyslem má být omezení spekulací na trzích, se rozhodlo v říjnu 2012 zavést jedenáct zemí eurozóny.
V prosinci se podobným způsobem jako nyní – tedy hrozbou vetem – Česko společně s Velkou Británií a Švédskem snažilo zabránit vzniku bankovní unie. Nečasovi a spol. se nelíbila představa, že by nad tuzemskými bankami dozor vykonávala Evropská centrální banka, v tomto postoji se přitom opírali o stanovisko České národní banky. Unie poskytla Česku zvláštní záruku, bránící přeměně dceřiných bank na pouhé pobočky zahraničních vlastníků bez souhlasu ČNB. Díky tomu jsme nakonec zrození nového regulatorního rámce nestopli, pouze se k němu nepřipojili.
Evropská unie
Premiér Nečas však není výjimkou, také Maďarsko několikrát hrozilo, že určitý návrh zablokuje. Kromě rozpočtu EU šlo třeba o českou výjimku z Listiny základních práv EU, která zaručovala, že nedojde k prolomení Benešových dekretů. Rovněž sousední Polsko několikrát zahrozilo vetem a loni dokonce zablokovalo plány na snížení emisí.
Kdy hrozilo vetem Polsko:
- Polsko loni uplatnilo veto, když se projednával plán na snižování emisí skleníkových plynů v EU po roce 2020. Návrhy počítaly s postupným snížením emisí: do roku 2030 o 40 procent, do roku 2040 o 60 procent a do roku 2050 o 80 procent. Česko Varšavu v řadě aspektů podporovalo, nakonec ale bylo ochotné přistoupit na kompromis – povedlo se totiž prosadit, aby byly limity nezávazné, a z návrhů se také nakonec vyškrtlo ambicióznější snížení emisí do roku 2020 o 25 procent (platí 20 procent).
- Varšava rovněž hrozila, že zablokuje zahájení jednání mezi EU a Ruskem o nové smlouvě o strategickém partnerství. Rusko totiž uvalilo embargo na dovoz polského masa. Na summitu v Samaře proto dávali diplomaté EU i Ruska najevo, že se o nové smlouvě jednat nebude. Moskva pak ale emgargo zrušila a Polsko hrozbu veta stáhlo.
- Tak trochu kuriozitou pak byla polská hrozba vetem v případě zavedení Evropského dne proti trestu smrti. Vláda Jaroslawa Kaczyńského totiž požadovala, že by měly být s trestem smrti odsouzeny také potraty a eutanázie. Po volbách ale nastoupila liberální Tuskova vláda a Polsko hrozbu vetem stáhlo.
Kdy hrozilo vetem Maďarsko:
- Stejně jako premiér Nečas hrozil i maďarský premiér Ferenc Gyurcsány vetem, pokud nebude rozpočet EU Maďarsku vyhovovat. Šlo ale o dojednávání předchozího rozpočtu pro roky 2007–2013. Gyurcsány chtěl, aby Maďarsko patřilo mezi první tři země EU, co se týče objemu podpory na počet obyvatel. Země nakonec k vetu nesáhla, Maďarsko i Polsko ale do poslední chvíle dohodu o rozpočtu blokovaly a žádaly více peněz.
- Budapešť také hrozila, že zablokuje výjimku z Listiny základních práv EU, kterou v souvislosti s ratifikací Lisabonské smlouvy žádalo Česko, respektive prezident Klaus. Ten se obával prolomení Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců. Na základě dekretů však byli zbaveni majetku také mnozí českoslovenští Maďaři. Premiér Gordon Bajnai tehdy zdůrazňoval, že se má Lisabonská smlouva týkat budoucnosti Evropy. Benešovy dekrety naopak označil za negativní součást evropské historie, která vyvolala utrpení milionů lidí. Budapešť ale nakonec k vetu nesáhla.