Praha – Důchodová reforma je ožehavým tématem i napříč vládní koalicí. TOP 09 souhlasí s návrhem Bezděkovy komise, která chce propad příjmů v důchodovém systému kompenzovat jednotným zvýšením sazby DPH na 19 procent. Zvyšování cen základních potravin je ale podle místopředsedy Věcí veřejných a ministra dopravy Víta Bárty pro stranu jen obtížně přijatelné. Stanovisko VV uvítal v Otázkách Václava Moravce i nový předseda Senátu Milan Štěch. Dvě třetiny postojů VV k důchodové reformě podle něj souhlasí s portfoliem ČSSD.
Většina služeb a potravin je nyní v desetiprocentní daňové sazbě. Převedení základních potravin do jednotné 19procentní sazby vidí Bárta prakticky jako nepřijatelné. „Nicméně si dokážu představit, že se spodní hranice o jedno nebo dvě procenta zvýší, ale za cenu toho, že prosadíme, aby byli pracující rodiče s dětmi v důchodovém systému zvýhodněni,“ řekl v Otázkách.
Pokud podle něj rodiče vychovávají budoucí daňové poplatníky a investují do dětí, tak tím také přispívají do důchodového systému. „To v tuto chvíli není naprosto zohledněno,“ upozornil s tím, že za posledních dvacet let odnášela všechny reformní kroky střední třída. Za svou osobu by proto preferoval dvě sazby DPH. Jednu zvýšenou a druhou sníženou na základní potraviny.
ČSSD trvá na progresivním zdanění
Milan Štěch postoj Věcí veřejných uvítal: „V době, kdy se snižují reálné příjmy, mzdy a platy, ještě zvyšovat potraviny, k čemu to povede?“ Upozornil, že lidé z příhraničí už teď jezdí nakupovat do Německa. ČSSD proto stále trvá na tom, že propady v prostředcích na důchody by se měly řešit progresivním zdaněním. „Proč u nás mají právnické osoby prakticky stejnou daň jako v Irsku?“
Naposledy se v Česku základní sazba DPH zvýšila od ledna 2010 z 19 procent na 20 procent a snížená sazba z devíti na deset procent. Členské státy EU jsou vázány limity pro výši základní a snížené sazby DPH. V souladu se směrnicí EU nesmí být snížená sazba DPH nižší než pět procent a základní sazba DPH musí být v rozmezí 15 až 25 procent.
Bezděkova komise vypracovala dvě varianty důchodové reformy. Společnými prvky je snížení pojistného na sociální zabezpečení z 28 procent hrubé mzdy na 23 procent, snížení stropů pro placení pojistného ze šestinásobku průměrné mzdy na trojnásobek a zavedení jednotné sazby DPH ve výši 19 procent, která by kryla deficity plynoucí ze snížení pojistného. Podle první varianty by si člověk mohl odvádět z 23 procent tři procentní body na individuální penzijní účet, ve kterém by za něj investovaly soukromé fondy. Ve druhé variantě by všech 23 procent odváděl do státního pilíře, ze svého by si ovšem mohl další tři procenta spořit na individuálním penzijním účtu. Pokud by tak učinil, stát by mu stejnou částkou přispěl.
