Bankovní rada ČNB schválila půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu

Praha - Bankovní rada České národní banky dnes schválila půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu na pomoc eurozóně. Vláda se včera shodla, že Česko poskytne měnovému fondu částku do 1,5 miliardy eur, tedy skoro 38 miliard korun. Peníze by měly jít z devizových rezerv ČNB. Jednání bankovní rady se zúčastnil také ministr financí Miroslav Kalousek. ČNB peníze půjčí, pokud Parlament schválí státní záruku za možné ztráty banky. O tom, že Parlament záruku schválí, premiér Petr Nečas nepochybuje.

Záruky se budou týkat i předchozí půjčky MMF z roku 2009 ve výši 1,03 miliardy eur. Vzhledem k tomu, že půjčku podporuje i opoziční ČSSD, nemusela by mít vláda při jejím schvalování vážný problém. „Sociální demokraté podporovali posílení MMF, proto budeme hlasovat pro poskytnutí půjčky,“ uvedl Sobotka. Vláda podle něj nabídla velmi dobré podmínky, ocenil také, že půjčka bude nižší, než zněl původní požadavek, více tak podle něj odpovídá velikosti České republiky. "Souhlas Parlamentu ČR s vládním návrhem zákona o státní záruce 2,53 miliardy eur chápe bankovní rada ČNB jako vyjádření priority zahraniční
politiky České republiky," uvedla dnes ČNB.

„Rozhodnutí bankovní rady České národní banky vítám,“ říká ministr financí Kalousek.

Částka 1,5 miliardy eur podle předsedy vlády Petra Nečase vznikla tak, že Česko hodlá poskytnout v přepočtu na jednoho obyvatele stejnou částku jako sousední Polsko. Jde o výrazně nižší sumu než původně požadovaných 3,5 miliardy eur. Poskytnutím půjčky prý dává Česko najevo, že v rámci EU patří do skupiny ekonomicky zdravých států. O podobě půjčky se vedla „velmi pečlivá jednání“ v trojúhelníku premiér, guvernér ČNB a ministr financí.

Kabinet se ve středu také usnesl, že bance nabídne státní záruky za úvěry MMF v celkové výši 2,53 miliardy eur, tedy i za půjčku z roku 2009 ve výši přes miliardu eur.

„Já osobně bych neměl problém ani s tou vyšší půjčkou. Domnívám se, že naše devizové rezervy jsou opravdu vysoké, a kromě toho, stabilita naší ekonomiky nestojí na tom, jestli naše centrální banka může využít patnáct, dvacet, nebo 25 miliard eur z devizových rezerv. Na konci stojí podpora MMF, který je mnohem silnější garant stability naší ekonomiky než to, jestli máme v devizových rezervách o miliardu víc, nebo míň,“ říká Luděk Niedermayer, analytik Deloitte a bývalý viceguvernér ČNB.

ČNB: vládní garance nejsou zbytečné

„Garanci nabídla vláda a ČNB tu garanci ráda přijala. ČNB si nemyslí, že ta garance je zbytečná. Navíc ta garance není žádné unikum,“ uvedl viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Dále připomněl, že o jistý druh politické garance usiluje v souvislosti s půjčkou i německá centrální banka. Hampl dále upozornil, že MMF nemá právně zakotven statut přednostního věřitele. MMF tak nemá v případě nesplácení půjček právní nárok být odškodněn jako první z věřitelů.

Vláda se ve středu rozhodla bance uhradit rozdíl mezi nižším úročením peněz, které poskytuje MMF, a úroky z bezpečných investic, které by jinak ČNB využívala. Pokud by fond nebyl schopen splácet své závazky, garance by se podle ministra financí Miroslava Kalouska promítla do rozpočtového schodku.

Lídři EU se loni v prosinci dohodli, že poskytnou na základě bilaterálních smluv půjčku až 200 miliard eur. Země EU se pak ale na poskytnutí celého objemu nedohodly. Dodat peníze se zavázala zatím jen eurozóna, a to 150 miliard eur. Ze zemí mimo eurozónu půjčku vyloučily Británie a Bulharsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
12:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 19 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
včera v 13:08‌‌

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.