Banka UBS pomáhala bohatým Francouzům s daňovými úniky. Za trest má zaplatit přes sto miliard

Francouzský soud potrestal švýcarskou banku UBS pokutou 3,7 miliardy eur (zhruba 95 miliard korun), uvedla agentura AFP. Dalších 800 milionů eur pak má banka zaplatit jako škodu vzniklou ztrátou daňových příjmů. Prokuratura banku vinila z napomáhání k daňovým únikům. Podle právníka UBS se proti rozhodnutí odvolají.

Soudní rozhodnutí je vyvrcholením sedmiletého vyšetřování. Banka má celkem zaplatit více než 4,5 miliardy eur (115,6 miliardy korun). Tato částka převyšuje její loňský zisk a podle francouzských médií je to nejvyšší pokuta uložená bance ve Francii.

Podle soudu UBS nelegálně poskytovala francouzským klientům v letech 2004 až 2012 bankovní služby, které jim pomáhaly ukrývat majetek před daňovými úřady. Prokuratura u soudu uvedla, že banka „systematicky“ podporovala klienty, kteří se vyhýbali placení daní, a prala peníze plynoucí z daňových úniků.

„Rozsudek není podpořen žádnými konkrétními důkazy. Místo toho je založen na nepodložených obviněních bývalých zaměstnanců, kteří při procesu ani nebyli vyslechnuti,“ uvedla banka.

Podle analytiků by kauza v důsledku odvolání mohla pokračovat ještě několik let. Banka nebude muset nic platit, dokud nebudou všechna odvolání vyřízena, upozornila agentura Reuters.

Těm, kteří byli usvědčeni z praní špinavých peněz, může být podle francouzských zákonů uložena pokuta ve výši poloviny takto legalizovaného objemu peněz. Prokuratura odhaduje, že klienti UBS před francouzskými daňovými orgány ukryli několik miliard eur. UBS obvinění odmítla.

Akcie UBS ve středu krátce po zahájení obchodování na newyorské burze ztrácely zhruba 3,6 procenta.

Platit musela banka i v USA a Německu

Podobnému obvinění čelila UBS i v USA a v Německu. V USA se v roce 2009 dohodla na urovnání ve výši 780 milionů dolarů (17,7 miliardy korun) a v Německu v roce 2014 zaplatila pokutu 300 milionů eur.

V minulosti UBS dostala také pokutu 1,5 miliardy dolarů (34 miliard korun) za manipulaci s klíčovou londýnskou úrokovou sazbou LIBOR. Ta je globálně využívanou sazbou, od níž se odvozují úroky pro značné množství soukromých i veřejných transakcí.

UBS minulý měsíc oznámila, že její čistý zisk za loňský rok činil 4,9 miliardy dolarů (111 miliard korun). Banka si na krytí nákladů spojených s právními spory a regulačními požadavky dala stranou 2,46 miliardy dolarů. Tato rezerva tak pokrývá jen méně než polovinu vyměřené pokuty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 4 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 15 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 23 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled