Automobilky mají od roku 2030 snížit emise CO2 o čtyřicet procent, shodli se europoslanci

Evropský parlament se vyslovil pro přísnější snížení emisí oxidu uhličitého u nových aut, než navrhovala Evropská komise. Europoslanci zvedli ruku pro návrh, podle kterého od roku 2030 nově vyrobená auta budou muset vypouštět o 40 procent oxidu uhličitého méně, než stanoví norma pro rok 2021. Evropská komise navrhovala 30 procent.

Středeční hlasování určilo postoj Evropského parlamentu pro vyjednávání s členskými státy EU, proto je možné, že konečná podoba limitů kvůli kompromisu ještě dozná změn.

Evropská komice chtěla limit od roku 2025 snížit o 15 procent a od roku 2030 o 30 procent. Europarlamentní výbor pro životní prostředí návrh Komise však zpřísnil, a to na snížení o 20 procent od roku 2025 a o 45 procent od roku 2030.

Nahrávám video
Události ČT: Nové trendy ve výrobě aut
Zdroj: ČT24

Ještě před hlasováním se přitom očekávalo, že europoslanci návrh výboru odmítnou, neboť příliš tvrdé limity by podle kritiků ohrozily stávající pracovní místa v automobilovém průmyslu a podvázaly hospodářský růst. Kriticky se k přísným omezením stavěly i členské státy se silným automobilovým odvětvím.

Europoslanci se tak nakonec rozhodli pro variantu, která počítá pro roky 2025 a 2030 se snížením o 20, respektive o 40 procent. Návrh Evropský parlament schválil poměrem hlasů 389 proti 239.

Emise
Zdroj: Lewis Whyld/ČTK/PA

Snížení o 40 procent je více, než chtělo Česko

Snížení o 40 procent od roku 2030 je o pět procentních bodů více, než je postoj České republiky. „Budeme sledovat českou pozici, tak jak vykrystalizovala v posledních dnech a hodinách. Ta hovoří o 35 procentech,“ řekl ještě před hlasováním europoslanec Pavel Poc (ČSSD). Dodal, že český návrh je realistický.

Jeho kolega z ODS Evžen Tošenovský upozornil, že požadavky na snížení emisí zcela ignorují současnou situaci na trhu i technologické možnosti. „Pokoušíme se nařídit něco, co není fyzicky možné. Poškodíme automobilky, které jen v České republice tvoří na čtyři sta tisíc pracovních míst, a životnímu prostředí nepomůžeme,“ uvedl Tošenovský.

Kritický názor na přísnější snižování limitů má také další česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO). Podle ní není možné v zájmu ušlechtilých cílů připravit evropský automobilový průmysl o konkurenceschopnost na globálním trhu. Charanzová nyní věří, že se v rámci diskuse s členskými státy podaří najít takový kompromis, aby byl dopad na automobilový průmysl co nejmenší.

„Stanovení limitu na emise CO2 z automobilů a dodávek musí reflektovat jak potřebu reagovat na klimatické změny, tak i možnosti automobilového sektoru, který nejen v České republice, ale i v celé EU zajišťuje tisíce pracovních míst,“ uvedl europoslanec Stanislav Polčák. Dodal, že potřebný je konkrétní, avšak dosažitelný cíl, který v konečném důsledku přispěje jak ke snížení škodlivých emisí, tak k dalšímu rozvoji špičkových evropských automobilových technologií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 21 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 23 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
včera v 07:55

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
včera v 07:01

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...