Akcionáři Unipetrolu nedostanou žádnou dividendu za loňský rok

Po téměř 17 hodinách rozhodla valná hromada petrochemického holdingu Unipetrol v noci na pátek, že její akcionáři nedostanou žádnou dividendu z loňského hospodaření. Analytici očekávali, že se dividenda vyplácet nebude. Poslední dva roky sice dividenda byla, avšak předtím vyplatil Unipetrol dividendu naposledy za rok 2007.

Předloni schválila valná hromada firmy dividendu 5,52 korun na akcii, loni byla ještě vyšší – 8,30 korun na akcii. Letos však nebude dividenda žádná.

Holdingu sice loni stoupl čistý zisk o devět procent na rekordních 8,7 miliardy korun a tržby stouply o 39 procent na 122,5 miliardy korun, dividenda je však vyplácena z hospodaření akciové společnosti Unipetrol, která je mateřskou společností holdingu.

Unipetrol a.s., kam spadá například ještě producent automobilových a průmyslových olejů Paramo nebo podíl ve firmě Butadien Kralupy, loni vykázal čistou ztrátu 28,5 milionů korun po předloňském čistém zisku 47 milionů korun.

Jednání valné hromady Unipetrolu začalo ve čtvrtek v 11:00. Řadu hodin však kladli minoritní akcionáři otázky a vedení firmy na ně postupně odpovídalo. Mezi nejaktivnější v kladení dotazů, žádostí o vysvětlení a podávání protestů patřil během celého dne akcionáři jednající ve shodě s Tomášem Hájkem, který podle svých slov zastupuje asi 300 akcionářů dohromady vlastnících zhruba 1,3 procenta akcií společnosti.

Hájek už během odpoledne mimo jiné několik desítek minut četl za jednotlivé akcionáře, které zastupuje, článek o letošní tragédii v areálu chemičky firmy v Kralupech nad Vltavou. Při výbuchu 22. března zahynulo šest lidí, šlo tak o jednu z největších tragédií v průmyslových provozech v Česku za posledních 50 let.

V noci se vedle dividendy rozhodlo také tom, že v devítičlenné dozorčí radě zasednou čtyři noví členové – Robert Jasinski, Edyta Watorová, Adam Wojciech Bura a Izabela Antosová. V radě bude i nadále působit někdejší ministr financí Ivan Kočárník. Mezi další členy rady patří například předseda odborového svazu ECHO Zdeněk Černý.

Valné hromady významných tuzemských firem se v posledních měsících často protahují do rekordních délek. Minulý týden trvala valná hromada energetické společnosti ČEZ více než 14 hodin. Začala v pátek v 11:00 a skončila hluboko po půlnoci. Stejně tak loňská valná hromada Unipetrolu schválila body týkající se rozdělení zisku a změn v dozorčí radě firmy až kolem půlnoci, byť začínala v 11:00. Letošní valná hromada Unipetrolu obě tyto schůze akcionářů, co se týče délky, ještě překonala.

Polská skupina nedávno zvýšila svůj podíl v Unipetrolu na 94 procent

Unipetrol je v Česku jediným zpracovatelem ropy, vlastní největší síť čerpacích stanic Benzina a je jedním z nejvýznamnějších výrobců plastů. Od roku 2005 je společnost součástí polské skupiny PKN Orlen.

PKN Orlen letos oznámila, že uspěla se svou nabídkou na odkup menšinových podílů v tuzemské firmě. Například společnost Paulinino Limited, za kterou stojí česko-slovenská investiční skupina J&T, byla největším minoritním akcionářem s 20procentním podílem – na konci loňského roku oznámila, že svou část odprodá. Podíl PKN v Unipetrolu stoupl na více než 94 procent z dřívějších zhruba 63 procent.

V květnu PKN Orlen oznámil, že hodlá od menšinových akcionářů koupit zbývajících 5,97 procenta akcií. Firma uvedla, že za každou akcii nabídne 380 korun, tedy stejnou částku jako při předchozím odkupu. Cílem je stáhnout akcie Unipetrolu z pražské burzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...