Akcionáři Unipetrolu nedostanou žádnou dividendu za loňský rok

Po téměř 17 hodinách rozhodla valná hromada petrochemického holdingu Unipetrol v noci na pátek, že její akcionáři nedostanou žádnou dividendu z loňského hospodaření. Analytici očekávali, že se dividenda vyplácet nebude. Poslední dva roky sice dividenda byla, avšak předtím vyplatil Unipetrol dividendu naposledy za rok 2007.

Předloni schválila valná hromada firmy dividendu 5,52 korun na akcii, loni byla ještě vyšší – 8,30 korun na akcii. Letos však nebude dividenda žádná.

Holdingu sice loni stoupl čistý zisk o devět procent na rekordních 8,7 miliardy korun a tržby stouply o 39 procent na 122,5 miliardy korun, dividenda je však vyplácena z hospodaření akciové společnosti Unipetrol, která je mateřskou společností holdingu.

Unipetrol a.s., kam spadá například ještě producent automobilových a průmyslových olejů Paramo nebo podíl ve firmě Butadien Kralupy, loni vykázal čistou ztrátu 28,5 milionů korun po předloňském čistém zisku 47 milionů korun.

Jednání valné hromady Unipetrolu začalo ve čtvrtek v 11:00. Řadu hodin však kladli minoritní akcionáři otázky a vedení firmy na ně postupně odpovídalo. Mezi nejaktivnější v kladení dotazů, žádostí o vysvětlení a podávání protestů patřil během celého dne akcionáři jednající ve shodě s Tomášem Hájkem, který podle svých slov zastupuje asi 300 akcionářů dohromady vlastnících zhruba 1,3 procenta akcií společnosti.

Hájek už během odpoledne mimo jiné několik desítek minut četl za jednotlivé akcionáře, které zastupuje, článek o letošní tragédii v areálu chemičky firmy v Kralupech nad Vltavou. Při výbuchu 22. března zahynulo šest lidí, šlo tak o jednu z největších tragédií v průmyslových provozech v Česku za posledních 50 let.

V noci se vedle dividendy rozhodlo také tom, že v devítičlenné dozorčí radě zasednou čtyři noví členové – Robert Jasinski, Edyta Watorová, Adam Wojciech Bura a Izabela Antosová. V radě bude i nadále působit někdejší ministr financí Ivan Kočárník. Mezi další členy rady patří například předseda odborového svazu ECHO Zdeněk Černý.

Valné hromady významných tuzemských firem se v posledních měsících často protahují do rekordních délek. Minulý týden trvala valná hromada energetické společnosti ČEZ více než 14 hodin. Začala v pátek v 11:00 a skončila hluboko po půlnoci. Stejně tak loňská valná hromada Unipetrolu schválila body týkající se rozdělení zisku a změn v dozorčí radě firmy až kolem půlnoci, byť začínala v 11:00. Letošní valná hromada Unipetrolu obě tyto schůze akcionářů, co se týče délky, ještě překonala.

Polská skupina nedávno zvýšila svůj podíl v Unipetrolu na 94 procent

Unipetrol je v Česku jediným zpracovatelem ropy, vlastní největší síť čerpacích stanic Benzina a je jedním z nejvýznamnějších výrobců plastů. Od roku 2005 je společnost součástí polské skupiny PKN Orlen.

PKN Orlen letos oznámila, že uspěla se svou nabídkou na odkup menšinových podílů v tuzemské firmě. Například společnost Paulinino Limited, za kterou stojí česko-slovenská investiční skupina J&T, byla největším minoritním akcionářem s 20procentním podílem – na konci loňského roku oznámila, že svou část odprodá. Podíl PKN v Unipetrolu stoupl na více než 94 procent z dřívějších zhruba 63 procent.

V květnu PKN Orlen oznámil, že hodlá od menšinových akcionářů koupit zbývajících 5,97 procenta akcií. Firma uvedla, že za každou akcii nabídne 380 korun, tedy stejnou částku jako při předchozím odkupu. Cílem je stáhnout akcie Unipetrolu z pražské burzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
včera v 08:00

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
včera v 06:00

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
13. 9. 2026

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.