Akcionáři Unipetrolu nedostanou žádnou dividendu za loňský rok

Po téměř 17 hodinách rozhodla valná hromada petrochemického holdingu Unipetrol v noci na pátek, že její akcionáři nedostanou žádnou dividendu z loňského hospodaření. Analytici očekávali, že se dividenda vyplácet nebude. Poslední dva roky sice dividenda byla, avšak předtím vyplatil Unipetrol dividendu naposledy za rok 2007.

Předloni schválila valná hromada firmy dividendu 5,52 korun na akcii, loni byla ještě vyšší – 8,30 korun na akcii. Letos však nebude dividenda žádná.

Holdingu sice loni stoupl čistý zisk o devět procent na rekordních 8,7 miliardy korun a tržby stouply o 39 procent na 122,5 miliardy korun, dividenda je však vyplácena z hospodaření akciové společnosti Unipetrol, která je mateřskou společností holdingu.

Unipetrol a.s., kam spadá například ještě producent automobilových a průmyslových olejů Paramo nebo podíl ve firmě Butadien Kralupy, loni vykázal čistou ztrátu 28,5 milionů korun po předloňském čistém zisku 47 milionů korun.

Jednání valné hromady Unipetrolu začalo ve čtvrtek v 11:00. Řadu hodin však kladli minoritní akcionáři otázky a vedení firmy na ně postupně odpovídalo. Mezi nejaktivnější v kladení dotazů, žádostí o vysvětlení a podávání protestů patřil během celého dne akcionáři jednající ve shodě s Tomášem Hájkem, který podle svých slov zastupuje asi 300 akcionářů dohromady vlastnících zhruba 1,3 procenta akcií společnosti.

Hájek už během odpoledne mimo jiné několik desítek minut četl za jednotlivé akcionáře, které zastupuje, článek o letošní tragédii v areálu chemičky firmy v Kralupech nad Vltavou. Při výbuchu 22. března zahynulo šest lidí, šlo tak o jednu z největších tragédií v průmyslových provozech v Česku za posledních 50 let.

V noci se vedle dividendy rozhodlo také tom, že v devítičlenné dozorčí radě zasednou čtyři noví členové – Robert Jasinski, Edyta Watorová, Adam Wojciech Bura a Izabela Antosová. V radě bude i nadále působit někdejší ministr financí Ivan Kočárník. Mezi další členy rady patří například předseda odborového svazu ECHO Zdeněk Černý.

Valné hromady významných tuzemských firem se v posledních měsících často protahují do rekordních délek. Minulý týden trvala valná hromada energetické společnosti ČEZ více než 14 hodin. Začala v pátek v 11:00 a skončila hluboko po půlnoci. Stejně tak loňská valná hromada Unipetrolu schválila body týkající se rozdělení zisku a změn v dozorčí radě firmy až kolem půlnoci, byť začínala v 11:00. Letošní valná hromada Unipetrolu obě tyto schůze akcionářů, co se týče délky, ještě překonala.

Polská skupina nedávno zvýšila svůj podíl v Unipetrolu na 94 procent

Unipetrol je v Česku jediným zpracovatelem ropy, vlastní největší síť čerpacích stanic Benzina a je jedním z nejvýznamnějších výrobců plastů. Od roku 2005 je společnost součástí polské skupiny PKN Orlen.

PKN Orlen letos oznámila, že uspěla se svou nabídkou na odkup menšinových podílů v tuzemské firmě. Například společnost Paulinino Limited, za kterou stojí česko-slovenská investiční skupina J&T, byla největším minoritním akcionářem s 20procentním podílem – na konci loňského roku oznámila, že svou část odprodá. Podíl PKN v Unipetrolu stoupl na více než 94 procent z dřívějších zhruba 63 procent.

V květnu PKN Orlen oznámil, že hodlá od menšinových akcionářů koupit zbývajících 5,97 procenta akcií. Firma uvedla, že za každou akcii nabídne 380 korun, tedy stejnou částku jako při předchozím odkupu. Cílem je stáhnout akcie Unipetrolu z pražské burzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...