Po mírných týdnech české hory zažívají štědřejší sněhovou nadílku a zimní počasí se chystá i do nižších poloh. Meteorologové nově varují před náledím, které hrozí od pátečního podvečera až do sobotního rána v západní polovině Čech – od Aše po Jindřichův Hradec.
V průběhu noci na sobotu bude počasí v Česku ovlivňovat frontální systém spojený s hlubokou tlakovou níží nad Britskými ostrovy. Už večer může poslat rtutě teploměrů pod nulu, noční teploty mají oscilovat mezi plus jedním až minus třemi stupni a při vyjasnění mohou klesnout až na minus šest stupňů.
Meteorologové proto v místech s tajícím sněhem nebo mokrým povrchem varují před tvorbou náledí nebo zmrazků, v jihozápadní polovině Čech platí „při mrznoucích srážkách ojediněle možnost tvorby slabé ledovky“. Ve druhé polovině noci se v Čechách směrem od západu očekává sněžení, které může ráno přecházet v ojediněle mrznoucí déšť.
Výstraha před náledím začíná platit už v pátek v pět večer a trvá do sobotní deváté ranní. Vztahuje se na celý Karlovarský, Plzeňský i Jihočeský kraj a také na jihozápadní regiony středních Čech (Hořovice, Příbram, Dobříš, Sedlčany, Votice). Silnice totiž budou s mrznoucím deštěm klouzat ještě víc, a hrozí proto problémy v dopravě a zvýšený počet nehod. Opatrní by měli být kromě motoristů i chodci.
Ledovka vzniká jako průvodní jev mrznoucího deště nebo mrznoucího mrholení. Při mrznoucích srážkách dopadají na zemský povrch kapičky přechlazené vody (tedy kapičky vody, která zůstává v kapalném skupenství i při teplotách pod bodem mrazu) anebo kapičky vody dopadají na povrch o teplotě pod nulou. V takovém případě voda při dopadu kapičky okamžitě zmrzne a vytváří se ledovka, která bývá na rozdíl od náledí čirá a především mnohdy naprosto hladká. Právě z toho důvodu je ledovka riziková zejména v dopravě – je obávanější než náledí.
Padající srážky mohou namrzat i na větvích stromů nebo na drátech elektrického vedení. V extrémních případech, kdy se vytváří vysloveně silná ledovka, tedy může docházet i k lámání větví nebo ohýbání celých stromů. Eventuálně se mohou vyskytovat i poruchy v dodávkách elektrické energie.
Náledí je ledová vrstva pokrývající zemský povrch, která vzniká postupným mrznutím (nepřechlazených) kapek deště nebo mrholení na povrchu země. Náledí vzniká též zmrznutím částečně nebo úplně roztátého sněhu při poklesu teploty pod bod mrazu. Vlivem denního chodu teploty brzy po západu Slunce často namrzají mokré stopy po tajícím sněhu shrnutém k okraji vozovek a vedle náledí se takto tvoří i tzv. zmrazky. Tenká ledová vrstva se často tvoří také pod koly projíždějících vozidel uježděním souvislé sněhové pokrývky.
Zdroj: www.infomet.cz, ČHMÚ, www.chmi.cz
Vzdor posledního února
Počasí tak částečně napravuje pověst dosavadní teplotně nadprůměrné zimě. Podle předběžných údajů ČHMÚ letos únorové teploty hned o pět stupňů předčily dlouhodobý průměr tohoto měsíce a byly dokonce vyšší, než jaký je dlouhodobý průměr pro březen. Na únor připadla i vůbec nejvyšší naměřená hodnota letošní zimy, když v Klatovech v polovině měsíce vystoupala rtuť teploměru na víc než osmnáct stupňů Celsia.
V posledních hodinách ale počasí obrátilo a republiku aspoň ve vyšších polohách zasypalo sněhem. U Fulneku na Novojičínsku tak v předposlední únorový den uvázly kamiony a v celém Moravskoslezském kraji se kvůli sněhu staly i desítky dopravních nehod. Ve Zlínském kraji kvůli podmínkám na silnicích havarovaly dva autobusy.
Krkonošská horská služba pak na hřebenech varuje před závějemi i před silným větrem, který ráno dosahoval bezmála osmdesáti kilometrů v hodně. „Za posledních 24 hodin napadlo za působení severního, později severozápadního větru asi dvacet centimetrů sněhu a stále sněží,“ doplnil ráno Jan Doubek z místní horské služby.
Velká lyžařská střediska v Krkonoších a Orlických horách taky hlásí stále dobré podmínky pro lyžaře. Lyžuje se tam na více než šedesáti kilometrech upravených sjezdovek, běžkaři mají k dispozici desítky kilometrů udržovaných tratí.
