Vnitřně se drolící Rusko by podle nastupujícího prezidenta Petra Pavla mohlo být kvůli rozbrojům ještě nebezpečnější než v současnosti, proto by řešení konfliktu na Ukrajině nemělo směřovat ke zhroucení agresora. Pavel to řekl v sobotní hodinové on-line diskusi o ukrajinské válce na svém Facebooku.
„Zhroucené Rusko by bylo velkým problémem,“ zmínil Pavel s tím, že po skončení konfliktu by si mělo Rusko udržet kontrolu a být schopno vést mezinárodní jednání. Zopakoval, že jednání mohou začít pouze pod podmínkou, že Ukrajina dostane pod kontrolu veškeré své území k roku 2014.
Velkou roli podle něj může hrát Čína, která je sice ekonomickým partnerem Ruska, ale za rok od počátku konfliktu nevyvinula směrem k Rusku přímou vojenskou podporu. Zmínil v tom směru některé body mírového návrhu Číny.
V hodinové diskusi, kdy po krátkém úvodním slovu vybíral z psaných dotazů sledujících, Pavel několikrát zopakoval, že kvůli řešení budoucích konfliktů je po ukončení války třeba zaměřit se na změnu pravidel Organizace spojených národů tak, aby byla připravenější a akceschopnější.
Mírový plán z Pekingu
Peking v pátek představil mírový plán v dokumentu nazvaném Čínské stanovisko k politickému urovnání ukrajinské krize. Mimo jiné v něm vybízí, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo, vyzývá ke zřízení humanitárních koridorů, ale i k ukončení západních sankcí proti Rusku. Zároveň se Čína přihlásila k principu „svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti všech zemí“.
Dvanáctibodový dokument vypracovaný čínskou diplomacií Kyjev odmítl, pokud nebude zahrnovat stažení ruských vojsk na hranice z roku 1991, ale zároveň uvedl, že je otevřen jednáním o některých částech plánu. Moskva ho naopak podpořila, Ukrajina by se podle ní měla smířit s „novou územní realitou“.
Mírová dohoda pro Ukrajinu musí obsahovat několik základních kamenů, které podle Pavla čínský návrh zmiňuje, ale blíže nespecifikuje, což vede k tomu, že obě strany si ho vykládají odlišně.
„Těmi stavebními kameny jsou především teritoriální integrita v mezinárodně uznaných hranicích, což v případě Ukrajiny znamená obnovení kontroly nad celým územím před rokem 2014 včetně východního Donbasu, Krymu a včetně regionů, které Rusko na základě zfalšovaných referend považuje za svoje. To musí být základním východiskem pro mírová jednání. K tomuto stavu jsme se zatím nedostali a žádný z mírových návrhů o něčem takovém nehovoří,“ shrnul.
Kvalita proti početní převaze
Nastupující prezident zmínil, že v začátku konfliktu byly pro Ukrajinu pomocí zbraně sovětské provenience, které Česko poslalo a na které byli Ukrajinci zvyklí. Teď jsou podle něj sklady vyprázdněné, což otevírá prostor na jejich doplnění moderní technikou. Vzhledem k početní převaze Rusů je podle něj třeba, aby ukrajinská strana konkurovala nasazením a kvalitou zbraní.
Premiér Petr Fiala (ODS) po středečním jednání ve Varšavě oznámil, že česká vládní vojenská pomoc Ukrajině činí od začátku ruské invaze deset miliard korun. Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara poslal zbraně a vybavení za dalších 30 miliard korun český obranný průmysl. Ministerstvo obrany loni poskytlo Ukrajině ze svého majetku mimo jiné osmatřicet tanků, pětapadesát bojových vozidel pěchoty (BVP), čtyři kusy letecké techniky a třináct samohybných kanonových houfnic.
