Zaorálek si předvolal maďarského velvyslance kvůli Benešovým dekretům

Maďarského velvyslance si na úterý předvolal ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Chce od něj vysvětlení slov předsedy maďarského parlamentu Lászla Kövéra, který v pátečním rozhovoru pro deník Právo řekl, že Česko a Slovensko neměly být kvůli Benešovým dekretům přijaty do Evropské unie.

Ostré reakce vrcholných českých politiků vyvolalo prohlášení hlavy maďarských poslanců. Lászlo Kövér řekl v rozhovoru pro Právo, že Evropská unie neměla přijmout Česko ani Slovensko, jsou-li součástí jejich právních řádů Benešovy dekrety.

ČR a SR se neměly vůbec stát členy Unie, pokud součástí jejich právního řádu je zákon vycházející ze zásady kolektivní viny. Pokud Evropa přijímá kolektivní vinu, o jakých společných hodnotách a zásadách hovoříme?
Lászlo Kövér
Předseda maďarského parlamentu v rozhovoru pro Právo 12. 12. 2015

Lászlo Kövér v rozhovoru také upozornil, že Srbsko obdobné zákony zrušilo.

Předseda maďarského parlamentu Lászlo Kövér (nahoře) při vystoupení premiéra Viktora Orbána
Zdroj: ČTK/AP/Lajos Soos

Podle Chovance měl Kövér špatný den. Zaorálek takový chystá i velvyslanci

Při své návštěvě Maďarska se nad Kövérovými slovy podivil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), podle kterého zřejmě předseda maďarského parlamentu „měl špatný den“. Nyní přišla i oficiální diplomatická reakce – maďarský velvyslanec půjde v úterý slova předsedy zákonodárců vysvětlit do Černínského paláce.

Ministr zahraničí řekl, že Kövérova slova jsou mimo realitu. Míní, že obdobná vyjádření narušují spolupráci v regionu. „Připadá mi, že to je úplně mimo současnou realitu, a přál bych si, abychom naše vztahy něčím takovým nezatěžovali,“ uvedl Lubormír Zaorálek.

Dodal, že Česká republika se maximálně snaží o spolupráci zemí střední a východní Evropy a podobná prohlášení tuto snahu znesnadňují. „Podobné výroky, které se dívají do minulosti, tomu podle mne naprosto nesmyslným způsobem vůbec nepomáhají,“ poznamenal ministr.

Výroky předsedy maďarského parlamentu odsoudila i slovenská diplomacie. Obdobně, jako se k tomu chystá Zaorálek, si i šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák předvolal maďarskou velvyslankyni.

„Nejnovější vyjádření Kövéra o tom, že se SR a ČR neměly stát členy EU, jsou nekvalifikované, neodpovídají úrovni našich vztahů,“ uvedlo v tiskovém prohlášení slovenské ministerstvo zahraničí. Úřad vyjádřil přesvědčení, že Kövér se do budoucna podobných vyjádření zdrží a že přenechá hodnocení historie odborníkům.

obrázek
Zdroj: ČT24

Benešovy dekrety: Právně vyhaslé, ale stále žhavé

Dekrety vydával prezident Československé republiky Edvard Beneš před ustavením Prozatímního národního shromáždění, které se poprvé sešlo až koncem října 1945. Kromě organizačních záležitostí v čerstvě osvobozeném Československu došlo prostřednictvím dekretů k první vlně znárodnění některých podniků, dolů, bank a pojišťoven. Z hlediska předsedy maďarského parlamentu jsou ale nejdůležitější dekrety, které zbavily majetku mimo jiné Němce a Maďary, a především dekret č. 33/1945 Sb. Ten lidi, kteří se za okupace přihlásili k cizí státní příslušnosti, zbavil československé státní příslušnosti. Dekrety později schválilo národní shromáždění.

Benešovými dekrety se v roce 1995 zabýval Ústavní soud a jeho verdikt nyní stanoví přístup státu k nim. Soud prohlásil dekrety za platnou součást právního řádu, ovšem protože v poválečné době splnily svůj význam, „z hlediska současnosti jsou již vesměs bez aktuálního významu a postrádají již nadále konstitutivní charakter“.

Lászlo Kövér v minulosti vystoupil s řadou kontroverzních prohlášení, některá z nich se týkala i problematiky etnických Maďarů v zahraničí. Před dvěma lety například řekl, že příslušníkům maďarské menšiny hrozí nebezpečí symbolické i reálné agrese a že byli v uplynulém roce vystaveni politickým bouřím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 3 hhodinami

Při pádu armádního vrtulníku zemřela vojačka

Na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku se zřítil armádní vrtulník Venom s pěti vojáky na palubě, uvedla po poledni na síti X armáda. Jeden člověk při pádu zemřel, náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč později sdělil, že šlo o ženu. Dalších sedm lidí záchranáři ošetřili a převezli je do nemocnic v Brně, Jihlavě a Třebíči. K nehodě došlo při návratu z výcvikového letu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoKoalice zvažuje povinnou školku od čtyř let či zrušení devátých tříd

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) uvažuje o povinném nástupu dětí do školky už od čtyř let namísto nynějších pěti. „Vyžadovalo by to důkladnou diskusi, ale ta idea špatně není,“ domnívá se předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Podle Jany Černé, ředitelky MŠ A. Drabíkové, by na to kapacita školek stačila, problémem by pro ně však bylo, kdyby byli rodiče čtyřletých osvobozeni od školného. Plaga je naopak proti zrušení devátých tříd, které navrhuje SPD s argumentem, že přinese peníze české ekonomice. „Nedovedu si představit, že bych k této změně přistoupil v tomto volebním období,“ deklaroval, ačkoli debatu o návrhu prý připouští.
před 4 hhodinami

Návrh jednacího řádu vlády počítá s omezením připomínek a silnější rolí premiéra

Podávání připomínek k nové legislativě či jiným návrhům by se mohlo od září omezit, rozhodování premiéra naopak posílit. Nově by mohl připomínkové řízení zrušit nebo zkrátit, koordinovat politiku a pozici Česka vůči EU či uzavřít zasedání kabinetu. Zvukový záznam ze schůze vlády by se 30 let nedal podle informačního zákona získat. Vyplývá to z návrhu jednacího řádu vlády, který získala ČTK. Předložila ho vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, která by dle něj také mohla začít předkládat kabinetu materiály.
před 4 hhodinami

Automaty už tvoří většinu nových aut v Česku. Autoškoly ale dál učí hlavně na manuálu

Více než polovina nových aut prodaných v Česku v prvním pololetí 2026 měla automatickou převodovku. Je to výrazně více než v roce 2019, potvrdili ČT čtyři největší prodejci na trhu. Toyota manuály prodává už jen minimálně, podíl automatů u značky Hyundai se od roku 2019 téměř ztrojnásobil. Škoda Auto i Volkswagen evidují zhruba dvojnásobný nárůst. Autoškoly ale trend zatím výrazně nenásledují – většina výuky stále probíhá na manuálu a vozy s automatem zůstávají spíše výjimkou.
před 4 hhodinami

VideoSečteno: Královéhradecký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 9. července se věnoval Královéhradeckému kraji.
před 5 hhodinami

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 6 hhodinami

Sněmovna by měla o Pavlově vetu hlasovat 25. srpna

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.