Praha – Hradní mluvčí Jiří Ovčáček odmítl, že by se prezident republiky svými výroky odkláněl od zahraniční politiky Sobotkova kabinetu. Reagoval tak na včerejší prohlášení předsedy vlády, který chce se Zemanem o jeho zahraničněpolitických aktivitách jednat počátkem prosince. V uplynulých dnech za své údajně proruské postoje Zeman sklízel opakovanou kritiku; mluvit s ním chce i ministr zahraničí.
„Je třeba zdůraznit, že pan prezident při svých zahraničněpolitických aktivitách vychází z aktivit vlády a nerad bych hovořil o tom, že dochází k nějaké nejednotě, to není pravdou,“ konstatoval ve vysílání ČT24 mluvčí Hradu s tím, že Zeman o zahraniční politice Česka pravidelně jedná s ministrem zahraničí i předsedou vlády.
Právě Bohuslav Sobotka přitom včera ze Spojených států vzkázal, že se s prezidentem chce kvůli jeho kontroverzním výrokům a postojům sejít „a v klidu si popovídat o tom, co se odehrávalo v posledních týdnech z hlediska komunikace navenek.“ Schůzka má proběhnout 10. prosince.
Zeman sklízí již měsíc výraznou kritiku, a to za svá prohlášení v Pekingu, kde Čínu označil za svůj vzor pro stabilizaci společnosti, i za kritická a vulgární vyjádření na adresu skupiny Pussy Riot, již stíhal Putinův režim. Ke konfliktu na Ukrajině Zeman uvedl, že jde podle něj o občanskou válku, a ne o ruskou invazi. Zmínil také, že sankce Západu vůči Rusku jsou neefektivní. Jeho postoj je tak v rozporu s názorem většiny západních představitelů i zástupců české vlády.
Ovčáček: Bude zajímavé, s čím premiér přijde
Odpor části veřejnosti proti Zemanovým postojům a výrokům se projevil 17. listopadu na Albertově, kde českého prezidenta vypískal dav před zraky hlav států Visegrádské čtyřky. O proruských postojích Zemana hovořily i členky Pussy Riot (více zde) a vlivný konzervativní senátor John McCain (čtěte víc). Český velvyslanec v Kyjevě potom musel Zemanovu politiku obhajovat před ukrajinským ministrem zahraničí.
„Bylo tlumočeno stanovisko Ukrajiny ohledně nepřijatelnosti posledních výroků prezidenta Miloše Zemana, které se týkají hodnocení situace na Ukrajině. Bylo zdůrazněno, že podobná prohlášení neodpovídají duchu tradičně přátelských ukrajinsko-českých vztahů,“ prohlásila ukrajinská diplomacie (detaily zde). Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka nelze brát ukrajinské výhrady na lehkou váhu, chce je probrat s premiérem i prezidentem - a právě s Hradem chce také zintenzivnit kontakt. „Po posledních dnech je i pro mě důležité, abychom v té komunikaci s panem prezidentem ještě přidali a byla ještě pravidelnější,“ dodal.
„Jako vláda na přímo zvoleného prezidenta žádný vliv nemáme, ale měl by své výroky konzultovat,“ prohlásil Sobotka. „Chci o tom mluvit s prezidentem, s prezidentem o tom bude mluvit i ministr zahraničí tak, abychom ty věci co nejvíc sladili, aby Česká republika se na půdě NATO a EU vyjadřovala jednotně a srozumitelně z hlediska jejích postojů a jejího dalšího postupu.“
Hrad je k této schůzce ovšem skeptický. „Bude zajímavé, s jakým návrhem pan premiér přijde a jakou má představu o této konzultaci, vzhledem k tomu, že pan prezident doposud pravidelně od svého zvolení tyto otázky se členy vlády komunikoval. Není jasné, jestli chce zintenzivnit konzultace, nebo jestlii chce zůstat v nastaveném trendu,“ konstatoval Ovčáček.
Očima ústavního právníka
Ústavní právník Jan Kysela upozorňuje na to, že zahraniční politiku v Česku určuje vláda coby nejvyšší výkonný orgán a že by prezident měl její linii držet. „Že zastupuje Českou republiku navenek, se chápe jako ceremoniální či reprezentační oprávnění,“ uvádí. „Jelikož postoje České republiky mohou být spojovány s tím, co prezident republiky říká, tak prezident republiky by měl být zdrženlivý, co říká, protože není schopný postoje české republiky vytvářet, neboť je vytváří vláda. Bude-li chtít mluvit za sebe a vyjevovat své soukromé názory, musí počkat na konec funkčního období nebo rezignovat.“
Parlamentní strany: Zahraniční kurz má určovat vláda
Strany napříč politickým spektrem se (s výjimkou komunistů) shodují na tom, že prezident není osobou, která by měla určovat směřování zahraniční politiky; akcenty se ovšem liší podle politické příslušnosti.
Místopředseda lidovců Jan Bartošek podotknul, že vzhledem k silnému mandátu přímo zvoleného prezidenta je potřeba Zemana více vtáhnout do vytváření zahraniční politiky; prezidentovu schůzku se Sobotkou ale považuje za rozumnou, protože státníkovy výroky „vyvolaly minimálně rozruch“. Shodně hovoří i šéf poslanců Úsvitu Radim Fiala, podle něj měla podobná schůzka proběhnout už dávno.
Miroslav Kalousek, místopředseda TOP 09, upozorňuje na to, že ještě při nedávných interpelacích Sobotka na Zemanových výrocích (v Pekingu) nespatřoval rozpor s vládní politikou. „Jestli dnes pan premiér začíná dupat novinou, proč před měsícem říkal, že je všechno v nejlepším pořádku?“ ptá se. Martin Kupka z ODS označil plánované jednání za nezbytné hašení požáru: „Pokud jeden volá hot a druhý čehý, nedělá to české politice dobré jméno. Rozmělnění obrazu zahraniční politiky kroky Miloše Zemana je nepřijatelné.“
Také šéf KSČM Vojtěch Filip mluví o tom, že konsensus by mezi vládou a prezidentem panovat měl, zároveň ale dodává, že „pan prezident je ústavně výše než ministr zahraničních věcí, a to by měl pan ministr zahraničí respektovat“.
