Počuch na koberečku: Kyjev protestuje proti Zemanovým výrokům

Kyjev – Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolalo českého velvyslance Ivana Počucha, aby upozornilo na údajně nepřijatelné výroky prezidenta Miloše Zemana ohledně situace na Ukrajině. Ty podle ukrajinské diplomacie neodpovídají duchu tradičních přátelských vztahů, byť Kyjev neupřesnil, které prezidentovy výroky má konkrétně na mysli.

Podle ukrajinské agentury Unian byl diplomatický incident vyvolán Zemanovým rozhovorem pro ruskou televizní stanici První kanál z počátku týdne. Zeman se v něm kriticky vyjádřil k sankcím, které Západ přijal proti Rusku kvůli jeho úloze v ukrajinské krizi. Zopakoval také názor, že na Ukrajině jde o občanskou válku. „Podle mne je nejdůležitější pochopit, že na Ukrajině je prostě občanská válka. Nesmíme se zabývat nějakými sny o podpoře, včetně ekonomické podpory Ukrajiny, protože v podmínkách občanské války je ekonomická podpora naprostým nesmyslem,“ zdůraznil český prezident.

„Při besedě (s Počuchem) bylo tlumočeno stanovisko Ukrajiny ohledně nepřijatelnosti posledních výroků českého prezidenta Miloše Zemana, které se týkají hodnocení situace na Ukrajině. Bylo zdůrazněno, že podobná prohlášení neodpovídají duchu tradičně přátelských ukrajinsko-českých vztahů,“ uvádí se v prohlášení ukrajinského ministerstva zahraničí, o němž informovala tisková agentura Unian.

Čeští představitelé ukrajinský krok nekomentovali. Mluvčí českého ministerstva zahraničí Michaela Lagronová jen potvrdila, že si ukrajinské ministerstvo Počucha předvolalo. „Vnímáme to, co nám ukrajinská strana prostřednictvím pana velvyslance sděluje,“ dodala. Mluvčí prezidentské kanceláře Jiří Ovčáček uvedl, že do vnitřních záležitostí Ukrajiny „se nebudeme vměšovat“. „Zdůrazňuji, že pan prezident v neděli absolvoval v Bratislavě velmi přátelský rozhovor se svým ukrajinským protějškem Petrem Porošenkem, kterému v poslední době mnohokráte vyslovil podporu,“ sdělil Ovčáček České televizi.

Ukrajinská vláda dlouhodobě prosazuje názor, že ozbrojené střety na Donbasu jsou přímým důsledkem ruského vměšování, jehož projevem byla i březnová ruská anexe Krymského poloostrova. Hospodářskou pomoc EU a USA označuje Kyjev za klíčový příspěvek k ozdravění hospodářské situace, jejíž krizový stav prohloubil svržený režim proruského prezidenta Viktora Janukovyče.

Kyjevu se nelíbí některé Zemanovy výroky k Ukrajině (zdroj: ČT24)

Výběr výroků Miloše Zemana k situaci na Ukrajině:

  • „Něco jiného je obsazení Krymu, který nikdy k Ukrajině nepatřil, ten daroval Nikita Chruščov Ukrajině v roce 1954, aniž by se kohokoli ptal. Nu a něco úplně jiného je vpád na území cizího státu. Protože když budete argumentovat problematikou menšin, ruskojazyčných nebo jakýchkoliv jiných, tak spustíte řetězovou reakci, no a dovedeno ad absurdum, to by také Rusové mohli požadovat ochranu svých občanů v Karlových Varech, a to by si asi nikdo z nás nepřál.“ (rozhovor pro ČTK u příležitosti desátého výročí vstupu Česka do EU, 9. dubna 2014)
  • „Chtěl bych s jistou dávkou politického cynismu říci, že Krym je ztracen a že konec konců nikdy nepatřil Ukrajině, kromě doby, kdy jeho poněkud podivný vůdce Nikita Chruščov, tedy vůdce Sovětského svazu, věnoval Krym Ukrajině jako dar.“ (projev na konferenci Česko očima Evropy, Evropa očima Česka, 11. dubna 2014)
  • „Občanská válka na Ukrajině se musí pravdivě pojmenovat. Je to doopravdy občanská válka. Může se z ní stát i ruská invaze. Zatím je to občanská válka mezi dvěma skupinami ukrajinských obyvatel.“ (rozhovor pro stanici Frekvence 1, 5. září 2014)
  • „Sankce vůči Rusku jsou neefektivní. Pokud by došlo k ruské invazi na Ukrajině, jsou sankce nutné, a to včetně vojenských opatření.“ (rozhovor pro stanici Frekvence 1, 5. září 2014)
  • „Bohužel Ukrajina je země, která si díky té občanské válce sama ničí svůj průmyslový potenciál, tím mám na mysli Donbas. A vytváří jakési hluboké příkopy mezi ruskojazyčným obyvatelstvem a ukrajinskojazyčným obyvatelstvem.“ (rozhovor pro stanici Frekvence 1, 5. září 2014)
  • „Zatím nebylo prokázáno, že na Ukrajině je ruská invazní armáda. A já beru vážně prohlášení ministra zahraničí Lavrova, že tam žádní ruští vojáci nejsou. Úvahy o tom, že tam sice jsou, ale jsou na dovolené, mně připadají poněkud komické, protože v současné době je východní Ukrajina asi nejhorší místo na dovolenou.“ (rozhovor pro stanici Frekvence 1, 5. září 2014)
  • „Pan premiér (Sobotka) by měl počkat, až se prokáže, zda Rusko skutečně vstoupilo na Ukrajinu. Pokud něco nevím jistě, tak se k tomu nevyjadřuji a mlčím. Invazní armáda se totiž neskládá z několika stovek dobrovolníků, ty by postřílela i naše česká armáda během jednoho týdne.“ (rozhovor pro stanici Frekvence 1, 5. září 2014)
  • „Jeden můj známý řekl, že ukrajinský konflikt a občanská válka je něco jako chřipka. Ale je tu nemoc, o které skoro nikdo nemluví. Zavíráme oči a myslíme si, že je to pouze starost novinářů, že je to pouhá propaganda. A toto nebezpečí představuje Islámský stát.“ (projev na konferenci Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos, 26. září 2014)
  • „Ti, kteří podporují sankce, jsou využíváni jako prostředek politické války a vystupují proti zavedenému dialogu civilizací. A namísto dialogu nastane ticho, nic víc.“ (projev na konferenci Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos, 26. září 2014)
  • „Ve Španělsku byla také občanská válka a přitom z jedné strany intervenovali Rusové a Francouzi, z druhé strany intervenovali Němci a Italové. A přesto nikdo neříká, že to nebyla občanská válka, nikdo netvrdí, že to byla německá, italská, ruská nebo francouzská agrese. Bojoval tam Španěl proti Španělovi, samozřejmě za zahraniční pomoci svých spojenců.“ (rozhovor s českým novináři při návštěvě Lipska, 9. října 2014)
  • „Podle mne je nejdůležitější pochopit, že na Ukrajině je prostě občanská válka. Nesmíme se zabývat nějakými sny o podpoře, včetně ekonomické podpory Ukrajiny, protože v podmínkách občanské války je ekonomická podpora naprostým nesmyslem.“ (rozhovor pro ruskou televizní stanici První kanál, 17. listopadu 2014).

Rusko přítomnost svých vojáků na Donbasu opakovaně popírá. Připouští pouze, že na východě Ukrajiny mohou bojovat příslušníci ruských ozbrojených sil, kteří jsou na dovolené. O jejich počtu Moskva odmítá spekulovat.

Válku na Ukrajině jsem rozpoutal já, tvrdí Strelkov

S otevřenou zpovědí o svém podílu na rozpoutání války na východě Ukrajiny se ruskému ultrakonzervativnímu listu Zavtra svěřil Igor Girkin-Strelkov, do konce srpna hlavní velitel vzbouřeneckých sil Doněcké oblasti. Zvrat ve válečných událostech, které koncem srpna zastavily ofenzivu ukrajinské armády, zajistily podle něj dodávky z Ruska a přísun ruských posil. Ruské vojáky bojující na Ukrajině označuje Strelkov jako „dovolenkáře“.

Igor Strelkov
Zdroj: Dzhavakhadze Zurab/ČTK/ITAR-TASS

„Válku jsem odstartoval já: kdyby náš oddíl nepřešel hranici, všechno by skončilo,“ přiznal v rozhovoru Strelkov, který sám sebe označuje za profesionálního agenta tajných služeb, nikoli vojenského velitele. Bývalý dlouholetý příslušník ruské kontrarozvědky FSB a vojenské rozvědky GRU působil podle svého vyjádření v bojových operacích v Bosně a v Podněstří i v obou čečenských válkách. Nyní žije v Moskvě, protože Kremlu se znelíbil a z Donbasu byl svými veliteli odvolán.

Strelkov tvrdí, že po březnové ruské anexi Krymského poloostrova očekával stejný scénář i v Donbasu. Rusko-ukrajinskou hranici přešel se svými bojovníky hned začátkem dubna a organizoval okupaci ukrajinských vojenských a bezpečnostních objektů ve Slavjansku. „Od začátku jsem předpokládal krymskou variantu, byla by nejlepší. Nikdo neusiloval o Doněckou nebo Luhanskou republiku, všichni byli pro Rusko. Čekali jsme, že přijde ruská správa a vznikne další republika v rámci Ruska. Když jsme pochopili, že nás Rusko nepřijme, byli jsme v šoku,“ prohlásil Strelkov.

Kdyby nebylo jeho oddílu, konflikt v Doněcké a Luhanské oblasti by se prý nerozhořel. „Všechno by skončilo jako v Oděse nebo Charkově. Bylo by několik desítek zabitých, spálených a zatčených, ale tím by všechno skončilo. Kolotoč války, která dosud pokračuje, roztočil náš oddíl,“ přiznal Strelkov. Na Ukrajinu prý dorazil s oddílem 52 bojovníků.

Po počátečních úspěších byly koncem srpna v důsledku ukrajinské ofenzívy pozice separatistů neudržitelné. „Dovolenkáři“ podle Strelkova dorazili na přelomu srpna a září. Bez jejich pomoci by se vzbouřenci neudrželi, docházely jim potraviny i munice. Po příchodu posil Strelkovovy jednotky prorazily koridory k ruským hranicím, aby zajistily zásobovací trasy. Zářijový útok separatistů na jih směrem k Mariupolu podle Strelkova vedli sami „dovolenkáři“. Obsadili město Novoazovsk na pobřeží Azovského moře, vstoupit do Mariupolu jim ale Moskva zakázala. Z bojů pak byli odvoláni a fronta je prý dodnes křehká.

Vydáno pod