Za měsíc začnou komunální volby. V 17 obcích nebudou, do zastupitelstva nikdo nechce

Nahrávám video

Méně lidí než před čtyřmi lety usiluje letos o křesla zastupitelů měst a obcí, které budou občané vybírat za měsíc. Oproti předchozím komunálním volbám je kandidátů o 17 tisíc méně – zhruba 216 tisíc lidí. Ti starostové, kteří se rozhodli skončit, si stěžují hlavně na rostoucí administrativu. Někteří z nich mají již nyní jistotu, že svůj úřad nepředají zvolenému zástupci, nýbrž správci jmenovanému z Prahy. K tomu dochází, když o volené funkce nemá nikdo zájem.

Komunální volby, které se uskuteční 5. a 6. října, se nebudou týkat sedmnácti obcí. Nenašlo se v nich dost lidí, kteří by byli ochotni kandidovat do zastupitelstva, a tak dosavadní starosty nahradí správci, které vyšle ministerstvo vnitra.

„Pro nás to znamená rezignaci všech členů zastupitelstva k prvnímu dni voleb. Od té doby převezme správce veškerou agendu,“ upřesnila starostka Tatobit Lenka Malá.

Tatobity na Semilsku mají zhruba pět set obyvatel a mohou být důkazem, že nedostatek uchazečů o volené posty neznačí, že se v obci lidé o dění kolem sebe nezajímají. Naopak, Tatobity se letos staly krajskou Vesnicí roku. K úspěchu přispěl i bohatý spolkový život.

Fakt, že starostku vystřídá v říjnu správce, však život v Tatobitech naruší. Správce má totiž omezené pravomoci – nemůže například investovat do rozvoje vesnice ani prodávat nepotřebný majetek. Obec tak zatím ani nebude moci využít milion a půl, který za výhru v soutěži o Vesnici roku získá.

Papírování je prý na starosty už příliš

To, že je v sedmnácti obcích o politiku tak malý zájem, má několik důvodů. Starostové si často stěžují na náročné papírování. Sdružení místních samospráv ostatně u příležitosti uzávěrky pro podávání kandidátek koncem července zveřejnilo výsledky průzkumu mezi starosty, kteří již nekandidují, a více než třetina to zdůvodnila nárůstem byrokracie a administrativy. Čtvrtina pak měla největší problém s tím, za co všechno nesou odpovědnost a za co jim eventuálně hrozí kriminalizace.

Podle předsedy Svazu měst a obcí Františka Lukla by to měly vzít v potaz i vláda a parlament. „Měly by si uvědomit, kdykoli budou rozhodovat o dalších povinnostech, které chtějí starostům dát na bedra, že jsou to jejich lidé. V obcích žijí, znají je, jsou to lidé pracovití a svědomití, a měli by k nim tedy přistupovat s důvěrou a úctou a nenakládat jim nad rámec povinností různé věci, které spíše od správy obce odrazují,“ řekl.

Některé starosty, kteří již nekandidují, však zkrátka znechutily poměry v obci. Tak zdůvodňuje svůj konec například Peter Staňo, který osm let starostoval v Hrčavě nedaleko Jablunkova. „Když pracujete v tak malé vesnici za minimální mzdu – moje mzda je doslova minimální – a ještě jste trestaný za iniciativu, tak je třeba přestat,“ míní. Hrčavu sice nečeká ministerská správa, ale i tam počet kandidátů oproti minulým volbám výrazně poklesl. 

Ty, kde jich není dost ani na sestavení zastupitelstva, budou moci situaci zvrátit v některém z termínů náhradních voleb. Zatím se k tomu chystají ve středočeských Litichovicích. Podle nynějšího starosty Pavla Kejklíčka se pokusí kandidátku sestavit mladí lidé, kteří však v obci zatím nejsou formálně přihlášeni.

Jedinou kandidátku mají v 6 tisících obcí. Ve dvou se bude vybírat z 29 subjektů

Zatímco obcí, kde se nepřihlásilo ani tolik kandidátů, aby vůbec mohli sestavit zastupitelstvo, je sedmnáct, těch, kde budou lidé vybírat v rámci jediné kandidátky, je přes šest tisíc. Patří k nim i Hrčava, kde minule ještě byly na výběr dvě kandidátky.

Nejvyšší počet kandidátek se naopak podařilo sestavit shodně na dvou místech. Z 29 volebních subjektů budou voliči vybírat jednak v Praze, jednak v Kateřinicích na Vsetínsku. V Praze je důvod, proč je zde kandidátek nejvíce, asi zřejmý; v Kateřinicích je to proto, že každý uchazeč o křeslo v zastupitelstvu kandiduje samostatně.

Cesta k volbám od 5. září do 6. října

I když do voleb zbývá ještě měsíc a den, členové volebních komisí budou mít napilno mnohem dříve. Již do první zářijové středy – tedy přesně měsíc před volbami – musí být hotové okrskové volební komise, které se poprvé sejdou 14. září.

Práci budou mít i starostové, kteří musí nejpozději do 2. října zajistit doručení hlasovacích lístků. Zároveň toho dne začne platit zákaz zveřejňování předvolebních a volebních průzkumů, který vyprší až s uzavřením volebních místností. Nejpozději dva dny před zahájením hlasování, tedy do 14 hodin ve středu 3. října, se ještě budou moci kandidáti své účasti písemně vzdát.

Harmonogram komunálních voleb
Zdroj: ČT24

Samotné volby začnou v pátek 5. října ve 14 hodin, volební místnosti se zavřou ve 22 hodin, znovu se otevřou druhý den v 8 hodin a zůstanou otevřené až do 14 hodin. Současně s komunálními volbami se uskuteční ve třetině okrsků také první kolo senátních voleb. Tam, kde bude potřeba i druhé kolo, proběhne s týdenním odstupem ve stejný čas 12. a 13. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 4 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 45 mminutami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 2 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 6 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 7 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 7 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.