Do Senátu chce 233 lidí. Kandidátky do říjnových voleb už jsou uzavřeny

Senátory by se letos chtělo stát 233 kandidátů, podobně jako při minulých volbách. Největší výběr by měli mít lidé v Praze 8, kde je 16 adeptů. Nejmenší konkurence asi bude na Náchodsku a Vsetínsku, kde se sešlo jen po šesti přihláškách. Volí se v 27 obvodech, které reprezentují třetinu země. Nejvíc křesel obhajuje ČSSD.

Video Události
video

Události: Do Senátu kandiduje 233 lidí

Počet uchazečů by se ještě do půlky srpna mohl změnit hlavně kvůli prověřování, zda všichni splnili zákonné podmínky kandidatury. Teprve poté úřady zveřejní i jména kandidátů.

Senátní volby, do nichž se v posledních letech hlásilo vždy přes 200 kandidátů, se budou konat na třetině území státu. Vzejde z nich 27 nových senátorů. Před největší výzvou stojí ČSSD, nyní nejdominantnější politická síla v horní komoře, která obhajuje vítězství ve 13 obvodech.

Volby mohou přinést většinu v Senátu pro vládní koalici ANO s ČSSD za podpory KSČM. Tato trojice stran disponuje 31 křesly, k zisku 41 křesel by zástupci těchto stran museli vyhrát ve 24 obvodech. S ohledem na výsledky ANO v senátních volbách, které zatím zůstaly za očekáváním, kritický přístup stávajících senátorů ČSSD k vládnímu spojenectví s hnutím Andreje Babiše i nedávné nevalné zisky komunistů, je však tato varianta málo pravděpodobná.

 

Nízká volební účast a úvahy o australském modelu

Senátní volby se konají ve dvou kolech, pokud někdo hned v tom prvním nezíská nadpoloviční většinu hlasů. První kolo se většinou spojuje s dalším hlasováním a účast v něm v průměru dosahuje 36 procent. Do druhého kola postupují dva nejúspěšnější kandidáti. Mezi nimi si chodí vybírat v průměru jen 17 procent voličů.

Podle některých senátorů to je příliš málo a systém by se měl změnit na jednokolový. Čtrnáct předkladatelů z ČSSD, KDU-ČSL, STAN, ODS, Zelených i ANO proto navrhlo změnu, při jejíž tvorbě se inspirovali v Austrálii. Počítá s tím, že nově by kandidáti na senátory už nebyli každý na samostatném volebním lístku, ale figurovali by na společném. Každý volič by pak měl očíslováním určit jejich pořadí podle svých sympatií. Povinně by měl označit nejméně tři adepty, jinak by byl jeho hlas neplatný.

Pokud by některý z kandidátů dostal nadpoloviční většinu prvních pořadí, byl by zvolen. V opačném případě je v každém kole po sečtení hlasů vyřazen ten nejslabší. Vyřazování nejslabších kandidátů a přerozdělování jejich hlasů probíhá tak dlouho, dokud některý kandidát nezíská nadpoloviční většinu hlasů, případně více hlasů z posledních dvou nejúspěšnějších kandidátů, uvádí se v návrhu. Podle předkladatelů tento systém nabízí reprezentativnější výsledky, neboť lépe odráží názory voličů.