Horní komora podpořila senátorský návrh, který chce nahradit současný dvoukolový způsob voleb do Senátu jednokolovým podle australského vzoru. Podle něj by lidé nově na jednom lístku stanovovali pořadí kandidátů a hlasy pro neúspěšné kandidáty by se připočítávaly úspěšnějším. Proti změně se postavili zástupci ODS, zamítnutí návrhu ale neprosadili. Normu budou nyní projednávat senátní výbory.
Do Senátu by se mohlo volit jednokolově. Lidé by museli povinně vybrat tři kandidáty
Změnu navrhlo čtrnáct předkladatelů z ČSSD, KDU-ČSL, STAN, ODS, Zelených i ANO. Poukazovali na to, že v prvním kole senátních voleb, které se koná obvykle s komunálními či krajskými volbami, účast dosahuje v průměru 36 procent, zatímco ve druhém kole jen 17 procent.
Jednokolová volba by podle jejího iniciátora Jiřího Dienstbiera (ČSSD) výběr senátorů zatraktivnila a mohla by zvýšit i volební účast. Kritici hlavně z ODS se ale obávají, že změna bude pro voliče příliš složitá. Připomínali, že v Evropě se s výjimkou irských prezidentských voleb nepoužívá.
„Měli bychom raději hledat způsob, jak účast u dvoukolového systému zvýšit. Například tím, že teprve druhé kolo voleb by bylo současně s krajskými nebo s komunálními volbami,“ uvedl předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil.
Všichni kandidáti na jednom lístku
Návrh počítá s tím, že nově by kandidáti na senátory už nebyli každý na samostatném volebním lístku, ale figurovali by na společném. Každý volič by pak měl očíslováním určit jejich pořadí podle svých sympatií. Povinně by měl označit nejméně tři adepty, jinak by byl jeho hlas neplatný. Právě to oponenti návrhu také vytýkali.
Pokud by některý z kandidátů dostal nadpoloviční většinu prvních pořadí, byl by zvolen. V opačném případě je v každém kole po sečtení hlasů vyřazen ten nejslabší. „Když dám někomu hlas a on v nějaké fázi počítání vypadne, tak hlas nepropadne, ale je přiřazen tomu, kdo je následující v pořadí… Voliči proto můžou označit i více než tři kandidáty, aby měli jistotu, že jejich hlas nepropadne,“ řekl ČT Dienstbier.
Vyřazování nejslabších kandidátů a přerozdělování jejich hlasů probíhá tak dlouho, dokud některý kandidát nezíská nadpoloviční většinu hlasů, případně více hlasů z posledních dvou nejúspěšnějších kandidátů, uvádí se v návrhu. Podle předkladatelů tento systém nabízí reprezentativnější výsledky, neboť lépe odráží názory voličů.
Přepočítávání hlasů by podle předlohy neprováděly okrskové volební komise, ale Český statistický úřad (ČSÚ). Komise by měly povinnost pouze převést hlasovací lístky do počítačové podoby, čímž by se eliminovalo jejich pochybení například při sčítání přednostních hlasů ve sněmovních volbách.
Pokud by návrh prošel parlamentem, letošních podzimních voleb by se kvůli šestiměsíčnímu odkladu účinnosti ještě nedotkl. ČSÚ by navíc nejprve musel upravit svůj informační systém. „To je veřejná zakázka, která má své lhůty jednak pro vypsání, jednak pro realizaci,“ podotkl Dienstbier. Reálné jsou podle něj senátní volby v roce 2020.