Praha - Prezident Václav Klaus svým podpisem uvedl v platnost zákon o odškodném pro navrátilce z Podkarpatské Rusi, kteří museli svůj majetek opustit po jejím zabrání maďarskou armádou v letech 1938 a 1939 nebo po odstoupení území Sovětskému svazu v roce 1945. Kompenzaci za půdu a majetek ale nyní požadují také Češi z Volyně, která stejně jako zakarpatská oblast leží na území dnešní Ukrajiny.
Volyňští Češi požadují rovněž odškodnění
„Jako teď byli odškodněni potomci původních obyvatel Zakarpatské Rusi, tak chceme, aby se to stalo také v našem případě,“ řekl ČT Miroslav Zich, jehož rodinu označili Sověti v roce 1939 za kulaky. Po návratu zpátky do Čech nejprve dostala přidělený statek na Žatecku, o který ale nakonec také přišla při kolektivizaci.
„Na Ukrajině začínají privatizovat půdu a prodává se to cizincům. Z třicátého devátého roku jsou ve všech katastrálních dokladech uvedeni Češi jako majitelé půdy, tak si myslíme, že by naše exekutiva měla učinit nějaké kroky,“ staví se za své nároky další z Volyňských Čechů Miroslav Němec.
3 minuty
Reportáž Tomáše Vlacha
Úřady jsou skeptické
Úřady ale nedávají tomuto řešení příliš naději. Nejen proto, že nároků ze strany Volyňských Čechů by bylo mnohem více než v případě navrátilců z Podkarpatské Rusi, ale především kvůli historickým dohodám. „Mezi Československem a SSSR byla v roce 1946 podepsána tzv. náhradová dohoda, což znamená, že prostor k otevření této věci ze strany ministerstva zahraničí je minimální,“ říká Milan Řepka z ministerstva zahraničí.
„Nemůžeme realizovat žádné další odškodnění k těm, která již proběhla. Prostředky státního rozpočtu jsou navíc nyní mimořádně omezené,“ uvedl pro ČT mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Opustili v 60. letech 19.století české území a vydali se osidlovat Volyňskou gubernii carského Ruska, které lákalo přistěhovalce na různé výhody. Slibovalo například právo na koupi levné půdy, právo na národní školství, na vlastní samosprávu a náboženskou svobodu. Takové podmínky se v porovnání s neutěšenou situací tehdejšího Rakouska-Uherska staly lákadlem pro téměř 16 tisíc emigrantů.
GALERIE
Ondřej Jakob