Praha - Prezident Václav Klaus svým podpisem uvedl v platnost zákon o odškodném pro navrátilce z Podkarpatské Rusi, kteří museli svůj majetek opustit po jejím zabrání maďarskou armádou v letech 1938 a 1939 nebo po odstoupení území Sovětskému svazu v roce 1945. Kompenzaci za půdu a majetek ale nyní požadují také Češi z Volyně, která stejně jako zakarpatská oblast leží na území dnešní Ukrajiny.
„Jako teď byli odškodněni potomci původních obyvatel Zakarpatské Rusi, tak chceme, aby se to stalo také v našem případě,“ řekl ČT Miroslav Zich, jehož rodinu označili Sověti v roce 1939 za kulaky. Po návratu zpátky do Čech nejprve dostala přidělený statek na Žatecku, o který ale nakonec také přišla při kolektivizaci.
„Na Ukrajině začínají privatizovat půdu a prodává se to cizincům. Z třicátého devátého roku jsou ve všech katastrálních dokladech uvedeni Češi jako majitelé půdy, tak si myslíme, že by naše exekutiva měla učinit nějaké kroky,“ staví se za své nároky další z Volyňských Čechů Miroslav Němec.
Úřady jsou skeptické
Úřady ale nedávají tomuto řešení příliš naději. Nejen proto, že nároků ze strany Volyňských Čechů by bylo mnohem více než v případě navrátilců z Podkarpatské Rusi, ale především kvůli historickým dohodám. „Mezi Československem a SSSR byla v roce 1946 podepsána tzv. náhradová dohoda, což znamená, že prostor k otevření této věci ze strany ministerstva zahraničí je minimální,“ říká Milan Řepka z ministerstva zahraničí.
„Nemůžeme realizovat žádné další odškodnění k těm, která již proběhla. Prostředky státního rozpočtu jsou navíc nyní mimořádně omezené,“ uvedl pro ČT mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Opustili v 60. letech 19.století české území a vydali se osidlovat Volyňskou gubernii carského Ruska, které lákalo přistěhovalce na různé výhody. Slibovalo například právo na koupi levné půdy, právo na národní školství, na vlastní samosprávu a náboženskou svobodu. Takové podmínky se v porovnání s neutěšenou situací tehdejšího Rakouska-Uherska staly lákadlem pro téměř 16 tisíc emigrantů.
