Vesecká: Rizika na protikorupčním balíčku nevidím

Praha – Korupce se stává horkým předvolebním tématem. Vláda ve sněmovně narychlo tlačí protikorupční balíček, v médiích se řeší nákup pandurů a navíc se Česká republika ve vnímání korupce propadá na pomyslném žebříčku. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká protikorupční balíček podporuje, přestože některá nová opatření by mohla znamenat větší zásah do práv a svobod občanů. Sporný bod, kterým je korunní svědek, je podle ní institut vhodnější pro případy organizovaného zločinu než pro korupci. Korunního svědka má označovat sám státní zástupce.

„Hovořit o protikorupčním balíčku jako o novince není na místě,“ tvrdí Renata Vesecká. Už roku 2006 byla vládou přijata protikorupční strategie. Instituty, které balíček obsahuje, jsou podle Vesecké již obsaženy v našem trestním řádu. 

Vesecká k protikorupčnímu balíčku:

„Čím více prostředků dostanou orgány činné v trestním řízení pro boj s korupcí, tím pro nás lépe.“

9 minut
Rozhovor s Renatou Veseckou
Zdroj: ČT24


Rizika protikorupčního balíčku Vesecká nevidí, ale varuje před provokací k trestnému jednání – tedy i ke korupci. „Provokace je prostředek, který je důkazně neúčinný,“ konstatovala Vesecká. Dalším sporným momentem je otázka korunního svědka. Institut spolupracujícího obviněného již je zmíněn částečně v novém trestním zákoníku. „Zatím to znamená pro pachatele pouze lehkou polehčující okolnost,“ podotkla Vesecká.

Korunní svědek by pro pachatele naopak znamenal úplnou beztrestnost nebo razantní snížení trestu. „Domnívám se, že to je institut použitelný v rámci organizovaného zločinu a já pro návrh zvedám stoprocentně ruku,“ řekla Vesecká. V rámci korupce je ale podle ní institut problematický. O tom, kdo je korunním svědkem, bude rozhodovat státní zástupce. „Stále ale bude na soudu, aby rozhodl, zda informace, které poskytuje korunní svědek, jsou dostatečně relevantní,“ podotkla Vesecká.

Státní zastupitelstvo bude ohledně pandurů spolupracovat s Rakouskem

Premiér Jan Fischer chce, aby Nejvyšší státní zastupitelství věnovalo zvýšenou pozornost kauze kolem nákupu pandurů. Objevuje se tak možnost spolupráce v rámci Evropské unie – především s Rakouskem. „Od roku 2000 je možnost v rámci unie vytvářet společný vyšetřovací tým a já se obrátila na Rakousko. Jen spolupráce těchto dvou zúčastněných zemí může vést k efektivnímu výsledku,“ míní Vesecká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
před 15 hhodinami

Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.
před 15 hhodinami

Skopeček byl zvolen místopředsedou sněmovny

Dalším místopředsedou sněmovny se stal kandidát ODS Jan Skopeček, Olga Richterová (Piráti) v tajné volbě neuspěla. Jedna ze čtveřice pozic zůstala neobsazená. Zájem o post má i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ten ale zatím kandidovat nemůže, protože stále vykonává ministerskou pozici. Poslanci ve funkcích zároveň potvrdili nově zvolené předsedy výborů. Dosavadní vládní strany oznámily, že chtějí svolat mimořádnou schůzi sněmovny ke střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Babiš dostal podle přiznání od svých firem přes 477 milionů, píší Seznam Zprávy

Agrofert, svěřenské fondy a další firmy ve vlastnictví předsedy ANO Andreje Babiše letos vyplatily Babišovi přes 477 milionů korun. Podle majetkového přiznání, ze kterého cituje server Seznam Zprávy, koupil Babiš rovněž nemovitost za více než 389 milionů korun. Babišovo ANO jedná o vzniku vlády s SPD a Motoristy. Po výzvě prezidenta Petra Pavla ve čtvrtek uvedl, že těsně před tím, než ho hlava státu jmenuje do premiérské funkce, oznámí způsob řešení svého střetu zájmů.
před 19 hhodinami

Oslavy 17. listopadu: města zaplní piety i kulturní akce

V pondělí 17. listopadu si Česko připomíná šestatřicet let od sametové revoluce a šestaosmdesát let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Na oslavu Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se koná řada akcí po celé zemi. K tradičním pietním aktům, kulturním akcím a demonstracím se přidají i debaty, audiovizuální instalace nebo filmové projekce.
před 19 hhodinami

Stanovit pravidla je podle adiktologů nejdůležitější v prevenci digitální závislosti dětí

Zanedbávají spánek i školu, přestávají je bavit dřívější koníčky a většinu času jim zabírá hraní počítačových her nebo sledování sociálních sítí. Podle průzkumu podlehlo digitální závislosti šest procent dětí do osmnácti let. Adiktologové rodičům radí zachovat klid, nezakazovat technologie, ale nastavit jasná pravidla a zajímat se o to, co děti on-line dělají. Další doporučení najdou rodiče od začátku listopadu na portálu DigiRozhledna.
před 20 hhodinami

Máme silnou společnost, ale ne silný stranický systém, míní filozof Kroupa

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.
13. 5. 2025Aktualizovánopřed 20 hhodinami

Nový klimatický cíl EU není dobrá zpráva, říká Knotek. Hladík kvituje vyjednané ústupky

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
před 21 hhodinami
Načítání...