Praha - V úterý zemřela ve věku 97 let legenda české farmakologie Helena Rašková, dnes se s ní do strašnického krematoria přišla rozloučit veřejnost. Lékařka a vědkyně Helena Rašková psala první farmakologické učebnice a organizovala jedny z prvních klinických studií. Už od konce války stála u zrodu přelomových trendů a ovlivňovala veškeré dění související s československým farmakologickým výzkumem. Během života obdržela řadu čestných ocenění, a to jak u nás, tak v zahraničí - mimo jiné čestný doktorát Univerzity v Lausanne a Královské belgické lékařské akademie. Dvůr Králové nad Labem jí v roce 2006 ocenil titulem Osobnost města.
Profesor farmakologie Jaroslav Květina, kterého Helena Rašková učila, vzpomíná, že se k lékové problematice dostala za války. Tím, že se stala závodní lékařkou ve famaceutické lékárně u Frágnerů, unikla totálnímu nasazení. Tam se také lékařům podařilo vyrobit první penicilin v Československu.
Od poloviny padesátých do sedmdesátých let vedla Rašková Ústav farmakologie Karlovy univerzity, kde se jí podařilo dát dohromady tým farmakologů nejen z univerzitní sféry: „Z její školy pochází patnáct univerzitních profesorů, kteří působí v Česku i v zahraničí,“ uvedl další žák Raškové, profesor farmakologie Miloslav Kršiak.
V 60. letech na vrcholu, pak skončila v zemědělství
Začátkem 60. let stála u zrodu světové farmakologické společnosti. A díky ní se v Praze konal světový farmakologický kongres, což byla první akce svého druhu za železnou oponou. Jaroslav Květina vzpomíná, že se do ústavu sjížděly farmakologické i fyziologické špičky, řada z nich byla nositeli Nobelovy ceny. Praha se tak stala spontánním centrem pro styk mezi Východem a Západem.
Po roce 1968 ale Raškovou vyloučili z komunistické strany a přišla o místo na fakultě i v ústavu – na dvacet let skončila v zemědělství. K farmakologii se vrátila až v 90. letech. „Já jsem se dívala na ty mladší, něco jako kvočna kouká na kuřata, a byla jsem strašně ráda, když se nějaké to kuře vybarvilo v krásného kohoutka,“ vzpomínala Helena Rašková v pořadu Na plovárně v roce 2008.
Ve své výzkumné činnosti se zaměřovala na farmakologii bakteriálních jedů a klinickou farmakologii a toxikologii. Jako první analyzovala bakteriální jedy z hlediska experimentální patologie a farmakologie, podílela se také na vývoji nových léků. Za svůj život stihla vydat asi 350 vědeckých publikací, učebnic, odborných a vědeckých knih z oboru farmakologie a toxikologie. Působila mimo jiné i jako expertka Světové zdravotnické organizace v Ženevě v oblasti účinnosti a bezpečnosti léčiv.
