Univerzální vakcínu proti klíštěti a jím přenášeným nemocem se snaží vyvinout čeští a evropští vědci. V Českém Krumlově tento týden hodnotili, jak se projektu daří. Jen v loňském roce se klíšťovou encefalitidou nakazilo v Česku přes 400 lidí. Lymskou boreliózou devětkrát víc.
Po chladnějších zimních měsících klíšťata znovu ožívají. Už teď o víkendu očekává Český hydrometeorologický ústav jejich zvýšenou aktivitu. Lidé by tak při procházkách v přírodě už měli být opatrní. Riziko onemocnění je vysoké - pokud člověk není očkovaný nebo se dostatečně nechrání.
Podle Rastislava Maďara, předsedy Koalice pro očkování, se proti klíšťové encefalitidě podle průzkumů očkuje zhruba 23 % české populace: „Faktem je, že jsou velké regionální rozdíly. Například v jižních Čechách, kde je historicky endemické ohnisko a typická oblast s výskytem infikovaných klíšťat, je proočkovanost nejvyšší jak u dětí, tak u dospělých,“ uvedl Rastislav Maďar. V jiných regionech ČR už je míra očkování nižší. V porovnání s jinými evropskými zeměmi, kde se klíšťová encefalitida vyskytuje, ČR zaostává. „Jiné endemické oblasti, jako například Pobaltí nebo rizikové oblasti Ruska nebo celé Rakousko, jsou proočkovány mnohem víc. V rizikových oblastech v Pobaltí je očkováno až 60 % populace, v ruských sibiřských regionech až 70 % a v Rakousku dokonce jednou dávkou téměř až 90 % místních obyvatel,“ konstatoval Rastislav Maďar.
Podle něj jsou momentálně k dispozici dvě vakcíny proti klíšťové encefalitidě. „Jsou stejně dobré, jsou stejně dlouho prověřené, takže v podstatě mezi nimi neexistuje zásadní rozdíl a můžeme pacientům nabízet obě,“ uvedl Rastislav Maďar.
Jak Rastislav Maďar dále uvedl, riziko, že by člověk i přes dřívější očkování mohl encefalitidu dostat, je velmi nízké. „Obě vakcíny, které u nás jsou, jsou vysoce účinné, na 99 %. V medicíně platí, že 100% opatření neexistuje u žádné nemoci, a v podstatě těch 99 % je maximum, které musíme dosáhnout,“ řekl Rastislav Maďar.
Rastislav Maďar připomněl příklad ze sousedního Rakouska, kde tak, jak stoupala proočkovanost populace, klesal výskyt nemoci až na současných zhruba 60 případů ročně, což je přibližně 8-10x méně, než máme na porovnatelnou populaci v ČR. „V loňském roce jsme měli 410 případů hlášených v té druhé, závažné fázi klíšťové encefalitidy, která velmi často zanechává trvalé následky. A oproti předloňsku to znamená pokles zhruba o 30 %. Takže došlo k poklesu v předchozích dvou letech, nicméně zajímavé je, že vlastně stejný pokles nastal i v okolních zemích a v dalších endemických oblastech, takže pořád České republice zůstává to nelichotivé první místo ve statistikách výskytu klíšťové encefalitidy,“ řekl Rastislav Maďar.
„Lymská borelióza je u nás i v jiných endemických zemích ještě mnohem častější než klíšťová encefalitida. Mnoho pacientů po ní trpí trvalými následky, které jsou velmi nepříjemné a významně snižují kvalitu života. Takže vakcína proti této nemoci by byla velmi žádaná ze strany lékařů i samotných pacientů,“ uvedl Rastislav Maďar.
Léčba klíšťové encefalitidy, nehnisavého zánětu mozkových blan nebo mozku, není známá, léčí se jen příznaky. V první fázi se objevují teploty s charakteristickými příznaky - únavou, bolestmi hlavy, svalstva a malátností. Po částečné úlevě ve druhé fázi nastupují nesnesitelné bolesti hlavy, závratě, malátnost a vysoké teploty. U řady pacientů je průběh onemocnění velmi vážný, infekce může skončit i smrtí. Borelióza je podle lékařů méně závažnou nemocí, může však způsobit potíže s klouby nebo se srdcem.
„Vývoj očkovací látky proti borelióze probíhá ve světě už poměrně dlouhou dobu, čekali jsme trochu rychlejší výsledky. Už v loňském roce měla začít poslední předregistrační fáze na mnoha tisících dobrovolnících, ale bohužel byla dočasně zastavena. Takže my s napětím očekáváme, jaké budou výsledky toho klinického výzkumu a doufáme, že brzy dojde k registraci očkovací látky,“ dodal Rastislav Maďar, předseda Koalice pro očkování.
Libor Grubhoffer z parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR doplnil, že před lety už byla v USA vyvinuta proti borelióze jedna vakcína, která ale nebyla 100% učinná: „Proto byla stažena pro humánní použití, ale našla uplatnění ve veterinární medicíně,“ řekl Libor Grubhoffer.
A právě vakcínu, která by chránila i proti lymské borelióze, se snaží vyvinout projekt evropských vědců. Za pomoci nejmodernější biologie a genetiky vyvíjení univerzální vakcínu proti klíšťatům. „Byla by to – a pevně doufáme, že bude – univerzální vakcína, která bude chránit nejen proti zakousnutí a sání klíštěte na hostiteli, ale taky proti klíšťové encefalitidě, proti spirochetám lymské boreliozy a proti původci onemocnění, kterému se říká babezióza,“ popsla Libor Grubhoffer z parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.
„Jsme v polovině nebo v necelé polovině projektu a myslím, že plníme časový harmonogram, takže se daří jednotlivé kroky, jak jsme si je stanovili, dosahovat,“ řekl Libor Grubhoffer. Podle něj se na projektu celkově podílí 6 výzkumných pracovišť z Evropy, Biologické centrum má mezi nimi podstatné místo. „To proto, že máme také chovy klíšťat, to je mezi pracovišti zabývajícími se klíšťaty velmi důležitý předpoklad. A u nás máme dlouhou tradici a taky dobře vyvinuté metody, které nám umožňují experimentovat na klíšťatech,“ popsal Libor Grubhoffer.
Vývoj univerzální vakcíny proti klíšťatům přirovnal Libor Grubhoffer k řešení matematické úlohy: „Kterou můžeme vyřešit díky moderním přístupům molekulární genetiky a moderní vektorové biologie, jak se tato část biologie nazývá. Znamená to najít doslova společného jmenovatele mezi geny a jimi kódovanými bílkovinami, které podávány jako vakcíny, resp. vakcína, budou chránit jak proti samotnému klíštěti, tak také proti jednotlivým patogenům, tedy původcům infekčních onemocnění, která klíšťata přenášejí,“ uvedl Libor Grubhoffer.
Společný projekt jihočeských a evropských vědců je naplánován na 5 let a končí na podzim v roce 2018. „Velmi pozitivní zjištění je, že o práci našeho konsorcia projevila zájem firma Merck - oni se zabývají vývojem vakcín, je to v tomto směru nejznámější firma, a to je vlastně velmi významná okolnost, která nám v dalším pokračování projektu myslím nesmírně pomůže k tomu, abychom byli také schopni projekt dotáhnout do úspěšného konce,“ řekl Libor Grubhoffer.
Joppe Hovius, garant projektu z Akademického zdravotnického centra v Amsterodamu potvrdil, že první jednání s výrobcem, který má o vakcínu zájem, už zahájili. V rámci projektu ale komunikují i s dalšími. Doplnil, že součástí projektu budou také dva workshopy, kde se sejdou všichni zainteresovaní, kteří mají zájem o vývoj protiklíšťové vakcíny.
Jihočeští vědci přitom už vědí, jak zabránit sání klíštěte - testují to na dobytku v Mexiku. Další vývoj univerzální vakcíny je teď ale zatím otázkou experimentů - a potrvá ještě několik let. Vývoj vědci ukončí zhruba za tři roky, pak začne klinické testování.
Onemocnění způsobená klíšťaty v ČR - počty případů
Lymská borelióza
2011 – 4834
2012 - 3304
2013 – 4646
2014 - 3743
Klíšťová encefalitida
2011 – 861
2012 – 573
2013 – 625
2014 - 410
Zdroj: Státní zdravotní ústav
Vědci se na pracovišti v Českých Budějovicích věnují výzkumu klíšťat více než 30 let. Nejprve se na problematiku zaměřil samostatný parazitologický ústav, jenž se později stal součástí Biologického centra. Jedná se o jedno z pěti nejlepších pracovišť zaměřených na výzkum klíšťat na světě. Sám Grubhoffer se této problematice věnuje od poloviny 80. let 20. století.
