V Německu českému státu zmizela nafta za 108 milionů, tvrdí policie. Obvinila šéfy Viktoriagruppe

Policie v polovině března obvinila kvůli zmizelé naftě bývalého majitele firmy Viktoriagruppe Petra Malého, jednatele české pobočky společnosti Lubomíra Novotného, další dva lidi a jednu firmu. Po několikaletém prověřování jsou stíháni kvůli podvodu. Škoda dosahuje 108 milionů korun. Serveru iRozhlas.cz to řekl státní zástupce Tomáš Minx z Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Ani jeden z manažerů Viktoriagruppe nechtěl podle serveru o případu mluvit. „Ve věci chybějící hmoty, dříve uskladněné v německém Kraillingu, policejní orgán zahájil trestní stíhání čtyř fyzických osob a jedné osoby právnické, a to pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu,“ uvedl Minx. Škoda podle něj dosahuje 108 milionů korun.

  • Česko mělo v Kraillingu naftu za zhruba 1,2 miliardy korun, po vyhlášení insolvence firmy Viktoriagruppe se k ní ale nemohlo skoro dva roky dostat. 
  • Loni v červenci podepsala Správa státních hmotných rezerv, vlastník skladu Krailling Oils Development a insolvenční správce smlouvu, na jejímž základě ČR získala naftu zpět.

Případ zmizelé nafty je jednou z kapitol sporu o její české nouzové zásoby uložené v Německu. Společnost Viktoriagruppe, která zkrachovala v roce 2015, skladovala pro stát v Bavorsku palivo přibližně za miliardu korun. Poté, co skončila v insolvenci, začala o skladované zásoby právní bitva. Česku se nakonec po dohadech s konkurzním správcem postupně podařilo naftu přesunout z Kraillingu zpět. Poté, co ale z Německa dorazila poslední cisterna, měření potvrdilo obavy, že miliony litrů paliva chybí. Správa státních hmotných rezerv, která se o strategické zásoby stará, uvedla, že postrádá 6,3 milionu litrů.

„Tahle kauza je nepříjemným dědictvím minulého vedení správy a důsledkem jejich rozhodnutí z roku 2010 o uskladnění českých nouzových zásob v Německu,“ uvedl v reakci současný předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. V roce 2014, krátce po svém nástupu na správu, změnil metodiku kontroly skladů a díky tomu se podle něj přišlo na to, že část nafty v Německu chybí.

Část paliva prý do skladů nikdy nedorazila

Podle kriminalistů do bavorského skladu část paliva nikdy nedorazila, Petr Malý s Lubomírem Novotným a dalšími dvěma obviněnými jeho příjem na začátku roku 2011 údajně vykázali pouze papírově, píše server. „Předložili Správě státních hmotných rezerv dvě fiktivní listiny, kterými záměrně nepravdivě deklarovali fyzické naskladnění nafty do skladu Krailling, ačkoliv si všichni byli vědomi toho, že k naskladnění deklarované hmoty nikdy nedošlo,“ popisuje dokument k případu.

Aby zastřeli skutečné naskladnění nafty, použili údajně jeden doklad o příjezdu vlaku s naftou dvakrát. Viktoriagruppe se tak podle vyšetřovatelů nezákonně obohatila o 44 milionů korun.

Na přelomu let 2012 a 2013 pak podle policie společnost na pokyn Malého natřikrát ze skladu odvezla přes čtyři miliony litrů nafty, které posléze prodala. Správu hmotných rezerv o tom ovšem obvinění neinformovali a za palivo nezaplatili skoro 62 milionů korun.

Za skladování zmizelé nafty si pak Viktoriagruppe od Česka dva a půl roku nechala platit, čímž podle policie způsobila další škodu přesahující dva miliony korun.

Kriminalisté čtveřici obvinili v polovině března a podle webu jí rovnou kvůli možné stamilionové škodě zablokovali majetek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 1 hhodinou

Vláda projedná svůj legislativní plán, probrat by mohla i požár v Pardubicích

Ke svým legislativním plánům na letošní rok se v pondělí vrátí vláda Andreje Babiše (ANO). Před měsícem ministři projednávání dokumentu přerušili, protože premiérovi vadilo, že ho kabinet dostal k projednávání s rozpory mezi jednotlivými připomínkovými místy. Vláda se pravděpodobně bude zabývat i pátečním požárem v pardubické hale firmy, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok, v pátek se kvůli němu sešla i Bezpečnostní rada státu.
před 2 hhodinami

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoTejc chce snížit počet soudů a státních zastupitelství, mají se slučovat i rušit

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.
před 11 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 11 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
před 16 hhodinami

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
před 18 hhodinami
Načítání...