Praha - Začíná letní sezona a záchranáři už hlásí první oběti koupání. Jenom na Vysočině se od minulé středy utopili tři muži. V Česku ročně utone 250 lidí, což je stejně jako v mnohem lidnatější Velké Británii. Další stovky mají trvalé následky. V mezinárodním srovnání jsou Češi dobří plavci, ale chybí jim opatrnost. Do vody jdou často i posilnění alkoholem.
Stačí chvilka neopatrnosti nebo nepozornosti. Nejdřív tonoucí vodu polyká. Když nepřijde rychle pomoc, začne se tekutina dostávat do plic. Krevní oběh se zpomalí a přichází bezvědomí. Po čtyřech až šesti minutách začínají odumírat první mozkové buňky. Přežití záleží na tom, jak dlouho zůstane tělo bez kyslíku.
Nejčastěji musejí záchranáři do vody kvůli mužům, hlavně mezi 15 a 20 lety. „Za rok 2010 utonulo 188 mužů a 71 žen. Souvisí to s povahou, s riskováním a hazardem,“ popisuje lékař z vodní záchranné služby Marek Vašák. Další častá příčina tonutí u dospělých je alkohol, hraje roli zhruba ve třetině případů.
Hned po mužích jsou nejohroženější děti, na vině je nejčastěji nepozornost rodičů. „Platí, že čím více lidí dítě hlídá, tím méně je hlídané,“ upozorňuje záchranář Jan Sedláček. Ročně utone kolem třiceti dětí, stovky dalších mají trvalé následky.
Jako dnes už sedmnáctiletý Filip. Před devíti lety se málem utopil na školním výletě. „Nikdo vlastně neví, co se stalo. Byl dvacet minut na dně bazénu a učitelé na to přišli až podle zbývajícího batohu,“ vypráví Filipova matka. Chlapec ochrnul a nemůže mluvit. S okolím se dorozumívá pouze mrkáním.
V tom, aby se podobné případy stávaly co nejmíň, může pomoct i zabezpečení bazénů a jezírek. Záchranáři radí lidem je oplotit, zastřešit nebo na ně pořídit alarm.
