Praha – Poslanci se na mimořádné schůzi neshodli na tom, že by premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) svým postojem při vyjednávání o unijních sankcích vůči Rusku poškodil postavení České republiky. Neodsouhlasili ani to, že by premiérovy výroky byly nešťastné. Zákonodárci ale vyzvali vládu, aby chránila hospodářské a bezpečnostní zájmy republiky, a to v souladu s ostatními členy Unie. Konflikt je podle nich potřeba řešit diplomatickou dohodou mezi Ukrajinou, Evropskou unií, Ruskem a Spojenými státy.
Poslanci tímto usnesením ukončili mimořádnou schůzi o postoji vlády k sankcím EU vůči Rusku, uvaleným v souvislosti se situací na Ukrajině. Ta byla svolána na návrh opozičních poslanců TOP 09 a ODS kvůli postoji premiéra Bohuslava Sobotky. Ten minulý týden ve sněmovně vysvětloval, proč ihned nepodpořil další sankce, které chce Unie zavádět vůči Rusku. „Já jsem nemohl v noci na 31. srpna podpořit sankce připravované Evropskou komisí především proto, že žádný konkrétní návrh sankcí nebyl na stole,“ upozornil Sobotka.
Opoziční TOP 09 se nepodařilo prosadit usnesení, v němž by poslanci uvedli, že pokládají stanovisko premiéra za nešťastné, že poškozuje dobré jméno a důvěryhodnost Česka. Sněmovna také nepotvrdila dřívější usnesení evropského výboru, které v něm prosadili lidovci a TOP 09. Výbor mimo jiné odsoudil agresi Ruska vůči Ukrajině a vyzval kabinet, aby ve shodě se západními demokraciemi důsledně hájil české bezpečnostní zájmy.
Sněmovna podpořila snahy o udržení příměří dohodnutého mezi ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem a proruskými separatisty z Doněcké a Luhanské oblasti. Podpořila také konání plánovaných parlamentních voleb, a to na celém území Ukrajiny, za účasti pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Evropské unie a bez vojenského narušování. Obnovení demokratického mandátu ukrajinského parlamentu a vlády je podle sněmovny „základním předpokladem demokratického sebeurčení a dalšího vývoje Ukrajiny“.
Protiruských sankcí se Sněmovna nakonec dotkla jen okrajově. Vyzvala Sobotkův kabinet, aby při jednáních o postupu unie vůči Rusku „udělala maximum pro ochránění hospodářských a bezpečnostních zájmů České republiky a v maximální shodě s postojem členských zemí EU“.
