Tisíce lidí stále nedostaly náhradu za majetek zabavený komunisty. Chtějí se obrátit na Babiše

Nahrávám video

Úvahy o odškodnění klientů H-Systemu vyvolávají zájem také poškozených v jiných kauzách. S premiérem teď chtějí jednat zástupci restituentů v zemědělství. Tisíce lidí totiž nedostaly od družstev peníze za majetek zabavený při kolektivizaci v 50. letech, celkem jde o dvě miliardy korun. Řada družstev podle restituentů svůj majetek převedla jinam a vyhnula se tak placení.

„Čekám na schůzku s premiérem, objednám se k ministru spravedlnosti. Myslím, že by tohle měli dát do pořádku. Stát tady selhal a my jsme na to upozorňovali,“ říká předsedkyně Svazu restituentů Miloslava Pešková.

Restituenty měla družstva vyplatit na základě transformačního zákona. Stát ale nijak nekontroloval, jestli se tak stalo. Družstva často skončila v konkurzu a jejich majetek byl převeden na nově vzniklé firmy. A na takový majetek už restituenti nedosáhnou. „Ti, co nám to ukradli, se nám ještě smějí,“ zlobí se Růžena Jamplíková, jedna z poškozených.

Babiš slibuje schůzku, ministerstvo věc řešit odmítá

„Budu chtít, aby se k tomu poslanci zemědělského výboru, to znamená všichni poslanci zvolení napříč politickým spektrem, vyjádřili a řekli: Je tady vůle státu, pojďte to nějak řešit,“ prohlásil v říjnu 2015 tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Poslancům se ale dosud problém vyřešit nepodařilo.

Nynější vedení ministerstva zemědělství problém řešit odmítá. „Ministerstvo nemůže vstupovat do právních vztahů mezi soukromými subjekty. Nelze uvažovat o tom, že by nevyplacené podíly z družstev vyplatil stát,“ uvedl mluvčí resortu Václav Tampír.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ale jednání s restituenty přislíbil. „Určitě se s nimi sejdu. Já jednám s každým, kdo o to požádá,“ řekl ČT Babiš. Už dříve ale naznačil, že poškozené ze všech kauz stát odškodnit nemůže. „Takových lidí jsou možná statisíce,“ podotkl Babiš a připomněl například klienty zkrachovalých bank.

Pomoc jednotlivým lidem, kteří dosud nedostali vyplaceny své majetkové podíly ze zemědělských družstev, už slibovali zástupci čtyř posledních vlád. Ani jednou se však příslušnou novelu nepodařilo schválit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 4 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 5 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 10 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 11 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 12 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 12 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...