Radnice v Teplicích připravila arabsky psané brožury, ve kterých vysvětluje klientům lázní, jaké jsou ve městě zvyklosti v chování a co je zakázáno. Před začátkem lázeňské sezony se tak město připravuje na příchod hostů z arabsky mluvících zemí, především Kuvajtu. Radnice tím chce zabránit případným konfliktům, ke kterým mezi místními lidmi a lázeňskými hosty docházelo v létě 2015.
Teplická radnice hodlá také posílit hlídky strážníků v městském parku. K největším problémům totiž docházelo v létě v době Ramadánu, kdy se arabští turisté scházeli v parku po setmění a pořádali tam pikniky.
Místní obyvatelé reagovali tím, že začali v parku hromadně venčit psy, uspořádali protestní shromáždění a chtěli cizince od nočních oslav odradit. Konflikt řešila celosvětově sledovaná arabská média.
O nočním klidu, odpadcích i plavkách
Brožura, kterou turisté dostanou ještě doma před odletem do Česka, je nabádá, aby dodržovali noční klid, uklízeli po sobě odpadky, nenechávali děti bez dozoru nebo aby nechodili do bazénu oblečení.
Syřan Rachid Khalil žije v Teplicích dvacet let a stejnou dobu jezdí do lázní i arabští turisté. Příčinou konfliktů je podle něj především ztráta tolerance mezi lidmi. „K nějaké změně dojde, ale těžko ovlivníte chování lidí, kteří jsou zvyklí chovat se nějakým jiným odlišným způsobem,“ míní Rachid Khalil.
Každý čtvrtý klient lázní je z arabské země, obvykle Kuvajťan, kterým pobyt v lázních platí kuvajtská vláda. Odhadem utratí turisté z Kuvajtu v Teplicích dohromady desítky miliónů korun. „Kapesné pro jednoho na jeden den činí v podstatě částku, se kterou tady běžný člověk hospodaří celý měsíc,“ řekl náměstek primátora Teplic Hynek Hanza z ODS.
Lázně nově klienty přesvědčují, aby jezdili i mimo letní sezonu, a daří se jim to. Už jich přijelo víc než za stejné období v roce 2015 a největší vlnu čekají v Teplicích během několika dní.
Brožura vydaná magistrátem navazuje na iniciativu Arabů trvale žijících v Teplicích, se kterou přišli na podzim roku 2015. Po letních konfliktech začali lázeňským hostům vysvětlovat, jaké jsou v Česku zvyklosti a jak je respektovat. Vyvěšovali také po městě arabsky psané informační letáky a uklízeli veřejná prostranství.
