Tajný zátah na železnici: tuny kradených kovů a desítky zadržených

Praha - Na dva a půl tisíce českých policistů včera nad ránem ukončilo přísně utajovanou akci zaměřenou na zloděje kovů. A úspěšně: během 24 hodin ze středy na čtvrtek našli téměř 3 800 podezřelých kilogramů kabelů a drátů. Akce se zaměřila na nádraží a železniční tratě, protože právě železnice je vyhledávaným cílem zlodějů: používanou kabeláž rozeberou a za zlomek ceny zpeněží ve sběrnách. Často při tom vyřadí z provozu i signalizační zařízení a tím vysoce ohrožují bezpečnost na trati.

Zloděje kovů železnice láká: i když nejsou na první pohled vidět, vedou podél kolejí, k přejezdům, semaforům a signalizačním zařízením kilometry kabelů, které zase skrývají kilometry drátů, zejména měděných. Vedle jednoho kilometru trati mohou ležet až čtyři kilometry kabelů, což je lákavý poměr. Ostatně naposledy před čtyřmi dny ukradl zloděj přes 300 metrů měděných lan z tratě mezi Vsetínem a Jablůnkou v hodnotě desítek tisíc korun.

Nejde však o české specifikum - celá Evropa je kvůli hutné infrastruktuře protkaná kabely, a tak i včerejší zátah mimo jiné na zloděje kovů s názvem BLUE 24 měl přeshraniční charakter. Probíhal současně ve všech státech EU najednou. Celkové výsledky včetně toho, jak si se všetečností stojí čeští zloději v porovnání s ostatními, zveřejní policie během příštích dnů.  

Výsledky policejní akce BLUE 24 v číslech

Celkem 2 448 policistů zkontrolovalo:

  • 1 167 vlaků
  • 1 354 budov nádraží
  • 1 435 sběren druhotných surovin
  • 5 538 osob

Policisté zajistili:

  • 3 787 kilogramů podezřelých kovů, které s největší pravděpodobností pocházejí z krádeží
  • minimálně 80 kilogramů z toho byla měď pocházející z železnic
  • zadrželi celkem 13 lidí 

Na lup ve firemních montérkách

Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC) spolu s policií proti zlodějům bojuje, škody však významně rostou. Vedení drah si to vykládá ekonomickou krizí a tedy nárůstem počtu lidí, kteří propadnou až k obživě krádežemi. Jen loni dosáhly 31 milionů korun. To je o devět milionů víc než v roce předchozím. 

Roste navíc razance lupičských nájezdů na železnici. „Zloději používají velká auta, mají na sobě firemní montérky, přijedou za bílého dne a rozebírají části tratí. Působí, že jsme si je objednali. Chovají se naprosto suverénně,“ popisuje pro web ČT24 Marek Illiáš z tiskového oddělení SŽDC. V takových případech se většinou jedná o lokální tratě s minimálním provozem nebo o ty, po kterých vlaky vůbec nejezdí. V běžném provozu se ale krade též. Z frekventovaných tratí dokážou zloději odnést měděné dráty v řádech minut.

Vývoj škod na železnici způsobené zloději v posledních letech

  • 2009 - 20 milionů Kč
  • 2010 - 25 milionů Kč
  • 2011 - 22 milionů Kč
  • 2012 - 31 milionů Kč

Měď!

Měď je hlavní důvod, proč se zloději na tratě vydávají. „Nejčastěji se kradou měděné kolejnicové propojky a měděná lanová propojení všeho druhu, která jsou dlouhá desítky metrů. Z tohoto důvodu, tam, kde je to možné, se už v dnešní době měděná propojení nepoužívají a nahrazují se ocelovými lany,“ říká Illiáš. Rozdíl v ceně výkupů ve sběrnách je pro zloděje tak velký, že podle Illiáše určuje, jestli se s krádeží budou namáhat, nebo ne. Kilogram mědi se podle ceníků sběren vykupuje za víc než 100 korun. Ocel má podle nich cenu asi pěti korun za kilogram.

Někteří lupiči se přitom na drážní krádeže specializují. „Pro ilustraci uvedu příklad, kdy do sběrny v západních Čechách během měsíce dodal jeden člověk celkem 189 kilogramů opalovaného měděného drátu, 280 kilogramů hliníku, 404 kilogramů železa a 9 kilogramů olova. Dostal za to vyplaceno celkem 34 159 Kč,“ uvedla například pro Českou pozici Jitka Jenšovská, zástupkyně vedoucího Odboru odpadového hospodářství České inspekce životního prostředí.

A někteří se snaží zajistit si i kabely pod vysokým napětím. Například loni v červenci zloděj u železniční tratě u Mostu přesekl kabel, ve kterém byly tisíce voltů. Ten byl ukrytý v zemi a napájel zabezpečovací zařízení. Na místě po něm zůstala roztavená a částečně ohořelá sekera.

Pomůžou i mobily 

Krádeže kabelů jsou nyní tak časté, že jsou kvůli nim správa tratí s policií v kontaktu každý den. Zloděje odhalují pracovníci dráhy, fotopasti i noční policejní hlídky, přesto škody rostou. Dráhy uvádějí, že neexistují žádné účinné legislativně podložené restrikce. Navíc jsou v Česku jen tři policejní oddělení specializující se na tyto kriminální činy, a to v Brně, Ostravě a Praze. V minulosti působilo zvláštní oddělení železniční policie po celém Česku.

Prokazování kabelových krádeží je navíc velmi složité. Musí být totiž důkazně podpořeno, a to se daří jen těžko, pokud policisté nechytí zloděje přímo při činu. „Jsou případy, kdy se nám to daří. Máme vytipované skupiny pachatelů, kteří se tím živí,“ vysvětluje Ivana Ježková, mluvčí policejního prezidia.

Někdy policii stačí důkazy od kolemjdoucích, kteří krádež nahrají třeba na svůj mobil. Takových případů přibývá. Významně pomáhají kamerové systémy, které chce Správa železničních a dopravních cest rozšířit. „Během modernizací nebo rekonstrukcí se budou na nově budovaná místa dávat kamery. Na druhou stranu máme přes 13 tisíc kilometrů tratí po celé České republice. To nejde uhlídat,“ říká Illiáš. Spolupráci s policií tak loni Správa podpořila alespoň katalogem nejčastěji kradených součástek. Policisté, ale i veřejnost se tak můžou podívat, o co zloději mají zájem. Ať už jde o šrouby, závaží nebo vodivá lana.

  • Barevný katalog autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • Krádeže na železnici autor: ČT24, zdroj: ČT24

Kabelová DNA

Problém se týká celé Evropy a některé země proto zavedly přísné podmínky výkupů. Například ve Francii jsou sběrny povinně registrované a nevykupují hotově. V Německu i Rakousku můžou obce zcela zakázat výkup kovů od fyzických osob. V Estonsku je takové nařízení plošné: například telekomunikační kabely do sběrny může přivést jen telekomunikační společnost. V zemi také platí úplný zákaz výkupu předmětů, které by mohly mít uměleckou nebo historickou hodnotu.

Centrální systém proti zlodějům zavedlo loni Německo. Kabely jsou v zemi značeny takzvanou umělou DNA, takže jde přesně určit, odkud pocházejí. Německé dráhy nedávno informovaly, že především kvůli tomuto opatření krádeže významně ustoupily, v letošním prvním pololetí proti loňsku o 40 procent. Úspěchy slaví i irská garda, která kvůli zlodějům kovů založila zvláštní vyšetřovací skupinu. Krádeží podle ní ubylo o desítky procent.

Nahrávám video

O případných budoucích českých opatřeních policie nechce hovořit. Zlodějům by prý mohla poskytnout výhodu. Zatím se lze vedle opatření drah a policie tak spolehnout jen na zákon, který se zaměřuje na výkupny druhotných surovin.

Ten jim nařizuje evidovat všechny zákazníky a zakazuje například vykupovat elektrozařízení. Sběrny ho ale stejně obcházejí. Podle srpnové kontroly České obchodní inspekce měla problémy s dodržování platných předpisů polovina kontrolovaných provozovatelů. Mezi nedostatky patřila i povinná evidence osob. ČOI ale kontrolovala jen zlomek výkupen, v celém Česku jich působí zhruba čtyři tisíce. Inspekce slibuje, že právě kvůli nezákonným prodejům kradených kabelů a kovů budou kontroly dál pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 33 mminutami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 1 hhodinou

Zemědělství dostane o stovky milionů víc, řekl Šebestyán po schůzce se Schillerovou

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 1 hhodinou

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je rekordní, uvádí InterSucho

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je letos v Česku rekordní. Na třiceti procentech území se nedostatek půdní vláhy vyskytuje od začátku roku. Jde o jižní a střední Moravu a také o závětrnou stranu Krušných hor, což jsou oblasti, kde je dlouhé trvání nedostatku vláhy dlouhodobým problémem. Uvádí to projekt InterSucho, za nímž stojí pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
před 10 hhodinami

Hradecké hejtmanství vyzvalo k prověření smrti pacientky s endoprotézou

Královéhradecké hejtmanství vyzvalo státní zastupitelství, aby prošetřilo smrt pacientky nemocnice v Rychnově nad Kněžnou před dvěma lety. Ženu s endoprotézou kolene operovali původně v Praze, pobývala ale ve východních Čechách. Nemocnice ji tehdy přijala s komplikacemi. Hned ji ale převezli do Prahy, jak si ona i rodina přály. Tam krátce nato zemřela.
před 12 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
před 12 hhodinami

Problematiku sucha nevidíme komplexně, upozornil Pavel po debatě s odborníky

V přístupu k suchu a reakci na klimatické změny často řešíme jednotlivosti a nevidíme problém komplexně, prohlásil prezident Petr Pavel po jednání s odborníky. Dle něj nepomůže jen stavět vodní nádrže, ale je třeba dělat celou řadu opatření. Pavel s první dámou Evou v úterý uspořádal v Lánech setkání k tématu životního prostředí. Diskuse se měla zaměřit i na význam vědeckého poznání a na to, jak ho srozumitelně přibližovat veřejnosti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.