Státní zástupci si stěžují, že nemohou postihovat mafiány, kteří se pokoušejí ovlivnit svědky, pokud od vypovídajícího nezazní výslovně křivé svědectví. Vítají proto vládní návrh novely trestního zákoníku zavádějící trestnost maření spravedlnosti. Advokáti ale mají obavy, že novela přinese možnost rozsáhlých obstrukcí a omezí právo na obhajobu. To bylo jádrem páteční debaty u kulatého stolu pořádané ústavněprávním výborem sněmovny.
„Jsme smutní. Nemůžeme nic dělat, když za námi přijde svědek s tím, že na něho mafián nebo pachatel tlačí, nebo ho uplácí, aby nějak svědčil,“ stěžoval si státní zástupce Petr Šereda. Podle jeho kolegy, vrchního olomouckého žalobce Ivo Ištvana, je možné pouze ocenit jeho odvahu a charakter, který ho vedl k nahlášení pokusu o ovlivňování.
Proti pachateli už ale zasáhnout nelze – a ten má tak možnost najít svědka, který se ovlivnit opravdu nechá. Problém se proto nyní pokouší řešit novela trestního zákoníku z dílny ministerstva spravedlnosti, která zavádí trestnost maření spravedlnosti. Tím se má na mysli právě ovlivňování svědků (bez ohledu na to, zda je úspěšné) nebo předkládání padělaných dokumentů jako důkazů.
O druhém jmenovaném případu mluvil soudce Nejvyššího soudu Jiří Říha. Zmínil příklad, kdy člověk nabádal podnikatele, aby podal na finanční úřad padělané faktury a žádal o vyšší vratku DPH, než mu náležela. Falšované faktury mu dokonce už vyrobil. Podnikatel ale podvrhy nepoužil, a případ tak vůbec nevstoupil do trestní roviny.
„Je v pořádku, že to je beztrestné?“ ptal se Říha. „Je,“ odpověděl jednoznačně šéf ústavněprávního výboru dolní komory Marek Benda (ODS). Podle něj není třeba takové činy trestat, protože nikomu nevznikla žádná škoda. Naopak se obává, že pokud bude každý moci napadat jakoukoliv listinu podanou soudu jako důkaz, povede to ke komplikacím, obstrukcím a prodloužení řízení.
Advokáti se bojí obstrukcí i vlastní napadnutelnosti
Jeho názor podpořila advokátka Petra Vráblíková: „Dovedu si představit, že v jedné věci budou desítky trestních oznámení.“ Největší škody to podle ní může napáchat při dynamických řízeních, například při sporech o dítě.
Náměstek ministra spravedlnosti Michal Franěk, který vládní návrh představoval, má ale za to, že obavy z nadužívání tohoto nástroje jsou liché. Poukázal na příklady z Německa nebo Slovenska, kde podobnou úpravu mají a prý se nezneužívá. Soudce Říha Fraňka podpořil s tím, že žádný nový problém nevznikne, protože soudce se i v současnosti musí vypořádat s tím, zda o důkazy může své rozhodnutí opřít – čili zda jsou hodnověrné.
Vedle Bendy vznesl výhrady i zástupce České advokátní komory Tomáš Sokol; upozornil, že novela by také mohla omezit právo na obhajobu: „Hrozí, že obviněný nebude předkládat dokumenty podporující jeho obhajobu jen z obavy, že má na krku další paragraf.“
A podle Sokola by novela znamenala obrovské riziko také pro samotné advokáty. Drtivou většinu dokumentů totiž předkládají právní zástupci a ti by prý museli trnout hrůzou, zda nejsou padělané, a žádat od klientů potvrzení pravosti, což by jejich práci komplikovalo.
Státní zástupce Jan Lata však tuto obavu vyvracel: „Představa, že bych stíhal obhájce za předložení padělané listiny, když mi řekne, že mu ji dal klient, to bych musel být příliš velký střelec.“ A Sokola uklidňoval i soudce Říha tím, že by se musel prokázat úmysl advokáta.
Benda: Je to vůbec potřeba?
Marek Benda nicméně pochybuje, zda je nová předloha zavádějící institut maření spravedlnosti vůbec potřeba. Odůvodnění ministerstva, že ji Česko musí přijmout, aby naplnilo mezinárodní závazky, se mu nelíbí. Nepřesvědčily ho ani argumenty o působnosti normy v zahraničí. „Že to mají Rakušané nebo Němci, je sice dobré, ale co z toho plyne? Chtěl bych vědět, jaké konkrétní problémy máme doma,“ řekl.
Žádnou analýzu potřebnosti takové normy však není podle státního zástupce Šeredy možné dodat. To, co není trestné, totiž nebude vidět v žádné statistice. Jediným vodítkem mohou podle něj být zkušenosti soudců a státních zástupců.
O tom, že by maření spravedlnosti mělo být součástí trestního zákoníku, je přesvědčená i poslankyně, odbornice na trestní právo a někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Zároveň však dodala, že konkrétní podoba ministerského návrhu vyvolává mnohé otázky.
Šámal: Ministerstvo spěchalo a výsledkem je nekvalitní návrh
Podle předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala je špatná kvalita předkládané novely důsledkem nedostatečné odborné debaty. „Trestní komise legislativní rady vlády k tomu dala připomínky, ty byly obejity a bylo to předloženo do sněmovny. To by být nemělo,“ stěžoval si. Náměstek Franěk se bránil: „Návrh prošel legislativním vývojem, ti, kdo ho měli dostat k vyjádření, ho dostali. Není to tak, že by debata neproběhla.“
Důležitost odborné debaty spočívá podle Šámala hlavně v tom, že o návrhu budou rozhodovat poslanci, kteří ve své většině nemají dostatečné vzdělání, aby porozuměli všem jeho dopadům. Měli by proto dostat návrh, který je dobře promyšlený a prodiskutovaný. Franěk však oponoval, že odborníci nemohou naservírovat poslancům stanovisko, na kterém se shodnou všichni, protože je to do značné míry politické rozhodnutí a odborná shoda se nenajde nikdy.
Sněmovna bude podle Heleny Válkové při hlasování rozdělená asi napůl. Sama přitom říkala, že bude ráda za argumenty, které jí pomohou přesvědčit kolegy hlasovat pro návrh. Marek Benda zase doporučuje úpravu odložit. A stejně jako Válková bude i on shánět argumenty – ovšem v opačném gardu.
