Stát by mohl stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech financovat zcela sám. Je to varianta pro případ, že by zapojení energetické firmy ČEZ do financování bylo příliš drahé, uvedl ve středu ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). Podle něj by to mohlo snížit výkupní ceny energie. Podle původních plánů se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent pak měl zaplatit ČEZ. Zástupci tripartity žádají po vládě rychlý tendr k Dukovanům bez redukce počtu uchazečů.
Míra státního financování stavby je podle Havlíčka závislá na vyhodnocení, jaký dopad bude mít financování ze strany ČEZu. O tom by měl rozhodnout znalecký posudek a také chování investora.
„Za předpokladu, že to pomůže výkupní ceně, tak je stát připraven financovat stavbu ze sta procent,“ uvedl ministr. Stát by v takovém případě mohl mít nižší úrokovou sazbu. Postup ovšem bude závislý i na schválení ze strany EU.
Tripartita žádá rychlý tendr k Dukovanům a všechny uchazeče
Zástupci tripartity žádají vládu, aby v přípravách tendru na stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech pokračovala. Zároveň nechtějí redukovat počet uchazečů, podle nich by to výstavbu prodražilo a následně i zvýšilo ceny energie, uvedl po středečním jednání tripartity ministr Havlíček.
Možnost odkladu kvůli blížícím se volbám do Poslanecké sněmovny Svaz průmyslu a dopravy odmítá. Považoval by ho za nezodpovědný hazard. Upozorňuje na to, že vláda nesmí ohrozit energetickou soběstačnost a bezpečnost země.
„Není na co čekat. Jádro v Česku chceme a potřebujeme, jako podmínku pro útlum uhlí v roce 2038 ho uvádí doporučení Uhelné komise. Vláda si také dala výstavbu nových jaderných bloků jako svůj cíl do programového prohlášení, zatím ale nevypsala ani tendr. Není žádný důvod pro odkládání tak zásadní věci,“ řekl prezident svazu Jaroslav Hanák.
Brzké vyhlášení tendru podpořil i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Zdůraznil potřebu energetického mixu v zemi a varoval před možnými výpadky energie v budoucnu. Podobně se vyjádřila také Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu.
Odbory a zaměstnavatelé zároveň nechtějí, aby vláda v úvodu tendru vylučovala některého z uchazečů o stavbu. „Čím větší počet zájemců, tím nižší bude cena,“ podotkl Hanák. Náklady na stavbu nového jaderného zdroje se podle něj promítnou také do následných cen energie. Případné bezpečnostní hrozby by stát podle tripartity měl zohlednit až v průběhu nebo na konci soutěže.
Opozice kritizuje účast čínských i ruských firem
Část opozice dlouhodobě kritizuje případnou účast ruských a čínských firem ve výběrovém řízení. Podle ní by byly bezpečnostní hrozbou. Čína je pro všechny nepředstavitelným hlavním dodavatelem jaderného bloku v Dukovanech, potvrdil Havlíček po jednání s opozicí. Ta chce ale vyloučit také Rusko.
Podle předsedy hnutí STAN Víta Rakušana sice i premiér řekl, že vláda v dukovanském tendru nepočítá s účastí Číny. „Lišíme se v názoru, že Rusko vládou jako riziko vnímáno není,“ dodal. Server Aktuálně.cz ve středu přinesl informaci, že vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl uvedl, že vyloučení Rusů a Číňanů z tendru vysoutěženou výkupní cenu nezvýší.
Havlíček reagoval, že toto by platilo za předpokladu, že by stát do zakázky dával méně peněz, nebo že by si ČEZ půjčoval na trhu. „Naším cílem je pravý opak,“ uvedl. Podotkl, že náklady na výstavbu bloku od konkrétních dodavatelů se u podobných projektů liší, často právě v závislosti na tom, jak velká je v daném výběrovém řízení konkurence.
Podle Pirátů je zásadní také to, aby tendr byl nastaven na fixní cenu celého projektu. „Dále by měl být projekt řešen dodávkou na klíč, aby se tam neprojevily další neznámé vícepráce, které ho prodražují. A chceme jít cestou zastropování ceny pro spotřebitele v zákoně,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Schůzky se zúčastnil i prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Souhlasil s rychlým spuštěním výběrového řízení a také zachováním širokého portfolia zájemců.
Už dříve Havlíček mluvil o čtyřech variantách, jak by se výběr dodavatele mohl řešit. Podle něj mezi ně patří scénář, kdy bude pozváno do tendru všech pět aktuálních zájemců, druhou variantou je pozvat tři zájemce bez Ruska a Číny. Další variantou je pak takzvaný model 3+2, kde by se Rusko a Čína mohly zúčastnit v dodavatelských konsorciích, ale nebyly by vůdčí, a zbylí členové by byli z Evropské unie a NATO. Čtvrtou variantou je odložení výběrového řízení až po letošních sněmovních volbách. Sám Havlíček před Vánoci označil za nejpřijatelnější model 3+2.
Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP.
Možnost, že by stát financoval stavbu zcela, kritizují ekologické organizace. „ČEZ si pro stavbu reaktoru v Dukovanech chystá ve spolupráci s vládou podmínky all inclusive. Stoprocentní výhodná půjčka od vlády, šedesátiletá smlouva o odkupu veškeré elektřiny za zvýhodněnou cenu a kdyby se přece jen něco nepovedlo, přeprodej rozběhnutého projektu státu,“ uvedl Edvard Sequens ze sdružení Calla.
Podle analytika portálu Capitalinked.com Radima Dohnala by tato nová myšlenka zmenšila jeden problém, a to, že ČEZ je ze třiceti procent vlastněn minoritními akcionáři s různými názory. „Na druhou stranu případná kompletní výstavba v režii státu by ještě více omezila veřejnou kontrolu nad tak značným rozpočtem,“ uvedl. Dodal, že nadále platí, že se nejprve má diskutovat, zda je nový blok vůbec potřeba.
Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila česká vláda loni. Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci loňského července. Havlíček a Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby. Beneš tehdy řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022.
Během středečního odpoledne bude následovat jednání o projektu představitelů s předsedy sněmovních politických stran.
