V Česku vzniká speciální navigace pro nevidomé, ty běžné jsou totiž pro lidi s poškozeným zrakem prakticky nepoužitelné. Naviterier ale cestu po městě popisuje nevidomému tak, jako by mu jí vysvětloval třeba známý. Navigace tak hlásí, jestli člověk půjde po asfaltu nebo kočičích hlavách, jestli cesta povede z kopce, a také, z které strany přijedou auta.
Navigace zatím mapuje asi kilometr čtvereční v centru Prahy - to je zhruba 50 kilometrů tras. Postupně se bude rozšiřovat i mimo hlavní město. „Hlásíme, odkud pojede auto, nebo jak budou vypadat třeba rohy, jestli je kulatý nebo zkosený,“ popisuje hlavní výzkumník projektu Jan Balata. Systém využívá předností nevidomých lidí, kteří třeba rozumí dobře i rychle čtenému textu - na ulici se tak nemusí zbytečně zdržovat.
Jedním z uživatelů je i Zdeněk Bajtl, který přišel o zrak v šesti letech. Ten s pohybem po městě velké problémy nemá, ale s touto navígací je to ještě snadnější. Pan Zdeněk dostává pokyn: „Pokračuj, je třeba přejít ulici Odborů na druhý přechod se světelnou signalizací s jednosměrným provozem zprava.“ Což pro něj zároveň znamená potvrzení, že jde správně: „Říkali, že tam budou semafory, takže jsem určitě i dobře, protože tady tikají, to slyším, a tedy vím, že budu čekat auta jen zprava,“ popisuje Zdeněk Bajtl.
Naviterier bude časem spolupracovat také s navigačním centrem pro nevidomé. Tam pomáhají lidem bez zraku hlavně s orientací ve městě, ale i jinak. „Pan doktor Horvát má dneska otevřeno od 7 do 13 hodin,“ odpovídá operátor na jeden z dotazů.
A ještě jedna chytrá pomůcka, která nevidomým usnadňuje život: tak zvaný Remote asistent, což je aplikace pro chytré telefony, díky které pak operátor vidí skrz jeho kameru. Pak mu může pomoci třeba s navigací ve městě, ale operátoři takto občas i kontrolují správné léky nebo vybírají pytlík s čajem.
Zrakové postižení se nejčastěji týká lidí starších 75 let
V Česku trpí zrakovým handicapem 102 tisíc lidí včetně 11 tisíc dětí. Nejčastěji ale mají postižený zrak lidé starší 75 let. Úplně slepých lidí – tedy těch, kteří nevnímají ani světlo – je podle odhadů pět až deset tisíc.
Zrakové postižení má různé příčiny – stárnutí, dědičné poruchy, různá onemocnění, úrazy i otravu. Pokud lidé onemocní, většinou o zrak nepřijdou úplně, nemají k tomu však daleko. Kdo trpí makulární degenerací, může mít zamlžený pohled nebo zdeformovaný obraz. Při pigmentové retinopatii – což je dědičná choroba – se zhroršuje zrak, ztrácí se vidění za šera a navíc se zmenšuje zorné pole až do úzké trubice. Úplnou slepotou může skončit diabetická retinopatie, která souvisí s cukrovkou. Zprvu se projevuje rozmazaným viděním, objevují se také „vločky“ či tmavé skrvny. Zcela kvůli ní v Česku osleplo na 2500 lidí.
