Soudce: Nic jako Toflův gang neexistovalo

Brno - Krajský soud dnes seznal, že nic jako tzv. Toflův gang neexistovalo. Ve skutečnosti šlo o samostatná pochybení jednotlivých osob, nikoliv o propojený a organizovaný gang. Skupina jedenácti mužů podle žalobce vydírala brněnské a jihomoravské podnikatele, čímž si měla přijít na miliony korun. Obžalovaní obětem hrozili fyzickou likvidací nebo únosem dětí. Nejvyšší trest si dnes odnesl od soudu expolicista Miloš Almásy, který za mřížemi stráví 9 let. Rozsudek ale zatím není pravomocný.

Na dnešní jednání nedorazila čtveřice z původních třinácti obžalovaných. Jedenáct mužů si nakonec od soudu odneslo tresty za vydírání a ovlivňování trestního řízení od tří do devíti let. Podle obžaloby stojí za většinou případů expolicista Miloš Almásy. Jednomu z podnikatelů například nabídl, že v jeho prospěch zvrátí vyšetřování, za služby vyinkasoval peníze, ale případ nakonec neovlivnil.

Bývalého policistu seznal soud vinným za vydírání, loupež, přijímání úplatků, podvod, zneužívání pravomoci veřejného činitele nebo organizátorství. Do vězení poputuje na 9 let, což je nejvyšší trest, který dnes před soudem zazněl. Přestože většině obžalovaných navrhoval státní zástupce desetileté a víceleté tresty, žádný nepadl.

Kdo byl kdo v rozsáhlé kauze vydírání:

Miloš Almásy - bývalý policista svou vinu částečně přiznává, podílel se na 14 útocích v letech 1998 až 2010 a měl vůdčí postavení ve skupině - státní zástupce mu navrhl 14 let nepodmíněně. Nakonec jde do vězení se zvýšenou ostrahou na 9 let. Zaplatit musí také peněžitý trest milion a 200 tisíc korun, jinak zůstane ve vězení ještě o rok déle. Vinný je za přijímání úplatků, vydírání, loupež, zneužívání pravomoci veřejného činitele, podvod a pokus o podvod, organizátorství zneužívání pravomoci veřejného činitele, organizátorství přijímání úplatků a pokus o vydírání. Nižší trest získal, protože se k činům částečně doznal a v minulosti nebyl trestaný.

Stanislav Dobrovolný - bývalý policista, dalším obžalovaným měl poskytovat informace ze spisů. Žalobce pro něj chtěl 10letý trest. Za podplácení nakonec skončí ve vězení na 3 roky.

Petr Křipský - bývalý policista, dalším obžalovaným měl poskytovat informace ze spisů. Dále spáchal pět osobních útoků v letech 2003 až 2010 - návrh počítal s 13 lety nepodmíněně. Podle soudce má jít ale do vězení na 4 a půl roku a zaplatit peněžitý trest 200 tisíc korun, bez jeho úhrady se vězeňský pobyt protáhne o 5 měsíců. Trest má za zneužívání pravomoci veřejného činitele a vydírání.

Lubomír Mokrý - bývalý šéf brněnské policejní inspekce. Podle obžaloby to byl on, kdo pochybení spoluobžalovaných policistů zametal „pod koberec“. V letech 2002 až 2004 poskytoval gangu informace, za což mu původně hrozilo až 10 let za mřížemi. Za nimi nakonec stráví 6 roků ve věznici se zvýšenou ostrahou, zaplatit musí také 120 tisíc korun, jinak se trest o čtvrt roku prodlouží.

Zdeněk Olah - oslovil jednu z vytipovaných obětí. Za tento jeden útok z roku 2011 mu hrozil až 8letý trest. Soudce dnes seznal, že za vydírání půjde za mříže na 3 roky.

Radoslav Petr - bývalý podnikatel, který oslovoval vytipované oběti. Státní zástupce pro něj chtěl 8 let ve vězení. Dnes jej soudce potrestal 7 lety vězení ve vězení se zvýšenou ostrahou. V minulosti byl už odsouzen za poškozování cizí věci a krádeže. Tyto tresty soud zrušil a nařídil 7letý trest kvůli vydírání, loupeži, zneužívání pravomoci veřejného činitele, přijímání úplatku, návodu k pokusu o ublížení na zdraví.

Eduard Polák - Podle původní obžaloby údajně zastrašoval vytipované oběti. Návrh nejprve počítal s 5letým trestem, podle soudce se ale přímo na vydírání nepodílel. Soudce jej dnes zprostil viny pro nedostatek důkazů.

Roman Procházka - policista, dalším obžalovaným měl poskytovat informace ze spisů. Od soudu kvůli tomu mohl odejít s 10letým nepodmíněným trestem. Soudce jej ale potrestal 5letým trestem a pokutou 100 tisíc korun. Pokud ji neuhradí, bude muset zůstat ve vězení o čtvrt roku déle. Trest si vyslechl za přijetí úplatku.

Rudolf Setvák - bývalý šéf brněnské policejní inspekce, později pracoval ve vedení policie Brno-venkov. Podle obžaloby to byl on, kdo pochybení spoluobžalovaných policistů zametal „pod koberec“ (stejně jako Lubomír Mokrý). U něj, jako u jediného z 13 obžalovaných, byl státní zástupce Martin Brzobohatý ochoten zprostit ho viny. S tím souhlasil i soudce. Rudolf Setvák tak odchází z případu jako nevinný.

Eduard Slanina - bývalý policista, dalším obžalovaným měl poskytovat informace ze spisů, navíc oslovoval vytipované oběti. Spáchal čtyři útoky v letech 1999 až 2008 - původní návrh byl 12 let a 6 měsíců nepodmíněně. Nakonec dostal 8letý trest ve věznici se zvýšenou ostrahou a peněžitý trest 600 tisíc korun. Pokud jej nezaplatí, dostane ještě rok vězení navíc. Trest je za podvod, vydírání a zneužívání pravomoci veřejného činitele.

Jaromír Šálek - pravděpodobně oslovil jednu z vytipovaných obětí, za což mu hrozil 4letý trest. Ten také nakonec dostal a k tomu finanční trest milion a 200 tisíc korun. V případě, že by peněžitý trest nezaplatil, prodlouží se mu pobyt za mřížemi o jeden a půl roku. Trest padl za vydírání.

Roman Velecký - bývalý policista, čelil obvinění, že skupině pomáhal. Státní zástupce mu navrhoval 11 let nepodmíněně. Soudce mu vyměřil 6letý trest a peněžní sankce 250 tisíc korun. Bez zaplacení zůstane za mřížemi ještě o půl roku déle. Trest si vyslechl za zneužívání pravomoci veřejného činitele a přijímání úplatků.

Milan Vítek - bývalý policista, údajně oslovoval vytipované oběti. Podle obžaloby má na svědomí celkem pět útoků. Od soudu mohl odejít až s 9letým trestem. Nakonec dostal 5 a půl roku ve vězení a peněžitý trest 300 tisíc korun, jinak se jeho pobyt ve vězení o půl roku prodlouží. Vinný je za pokus o podvod, pokus o vydírání, pomoc k přijetí úplatků.

Například Eduard Slanina podle soudce zase požadoval desetimilionový podíl od podnikatele, kterému slíbil, že jej nebude stíhat za obchod v řádu sto milionů korun. Tento desetiprocentní úplatek ale podnikatel odmítl. Celá řada skutků tak skončila pouze ve fázi příprav.

Žalobce tvrdil, že se skupina podílela na 24 případech vydírání či úplatkářství. Sám Almásy svou vinu v minulosti částečně přiznal, podle svých slov ale poskytoval „právní poradenství“ a nepoužíval násilí či výhrůžky.

Kolik si policisté a vyděrači účtovali?

Podle výpovědi jednoho ze svědků padaly při vydírání následující částky:

- za zmlácení člověka 100 tisíc korun

- za odložení případu na úrovni města 250 tisíc korun

- za odložení případu na úrovni kraje půl milionu

- za nájemnou vraždu rovný milion korun

Nahrávám video

Jednotliví obžalovaní od začátku tvrdili, že se navzájem neznají, a jakoukoliv organizovanou trestnou činnost popírali. Svědci ale u soudu vypovídali opak. „Odposlechy ukazují reálné kontury organizované skupiny,“ tvrdil do poslední chvíle Brzobohatý.

Soudce ale nenašel dostatečné důkazy, že by něco jako Toflův gang skutečně existovalo. Podle něj skupina mužů nebyla vnitřně strukturovaná, organizovaná a trestnou činnost nepáchala soustavně.

„Nejsou důkazy o existenci Toflova gangu, to neznamená, že Tofl trestnou činnost nepáchal. Pokud by stanul před soudem, tak by byl s velmi vysokou mírou pravděpodobnosti uznán vinným ve 12 bodech obžaloby. Z našeho pohledu to byla osoba nejvýznamnější,“ uvedl soudce Miloš Žďárský.

Soudní spor se v kauze táhl už od konce roku 2012. Dnešní verdikt ještě není pravomocný a většina obhájců se proti němu na místě odvolala k Vrchnímu soudu v Olomouci. „Řízení trvalo velmi dlouhou dobu. Můj klient, který byl slušným policistou, se ze dne na den stal člověkem, který je obviněn a propuštěn od policie,“ upozornila právní zástupkyně zproštěného Rudolfa Setváka Běla Sedláčková.

Nepřímá svědectví

Během procesu vypovídalo celkem 178 svědků. Většina z nich ale před soudem zmínila jen zprostředkované informace. Na vlastní oči uplácení policistů nikdo z podnikatelů neviděl, pouze o něm slyšeli.

Velká část předvolaných svědků z řad podnikatelů byla v minulosti navíc trestně stíhána, proto obžalovaní policisté tvrdili, že se jedná o pomstu za to, že je předtím z trestné činnosti usvědčili.

Kriminalisté skupinu odhalili poté, co začali vyšetřovat smrt Michala Tofla. Podle žalobce postupovali policisté při vydírání tak, že nejprve vymysleli nepodložená obvinění a od podnikatelů chtěli peníze, aby zastavili stíhání. Platby se pohybovaly v rozmezí od 10 tisíc korun až do milionů, podle závažnosti smyšleného obvinění. Takto si jednotliví aktéři přivydělávali v letech 1998 až 2010.

Údajný boss už nežije

Bývalý policista jihomoravské hospodářské kriminálky Michal Tofl byl zavražděn v červnu roku 2010, když před jeho domem rozstříleli samopalem jeho vůz. Tofl byl s prostřelenou hlavou na místě mrtvý. Auto pak ještě narazilo do sloupu.

Po dvou letech vyšetřování Toflovy vraždy policie obvinila celkem tři podezřelé: brněnského podnikatele Petra Bezděkovského, jenž si měl vraždu údajně objednat, jeho řidiče a vyhazovače Tomáše Trkana a Radka Sobotku, který byl tehdy ve vězení. Zadržený podnikatel Bezděkovský se v olomoucké vazební věznici oběsil. Krajský soud pak potrestal Tomáše Trkana i Radka Sobotku devatenáctiletým trestem ve vězení. Oba se proti verdiktu odvolali. Případem se tak bude muset zabývat Vrchní soud v Olomouci.

Na základě vyšetřování vraždy Michala Tofla policisté rozkryli rozsáhlou síť vyděračů z řad policie. Skupina se proto začala označovat coby Toflův gang. Podle dnešního verdiktu ale žádná organizovaná činnost nebyla mezi jednotlivými obžalovanými prokázána.

Soudní proces provázely i různé komplikace. Například ztráta směnky na milion korun, kterou policie zabavila při domovní prohlídce u Petra Křipského. Sice patřila jeho manželce, vyšetřovatelé ji ale zajistili coby důkaz. Přestože měla být uložena v trezoru, státní zástupce ji pouze založil do spisu. Ani po měsících pátrání se směnku nepodařilo najít.

Chybějící cenný dokument popsal při své výpovědi svědek z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Sám Křipský v minulosti uvedl, že je odhodlaný náhradu škody vymáhat po státu. Zpovídat se ze ztráty bude muset i státní zástupce Martin Brzobohatý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 4 mminutami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Bude férová, předvídatelná a bude zahrnovat inflační doložku, uvedl.
03:15Aktualizovánopřed 10 mminutami

Celníci zachytili stovky kilogramů nelegálního kratomu, nejvíce v historii Česka

Brněnští celníci minulý týden zadrželi osm set kilogramů kratomu určeného k nelegální distribuci. Jde o největší záchyt v historii Česka, sdělila v úterý mluvčí sekce pátrání Generálního ředitelství cel Martina Kaňková. Bližší informace k případu neuvedla.
před 1 hhodinou

Schizofrenní situace, říká k Pavlově cestě na summit Macinka. Vystrčil jeho účast hájí

Prezident Petr Pavel stále neví, jestli bude součástí delegace na summit NATO v Ankaře. Vláda rozhodnutí o složení delegace odložila na 22. června, původně avizovala už 8. červen. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by Česko mělo být na summitu zastoupeno delegací v čele s premiérem Andreje Babišem (ANO). Ministrovi také vadila prezidentova „kritika vlády“ na návštěvě Estonska. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by národní zájmy měli hájit „ti nejvyšší, nejsilnější, s největšími kompetencemi“, prezidentovu účast na akci tak podporuje. Diskuzí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

V pražském Klementinu zaznamenali letos první tropickou noc

V pražském Klementinu v úterý meteorologové zaznamenali první letošní tropickou noc, naměřili tam 20,1 stupně Celsia. Jako tropická noc se označuje ta, kdy teplota neklesne pod dvacet stupňů Celsia. O tom, že Česko čeká zřejmě nejteplejší noc tohoto roku, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí v podvečer. Tropickou noc zažilo ale jen Klementinum, stanice je ve vnitřní zástavbě města.
před 2 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 5 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 5 hhodinami

VideoReportéři ČT se zajímali o nové syntetické drogy, které zaplavují obchody

Nové syntetické drogy najdou lidé v sušenkách, bonbonech nebo předbalených cigaretách. Řeč je o syntetických kanabinoidech, které napodobují účinky THC. Počet lidí, kteří po jejich požití skončí na záchrance nebo v nemocnici, každý rok stoupá. Stát se tyto psychoaktivní látky snaží postupně zakazovat. Výrobci a prodejci jsou ale rychlejší a pokaždé přijdou s novou sloučeninou, která na seznamu zakázaných látek ještě není. Tématu se pro pořad Reportéři+ věnoval Petr Vodseďálek, který natáčel s pražskými záchranáři a se skrytou kamerou se vydal i do obchodů, kde se drogy volně prodávají.
před 12 hhodinami
Načítání...