Bývalý premiér Petr Nečas s manželkou Janou Nečasovou a také bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček znovu stanuli před soudem v případu takzvaných trafik pro poslance. Protože původní soudkyně Helena Králová odešla do důchodu, začalo řízení znovu od začátku. Nečasovi na úvod odmítli vinu. Obžaloba je viní z uplácení.
Soud s Nečasovými v případu poslaneckých trafik se vrátil na začátek. Oba vinu odmítli
2 minuty
Události: Soud s Nečasovými v případu poslaneckých trafik se vrátil na začátek
Kauza trafik se týká způsobu, kterým Petr Nečas coby premiér a předseda ODS vyřešil politickou krizi ze sklonku roku 2012. Část tehdejších poslanců ODS byla nespokojena s vládním daňovým balíčkem, který v době krize zvyšoval DPH. Vláda tehdy spojila hlasování o balíčku s otázkou důvěry a krátce před hlasováním tři z rebelujících poslanců oznámili rezignaci. Balíček prošel, ačkoli několik dalších občanských demokratů nehlasovalo či se zdrželo. Dva z poslanců, kteří se vzdali mandátu, pak získali posty v Čepru a Českém aeroholdingu.
Nečas a jeho nynější manželka, která byla v té době šéfkou sekce kabinetu předsedy vlády, odmítli, že by trojici poslanců podplatili, což tvrdí obžaloba. „V žádném případě není pravda, že byla vedena nějaká konspirativní jednání,“ řekl soudu expremiér Nečas. Uvedl, že jsou některá politická jednání veřejná a některá jsou neveřejná. „To je naprosto standardní součástí politiky,“ prohlásil muž, který byl 21 let poslancem a šest let členem vlády.
Někdejší šéf strany, která se potýkala s rebelií části poslanců, také upozornil na tehdejší politickou situaci. Zpochybnil, že by musel poslance podplácet. Upozornil, že poslance ODS zavázal stranický kongres, aby hlasovali pro podporu daňového balíčku. Podle Nečase měli tedy na výběr, pokud byli principiálně proti němu, mezi odchodem ze strany a rezignací na poslanecký mandát. K tomu, že dva z rebelujících poslanců získali poté, co se vzdali mandátů, posty ve státních firmách, řekl expremiér, že pro ně měli potřebné schopnosti. Zároveň si podle něj nepolepšili, příjmy v nich byly nižší než poslanecké platy, uvedl. K tomu Nečas podotkl, že za to, aby se do funkcí dostali, nijak neloboval.
Výpověď Jany Nečasové byla stručná: „Chtěla bych opět zdůraznit, že jsem nevinná.“ Dále odmítla vypovídat. Vypovídat odmítl také Roman Boček, i on pouze odkázal na svá dřívější vyjádření. Nečasová s Bočkem také požádali soudkyni, aby se líčení dál již nemuseli účastnit. Nečas, který naopak u soudu dál bude, řekl, že ani jeden z nich s poslanci, kteří se později vzdali mandátu, nevyjednával. Pouze tehdejšímu předsedovi ODS pomohli jednání zprostředkovat.
Státní zástupce chce naopak přesvědčit soud zejména dvěma důkazy. Tím prvním má být fakt, že se dva poslanci po rezignaci na mandáty skutečně dostali do vysokých pozic ve státních firmách, druhým odposlechy.
Údajné nezdanění darů je promlčené
Kauza se vleče již velmi dlouho. První obvinění padla zhruba půl roku po osudném hlasování v souvislosti s policejním zásahem na Úřadu vlády. Původně byli obviněni i exposlanci ODS, kteří se vzdali mandátu, Ivan Fuksa, Petr Tluchoř a Marek Šnajdr. Jejich stíhání ale zastavil Nejvyšší soud. Manželé Nečasovi a také někdejší náměstek ministra zemědělství Boček šli naopak před soud.
Prvoinstanční rozsudek padl v srpnu 2020. Trojice byla zproštěna obžaloby. Soudkyně Králová nepřipustila jako důkaz odposlechy a potom její senát rozhodl, že se nepodařilo prokázat, že by se skutek popsaný v obžalobě vůbec stal.
Odvolací soud ale verdikt zrušil a případ vrátil k novému projednání. Protože ale Helena Králová odešla do důchodu, dostala jej na starost nová soudkyně. Protože obžalovaní odmítli, aby se v novém kole procesu pouze četly staré výpovědi svědků, vše začalo od začátku. V případu hrozí Nečasovi a Bočkovi až šest let vězení, Nečasové až osm.
Pro Nečasovou by soud v případu trafik měl být poslední. Pravomocně byla potrestána podmínkou za zneužití Vojenského zpravodajství. Naopak kauzu údajného nezdanění luxusních darů soud v říjnu pravomocně zastavil jako promlčenou. Naopak Petr Nečas stane před soudem ještě kvůli obžalobě z křivé výpovědi v kauze Vojenského zpravodajství.
