Soud poslal šéfku ERÚ za podíl na podvodném udělení licencí na 8,5 roku do vězení

Nahrávám video

Za podíl na podvodu s udělováním licencí solárním elektrárnám poslal brněnský krajský soud šéfku Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou do vězení na 8,5 roku. Ignorovala prý důkazy ve spisu svědčící proti elektrárnám. Vitásková svou vinu od začátku odmítá, proti rozhodnutí se odvolá. Soudce vynesl rozsudek ve stejné kauze nad dalšími osmi lidmi, rozhodnutí je nepravomocné. Případem se nyní bude zabývat Vrchní soud v Olomouci.

„Proti dnešnímu rozhodnutí Krajského soudu v Brně podám odvolání, cítím se naprosto nevinna, mimo jiné proto, že celý případ se stal osm měsíců předtím, než jsem na Energetický regulační úřad nastoupila. Jak jsem již mnohokrát sdělila, využiji všechny prostředky, abych se očistila. V žádném případě nehodlám rezignovat, budu dál bojovat,“ uvedla předsedkyně ERÚ Alena Vitásková.  

Mluvčí ERÚ Jiří Chvojka uvedl, že celá věc je stále u správních soudů. Jak to bylo s licencí a s celým správním postupem, měly podle něj nejdříve rozhodnout správní soudy. „Kdyby správní soud konstatoval, že úřad pochybil, tak by se tam ta vina mohla hledat,“ uvedl mluvčí. 

Paní předsedkyně by měla odsedět osm a půl roku za to, že si nepřečetla nějaký e-mail. Mně to přijde úplně absurdní a každý, kdo ji alespoň trochu zná a viděl, co všechno za posledních pět let ve funkci udělala, si musí myslet, že je to úplný blázinec.
Jiří Chvojka
mluvčí ERÚ

Podle soudu spolu s dalšími obžalovanými pomohla dvěma elektrárnám získat neoprávněně licence na provoz. Ty jim úřad udělil v roce 2010, kdy jejich majitelé získali na poslední chvíli výhodnější výkupní cenu za elektrickou energii ze solárů dodanou do veřejné sítě. Vitásková se pak podle soudu podílela na tom, aby mohly zůstat v provozu.

Nahrávám video

Státní zástupce ji viní ze zastavení přezkumného řízení a zastavení možnosti ERÚ pochybně udělené licence odejmout. Dokládal to e-mailovou komunikací s její podřízenou Michaelou Schneiderovou, ředitelkou odboru licencí. „Asi devět dní předtím, než podala rozhodnutí, kterým zastavila řízení, poslala koncept Vitáskové ke schválení na soukromou mailovou adresu,“ vysvětlil státní zástupce Radek Mezlík. Opíral se také o pochybné revizní zprávy o stavu elektráren. „Jsem s výší trestů spokojen, ale důležitější je pro mě výrok o vině,“ okomentoval rozhodnutí soudu Mezlík. 

Žaloba se týká dvou solárních elektráren na Chomutovsku, které patří synům podnikatele a miliardáře Zdeňka Zemka Saša-sun a Zdeněk-sun. Licenci na jejich provoz získali podle soudu předčasně, ve chvíli, kdy elektrárny ještě nebyly dokončené. Bratry Zemkovy poslal soud za mříže na 7,5 roku. „Jsem nevinný, nesouhlasím s žádným trestem,“ reagoval po rozsudku jeden z bratrů Zdeněk Zemek mladší.

Dalším sedmi obžalovaným uložil soud tresty odnětí svobody v délce 5,5 až deset let a také milionové pokuty. Většina z nich se odvolala na místě, zbytek si nechal lhůtu na rozmyšlenou. Případ se proto posouvá k olomouckému vrchnímu soudu. Původně bylo v kauze deset obžalovaných. Jedna z nich byla zproštěna obžaloby, další je projednáván samostatně kvůli zdravotním důvodům.

Šéfka ERÚ k soudu nedorazila. Od začátku procesu trvala na své nevině. Podle ní je celá záležitost vykonstruovaná s cílem ji poškodit a připravit ji o místo předsedkyně úřadu. „Neudělala jsem jedinou věc, která by mohla být jen v náznaku v rozporu se zákonem,“ řekla po své závěrečné řeči loni v prosinci. Upozornila také, že v době, kdy vydávání licencí proběhlo, ještě nebyla v úřadě.

Rozsudek je zatím nepravomocný. Pokud ale bude Vitásková odsouzena pravomocně, skončí v čele Energetického regulačního úřadu. Podle energetického zákona totiž pravomocným odsouzením za úmyslný trestný čin přestane splňovat podmínky, které tento zákon stanoví pro předsedu ERÚ. 

Kvůli přivření očí až dvoumiliardová škoda

Její obžalobu navrhla v srpnu 2014 protikorupční policie. Podle obžaloby kvůli pochybnému udělení licencí může státu vzniknout škoda okolo dvou miliard korun – to je celková výše dotace, kterou mohou dané elektrárny pobírat po dobu dvaceti let. Dosud podle policie vznikla státu škoda 300 milionů korun.

Elektrárny získaly licenci na sklonku roku 2010, a podle tehdy platných pravidel tak mají výkupní cenu energie 12 150 korun za megawatthodinu (MWh), kdyby přitom licenci získaly o den později, už by byla cena 5,5 tisíce korun za MWh. Podněty na pochybné udělování licencí podal sám na sebe Energetický regulační úřad. Nejvyšší státní zástupce už podal na soud proti ERÚ 22 žalob.

Obě elektrárny mají stále licence z 31. prosince 2010. Pokud by byla pravda, že paní Vitásková bojuje proti solárním baronům, tak se ptám, jak je možné, že šest let po obdržení licencí, které soud pravomocně označil za podvodné, jsou tyto stále v platnosti.
David Havlík
reportér ČT

Šéfka ERÚ čelí dalšímu obvinění

Vitásková je obviněná ještě v další kauze. Ta se týká jmenování Renaty Vesecké místopředsedkyní úřadu. Chvíli po jejím jmenování ERÚ uvedl, že splňuje všechny podmínky, které má podle energetického zákona. V něm stojí, že místopředseda musí mít nejméně sedm let praxe v oboru energetiky, z toho alespoň tři roky v řídicí nebo vedoucí funkci. Vesecká byla před nástupem do úřadu advokátkou a předtím nejvyšší státní zástupkyní.

Podle policistů se tak Vitásková jmenováním dopustila zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Policie vyčíslila škodu na víc než milion korun. Vesecká už v místopředsednické funkci není.  Podle Vitáskové je obžaloba neoprávněná a nedůvodná a obrátila se i na Ústavní soud. Ten nyní její stížnost zamítl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Plaga chce navýšit průměrný plat učitelů na 75 tisíc korun do konce volebního období

Ministr školství Robert Plaga chce v roce 2027 směřovat k tomu, aby měli učitelé na konci volebního období průměrný plat 75 tisíc korun a nástupní 50 tisíc. Řekl to v Nedělní debatě České televize v diskusi ohledně naplňování zákona, který stanovuje závazek 130 procent průměrné mzdy pro pedagogy. Podle ekonoma Daniela Münicha trpí české školství dlouhodobým nedostatkem financí z veřejných i soukromých prostředků.
před 32 mminutami

Zákon o střetu zájmů chceme jen narovnat, tvrdí Schillerová. Jasně se týká Babiše, varuje opozice

Novela o střetu zájmů, kterou tento týden předložili koaliční poslanci, nevznikla kvůli předsedovi vlády Andreji Babišovi, řekla v Nedělní debatě ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO). Tvrdí, že jejím cílem je jen narovnat tuto údajně nejtvrdší legislativu v Evropě. Podle expremiéra Petra Fialy (ODS) se ale Babiše jasně týká. Kdyby svůj střet zájmů vyřešil, Evropská komise by neposílala dopis, sdělil. Předseda STAN Vít Rakušan upozornil, že se zákon bude vymáhat i zpětně. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se domnívá, že proti Babišovi se vede politický boj.
před 2 hhodinami

ODS a STAN se v modelu Kantaru vyrovnaly. ANO se drží na špici

Hnutí ANO má podle květnového volebního modelu agentury Kantar CZ nadále výrazný náskok před zbytkem stran. Oproti dubnu ale opět jeho podpora lehce oslabila. O druhé místo se dělí ODS a hnutí STAN, následují Piráti, SPD a Motoristé, kteří se dlouhodobě pohybují na pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny.
před 4 hhodinami

VideoV Česku přibývají pracovníci z Filipín, jejich angažování rozebrali hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

V Česku přibývá pracovníků z Filipín. Letos v březnu jich bylo bezmála patnáct tisíc, jejich počet se za dva roky zdvojnásobil. Na zájem reaguje i vláda, která od července výrazně zvýší kvóty pro vysoce kvalifikované zaměstnance z tohoto státu. Posily vyhlížejí hlavně tuzemské nemocnice. „Potýkáme se s nedostatkem zdravotnického personálu. Jde o sestřičky, jde i o sanitáře i lékaře,“ přiblížil zdravotnický záchranář Jakub Škoda z Thomayerovy nemocnice. Filipíny jsou dlouhodobě zdrojem pracovní síly pro celý svět, popsala ředitelka a majitelka společnosti Kasea CZ Gabriela Pchálková. Podotkla, že tuzemská populace stárne. Podmínky dostat se na český pracovní trh jsou jak pro Filipínce, tak pro zaměstnavatele obtížné, podotkla právnička Petra Silovská z advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 7 hhodinami

VideoZákon proti týrání zvířat se sice zpřísnil, dokazování je ale komplikované

Už roky říkají někteří lidé z Chvalkovic na Dačicku, že jsou svědky kopání do psa a bití dalších domácích zvířat u jednoho ze sousedů. Jedna žena natočila i video, postih dotčeného ale i tak zůstává nejistý. Místní opakovaně upozorňovali úřady, policii i veterinární správu, chybělo ale víc důkazů. Z téměř sedmi tisíc kontrol předala loni veterinární správa policii jen 22 případů, u kterých si byla jistá důkazy. Podnětů přitom přibývá. Sami se ale můžou dostat do potíží. Současný zákon na ochranu zvířat proti týrání definuje týrání jako jednání, které zvířeti způsobuje bolest, utrpení či poškození zdraví. Stanovuje pokuty i tresty pro pachatele. V praxi je ale dokazování komplikované.
před 8 hhodinami

VideoCyklojízda Českem podporuje paliativní péči

Do závěrečné fáze míří cyklistická jízda Českem, při které lidé podpořili vážně nemocné. Do druhého ročníku Osm dní pro paliativu se více zapojily rodiny, které v minulosti pečovaly o blízkého. Sportovně-dárcovský projekt Domestici zároveň organizuje sbírku pro hospice.
před 9 hhodinami

VideoUplynulo 25 let od prvního případu nemoci šílených krav v Česku

Před pětadvaceti lety kontrolní testy potvrdily první výskyt nemoci šílených krav v tuzemsku. V zemědělském družstvu v Dušejově na Jihlavsku muselo být utraceno skoro 140 kusů dobytka. Lidé přestávali kupovat hovězí maso a jeho export z Česka se prakticky zastavil. V Česku pak začalo povinné testování, další případ nemoci se objevil v srpnu. Z více než dvou milionů testů byly od té doby pozitivní výsledky jen 30 kusů dobytka. Poslední případ nákazy BSE, která u lidí může vyvolat smrtelnou Creutzfeldt-Jacobovu nemoc, odhalili čeští veterináři před 17 lety.
před 10 hhodinami

Armáda hlásí vysoký zájem o službu. Náboru pomohly vyšší platy i mírnější podmínky

Česká armáda už před polovinou roku splnila letošní náborový cíl, který počítal s přijetím 2250 mužů a žen. Podle velení směřuje k tomu, že letos získá až 3300 nových vojáků, což by bylo nejvíc od profesionalizace. V minulých letech byl přitom zájem o službu nižší a zároveň přibývalo těch, kteří z armády odcházeli. Podle vojska pomohly mírnější podmínky, jednodušší přijímací proces i vyšší platy a benefity.
před 10 hhodinami
Načítání...