Praha – Kauza kolem údajné korupce náměstka ministra financí Martina Bartáka v armádním obchodě s Tatrou musí být bezpodmínečně vyšetřena, a to stylem padni komu padni. V Otázkách Václava Moravce to uvedl premiér Petr Nečas (ODS). Zároveň podotkl, že by měl Barták zvážit, zda v případě dalšího vyšetřování své kauzy nebude lepší, aby z ministerstva úplně odešel. Podle úřadujícího šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky měl ovšem Barták odejít hned v pátek, okamžitě po vypuknutí skandálu. Sobotka si neodpustil i malé rýpnutí, když prohlásil, že premiér nedokázal prosadit svou autoritu. Narážel tak na páteční spor ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) právě s premiérem Nečasem.
Sobotka také upozornil, že sociální demokraté chtěli opakovaně ve sněmovně zřídit vyšetřovací komisi k armádním zakázkám, vládní koalice to ovšem odmítla. Ve vyšetřovací komisi by podle Sobotky měli být lidé, kteří neměli s ministerstvem obrany nic společného. „My jsme nabízeli nevládním stranám, které se v minulých letech nepodílely na moci, aby měly předsedu vyšetřovací komise. Naším cílem je popsat procesy, ke kterým docházelo na ministerstvu obrany, aby se nic podobného v budoucnu nemohlo opakovat.“ V minulosti ovšem byly ve sněmovně zřizovány vyšetřovací komise k celé řadě kauz, ale nikdy nic nevyšetřily. Některé se dokonce ani nesešly.
Současné působení Bartáka na ministerstvu financí, kde má na dohled boj s praním špinavých peněz, pak Sobotka označil za největší absurditu vlády Petra Nečase. Barták je prý totiž podle úřadujícího šéfa ČSSD spojen s armádními zakázkami kolem letounů CASA, transportérů Iveco a Dingo a nejnověji kolem Tatry.
Petr Nečas:
„Za dřívější armádní zakázky jsem nenesl zodpovědnost jako premiér, teď ji tady cítím a chci, aby to bylo vyšetřeno. Považuji za vyloučené, aby ta věc byla zametena pod koberec.“
Nečas to ovšem Sobotkovi ihned vrátil, když poukázal na zřejmě dosud největší korupční skandál kolem prodeje stíhaček Gripen. Bývalý ministr zahraničí a místopředseda vlády Jan Kavan totiž na skrytou kameru švédské televize uvedl, že úplatky dostala celá řada politiků. O nákupu gripenů přitom rozhodovala vláda Miloše Zemana. Navíc prý byl současný systém armádních zakázek, kdy se většina rozdá bez výběrového řízení, zaveden právě v době, kdy vládla sociální demokracie.
Nečas také v Otázkách uvedl, že až v roce 2015 skončí pronájem stíhaček Gripen, tak Česko vypíše nový tendr, který bude otevřený pro uchazeče z více zemí. Britsko-švédské konsorcium BAE Systems/Saab se ovšem do tendru bude moci přihlásit jen v případě, že Velká Británie a Švédsko poskytnou veškeré údaje, které o korupci kolem gripenů mají.
„Nedovedu si představit, že ve chvíli, kdy britský protikorupční úřad konstatoval, že došlo v České republice ke korupci, že bychom se zatvářili jako nic, firma British Aerospace zaplatila nějakou pokutu, a tím je to všechno vyřešené. My nejsme žádný Bangladéš nebo Katar. Toto si Velká Británie vůči svému spojenci v NATO a v EU nemůže dovolit,“ prohlásil Nečas.
Ještě předtím ale musí proběhnout diskuze, zda Česko vůbec nadzvukové letouny potřebuje - tuto debatu požaduje jak premiér Nečas, tak Bohuslav Sobotka. „Já bych byl pro to, aby skutečně došlo k národnímu konsensu v této věci, aby se na rozhodování o tom, zda ano, či ne, podílela i opozice,“ uvedl Sobotka.
Barták si měl říct o miliony během oficiální návštěvy v USA
Skandál kolem Martina Bartáka a Tatry odstartovala Mladá fronta Dnes. Bývalý americký velvyslanec v Česku a předseda dozorčí rady Tatry William Cabaniss totiž deníku řekl, že po něm chtěl v únoru 2008 tehdejší náměstek ministryně obrany Martin Barták miliony dolarů za to, aby Tatra už neměla problémy s armádní zakázkou. Cabanissova slova potvrdil jeho kolega Duncan Sellars, přímý účastník rozhovoru s Bartákem. Barták považuje obvinění za lživé a vykonstruované, nepochybuje prý o tom, že vyšetřování prokáže jeho nevinu a zvažuje i další právní kroky.
Šéf Tatry Ronald Adams, jemuž se oba kolegové hned po setkání s Bartákem svěřili, Mladé frontě vysvětloval, proč o události z roku 2008 promluvili až teď. „Neměli jsme to komu říci. Nebylo jasné, kdo všechno je do korupce zapleten. Teď, když se v Česku změnila vláda, je boj s korupcí vrcholným zájmem. A už jsme toho prostě měli dost. Snad se to bude vyšetřovat a třeba i někoho potrestají,“ doufá nyní Adams.
Sporné zakázky na ministerstvu obrany
V případu plánované stamilionové zakázky na nákup minometů zahájila protikorupční policie na počátku září úkony trestního řízení. Detektivové se případem zabývají s podezřením na spáchání trestného činu přijímání úplatku. Na případ upozornil deník Mladá fronta Dnes (MfD), který uvedl, že bývalý náměstek ministra obrany Jaroslav Kopřiva společně s lobbistou Josefem Jindrou domlouval armádní zakázku na nákup minometů od finské firmy Patria. Podle MfD šlo o to, že by Patria bez výběrového řízení dodala české armádě minomety a odměnou za tuto výhodu by pak zaplatila provizi.
V kauze údajné korupce při nákupu pandurů zveřejnil deník tajně natočené rozhovory s bývalými manažery rakouské firmy Steyr, která transportéry vyrábí. Oba manažeři hovořili o provizích z obchodu pro české politické strany. Česká policie případ prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě. V září vznikl kvůli případu česko-rakouský vyšetřovací tým.
S informacemi o podplácení při uzavírání smlouvy na nákup stíhaček Jas-39 Gripen s Českem přišla v únoru 2007 švédská televize. Podle ní se rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly jako poradce společnosti BAE Systems pokoušel o kontakt se zástupci někdejší české vlády, kteří měli rozhodování o nákupu letounů na starosti. Policisté již případ dvakrát odložili, nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká však případ letos znovu otevřela. Smlouvu o nákupu gripenů schválil v dubnu 2002 tehdejší kabinet premiéra Miloše Zemana (ČSSD). Celkový rozpočet na pořízení letounů byl tehdy vyčíslen na 60,2 miliardy korun. Návrh financování však nezískal podporu Parlamentu.
