Výše platů politiků, daňový balíček, ale hlavně platby handicapovaných na invalidní vozíky či berle jsou příklady důležitých zákonů, které mají platit od začátku příštího roku. Není u nich ovšem jisté, zda je poslanci stihnou schválit včas. Zřejmě největší problém může nastat, pokud se nepodaří včas schválit zákon o zdravotnických prostředcích. Handicapovaným by hrozilo skokové zvýšení nákladů na nákup vozíků nebo berlí. Nyní jim je v základní variantě hradí pojišťovna.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) si nedovede představit, že by zákon schválen nebyl. Návrh změny v hrazení zdravotnických prostředků prošel sněmovním zdravotnickým výborem a na pořad projednávání by ve sněmovně měl znovu přijít už na následující schůzi, která začíná v úterý.
Kdyby se snad zákonodárcům nepodařilo normu schválit včas, z čista jasna by od nového roku nejen lidem na vozíku stouply životní náklady. „Pokud by ta pravidla nebyla, tak by vznikla spoluúčast pro pacienty 25 procent na všechno, což by bylo poměrně výrazné zdražení,“ vysvětluje ministr Vojtěch.
Původní zákon zrušil Ústavní soud už loni v červnu a dal zákonodárcům rok a půl na schválení změn. Poslanci ho ale kvůli volbám a povolební politické nestabilitě nestihli ani za rok a čtvrt projednat.
Vozíčkář toho moc nevydělá, zvýšení nákladů je rána
„Elektrický vozík je hodně drahá pomůcka v řádu i stovek tisíc, takže pro mě by větší spoluúčast byla velmi náročná, protože jsem vlastně omezená výdělkem,“ říká Petra Čermáková, která k životu využívá hned několik drahých pomůcek. Kromě elektrického vozíku má doma například i elektrickou postel.
Zatím za pomůcky platit nemusela. Jako nové jí je uhradila pojišťovna. Nyní si musí doplácet 10 procent z ceny oprav vozíku. Pokud by ale poslanci nestihli do konce roku schválit nový systém úhrad, musela by doplácet podstatně víc.
Za pět minut dvanáct
Vyšší platby by se v případě nepřijetí zákona mohly v budoucnu týkat 12 až 15 tisíc vozíčkářů a dalších víc než 300 tisíc lidí, kteří pravidelně potřebují nějakou zdravotnickou pomůcku. Normu, která by zabránila vyšším platbám v těchto případech, by mohli poslanci přijmout na zářijové či říjnové schůzi.
Ministerstvo zdravotnictví mělo na přípravu a prosazení návrhu rok a čtvrt. Část parlamentní opozice kritizuje fakt, že poslanci a senátoři budou zákon definitivně schvalovat až krátce před koncem roku.
„Naprosto nechápeme, že až dnes, kdy to je skutečně za pět minut dvanáct,“ kroutí hlavou místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Ministr zdravotnictví se hájí tím, že když se ujal resortu, nebylo nic připraveno.
Když se nestihne daňový balíček, nebude to problém, říká ministryně Schillerová
Vláda také spěchá s prosazením daňového balíčku, který má platit od 1. ledna. Ten obsahuje mimo jiné zdanění nahřívaných tabákových výrobků nebo omezení odpočtu DPH pro veřejnoprávní média. Návrh bude na zářijové schůzi sněmovny teprve v prvním čtení.
Pokud se zákon projednat nestihne, nebude to mít podle ministryně financí Aleny Schillerové (nestr. za ANO) výrazný dopad na stání rozpočet. „Jsou tam věci, které nejsou vázány přímo na 1. leden. To znamená, že by to neměl být problém, ani kdyby se to nestihlo,“ zhodnotila stav ministryně.
Členové dolní komory také budou ve druhém čtení projednávat návrh na zdanění církevních restitucí. Pokud zákon projde, budou církve z dvoumiliardové roční náhrady platit 19procentní daň. Členové sněmovního ústavně-právního výboru ve středu ale navrhli odsunout zdanění až na rok 2020.
A poslanci budou jednat i o návrhu ODS na zvýšení hranice ročních příjmů pro využití výdajových paušálů pro živnostníky z 1 na 2 miliony ročně. Živnostníci by díky nižším daním ušetřili 1,5 miliardy, rozpočet by naopak o stejnou částku přišel.
Zpomalit růst platů politiků z 20 procent na 9
Ve skluzu je také vládní návrh na zpomalení růstu platů ústavních činitelů z 20 na 9 procent. I když vláda návrh do sněmovny poslala už 2. května, poslanci se k němu dostali o tři a půl měsíce později.
Vládní návrh na pomalejší růst platů politiků projednal ve středu sněmovní rozpočtový výbor. Poslanci se k němu znovu vrátí v říjnu. Ke třetímu čtení se ale dostanou nejdřív v listopadu. A Senát ho projedná kvůli zákonným lhůtám nejdřív v prosinci.
„To bude jako vždycky paskvil, který je dělaný ne proto, že je to zapotřebí, ale proto, že je před volbami,“ hodnotí legislativní sprint místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) a dodává, že Senát většinou „paskvily“ vrací do sněmovny.
Pokud by opravdu návrh neprošel horní komorou, sněmovna už senátory do konce roku přehlasovat nestihne. „Kdyby se opravdu nestihl leden 2019, tak to může být únor 2019,“ říká předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). V tom případě by nejdřív platy politiků od ledna skokově o 20 procent vzrostly a pak zase o desetinu poklesly.
