Skutečný dárek nadělují Češi už deset let. Letos mohou koupit vodu, bezpečný porod i motyku

Nahrávám video

Stále větší zájem o charitativní projekt organizace Skutečný dárek, kde se dá koupí certifikátu pomoci v nejchudších zemích světa i v Česku, dokazuje, že Češi chtějí pomáhat. Projekt rozjela před deseti lety organizace Člověk v tísni. Přes 60 tisíc dárců za tu dobu nakoupilo pomoc za 110 milionů korun.

Letošní novinkou je mezi Skutečnými dárky poukázka na vodovodní kohoutek. V některých chudých zemích totiž musí lidé chodit pro vodu kilometry od domova. Proto je potřeba vybudovat minimálně desítky nových zdrojů.

Sucho se tak stává hlavním tématem pomoci. Někde se snaží vodu do krajiny vrátit, jinde je potřeba ji udržet. K tomu patří i školení farmářů. „Aby neničili pole, na kterých jsou závislí, aby je nevypalovali, nevysušovali,“ říká odborník na tropické zemědělství Člověka v tísni Jan Svitálek.

Nově mohou lidé darovat také motyku a rýč. „To dává možnost postavit se na vlastní nohy po nějaké přírodní katastrofě nebo válce,“ vysvětluje vedoucí fundraisingu Člověka v tísni Tomáš Vyhnálek.

K desátému jubileu Skutečných dárků jsou letos v nabídce mimořádně i fyzické dárky. Navrhli je umělci Maxim Velčovský, František Skála nebo Léna Brauner.

Nahrávám video

Kuře, ovce nebo bezpečný porod

Dárci nejčastěji objednávají kuřata, kozy nebo školní pomůcky. „Chtěli jsme dát lidem možnost darovat něco konkrétního, aby věděli, kam ty peníze půjdou, a trošku je i pobavit,“ vysvětluje Vyhnálek.

Co je potřeba, to vychází z podmínek zemí, kde Člověk v tísni pomáhá. Letos takových států bylo dvanáct. Organizace ale nabízí dárky i méně hmatatelné. „Postupně přidáváme dárky, které jsou těžší ve smyslu toho, že si člověk musí uvědomit, jak je to potřeba. Třeba bezpečný porod nebo vzdělávání českých učitelů,“ vyjmenovává ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.

Za deset let, co mají Češi možnost koupit Skutečný dárek, už poslali farmářům víc než šest a půl tisíce koz a ovcí, patnáct tisíc kusů drůbeže, zasadili 823 tisíc stromů a vybavili přes dvě stě škol. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 5 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 12 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 13 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 13 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 13 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...