Sitta mladší dostane od státu 697 tisíc za to, že nemohl dělat znalce

Vladimír Sitta mladší, který upozornil na podezření kolem papírny Neograph a výroby jízdenek pro pražský dopravní podnik, dostane od státu dalších 697 tisíc korun odškodného za své trestní stíhání – tentokrát jako náhradu ušlého zisku za zákaz znalecké činnosti. Pravomocně to v úterý potvrdil odvolací senát. Někdejší obchodní ředitel Neographu čelil obžalobě za tunelování firmy. Podle něj šlo o pomstu lobbisty Ivo Rittiga obviněného právě v souvislosti s takzvanou jízdenkovou kauzou.

Sitta v žalobě žádal zhruba 1,3 milionu korun, nakonec však souhlasil s nižší částkou, kterou vypočítal Obvodní soud pro Prahu 2. Proti byl ale Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Odvolal se a zpochybnil výši příjmů, o něž Sitta přišel. Úřad argumentoval tím, že muž ztrátu dokládal pouze záznamy ve znaleckém deníku, nikoliv daňovými doklady.

Pražský městský soud však nyní odvolání zamítl a dal za pravdu Sittovi. „Důkaz v podobě znaleckého deníku je zcela dostačující. Ztotožňujeme se s výpočtem provedeným soudem prvního stupně. Žalobce (Sitta) dostál svému důkaznímu břemeni,“ uvedla předsedkyně odvolacího senátu Naděžda Zachystalová.

Stát Sittovi znaleckou činnost pozastavil právě kvůli jeho trestnímu stíhání. Muž ji nemohl vykonávat od října 2013, a to po dobu pěti let. U soudu dříve popsal, že znalcem se specializací na technické zkoumání pravosti dokladů, dokumentů a cenin byl jmenován v roce 2011 a že zpočátku musel investovat množství peněz do mikroskopů či souvisejících počítačových programů. Řekl také, že policie i další orgány projevovaly o jeho expertizy zájem i v době, kdy měl činnost pozastavenou.

Sitta obnovil činnost znalce. Stíhání ho ale podle něj diskredituje

Ministerstvo spravedlnosti Sittovi za nucenou přestávku ve znalecké práci vyplatilo odškodné v řádu desetitisíců korun, což muž vnímal jako nespravedlivé. Po svém osvobození sice činnost znalce obnovil, stíhání ho ale podle něj i nadále diskredituje, protože protistrany tímto argumentem zpochybňují jeho posudky.

Sitta už dříve pravomocně vysoudil 609 tisíc korun za nemajetkovou újmu způsobenou stíháním, ministerstvo spravedlnosti mu za ni předtím dobrovolně vyplatilo sedmdesát tisíc korun. Domohl se také náhrady peněz, které vynaložil na svou obhajobu. Otázka ušlého zisku byla posledním nárokem, který vznesl.

Bývalý obchodní šéf Neographu byl stíhaný za to, že zneužil interní informace z papírny, aby na její úkor získal prospěch. Pražský vrchní soud ho v říjnu 2018 pravomocně osvobodil, přičemž tehdy ostře zkritizoval dozorující státní zástupkyni Dagmar Máchovou i policejního vyšetřovatele pro jejich pravděpodobnou podjatost. Obžalobě původně čelil i Sittův otec, jemuž Máchová zabavila majetek, a znemožnila mu tak rozhodovat o budoucnosti Neographu, který založil a který pak převzali jiní lidé.

V jízdenkové kauze byli otec a syn Sittové klíčovými svědky obžaloby. Státní zástupce tvrdil, že dopravní podnik byl prostřednictvím Neographu tunelovaný. Papírna totiž sedmnáct haléřů z každé vyrobené jízdenky odváděla karibské firmě Rittigova obchodního partnera.

Odvolací soud však všechny obžalované pravomocně zprostil viny, která se podle něj nepodařila prokázat. Znalci totiž nedokázali vyčíslit takzvanou obvyklou cenu jízdenek a nepodařilo se vyvrátit ani tvrzení manažerů, že odváděná částka byla provizí za zprostředkování zakázky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky dorazily do Česka

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm. Silné bouřky s přívalovým deštěm, ale s menšími kroupami a větrem o rychlosti maximálně sedmdesát kilometrů za hodinu se mají v pátek a v noci na sobotu objevit i v dalších regionech Česka.
12:08Aktualizovánopřed 31 mminutami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 1 hhodinou

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 1 hhodinou

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 2 hhodinami

Chystá se exhumace ostatků Jana Masaryka kvůli vyšetřování jeho smrti

Začátkem září budou z lánské rodinné hrobky vyzvednuty ostatky Jana Masaryka. Otevření hrobu někdejšího československého ministra zahraničí by mělo přispět k objasnění jeho smrti. Zjistil to Český rozhlas Radiožurnál od zdrojů blízkých vyšetřování. Syn prvního československého prezidenta zemřel za nejasných okolností po pádu z okna svého bytu v Černínském paláci v březnu roku 1948. Dobové vyšetřování mluví o sebevraždě, ale existuje i podezření na vraždu.
před 3 hhodinami

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
14:17Aktualizovánopřed 6 hhodinami

O víkendu na ČT startuje nová Nedělní debata

Nová Nedělní debata, jejíž vysílání Česká televize (ČT) zahájí 30. srpna, se bude skládat z politické diskuse a analytické části. Moderátory budou Jana Peroutková a Lukáš Dolanský, analytickou částí pak provedou Jiří Václavek a Daniel Takáč. Vysílat se bude z nového studia. Vysílací čas zůstane na ČT1 zachován od 12:00 do 13:00. Na ČT24 již o půl hodiny dříve odborníci představí téma diskuse.
před 8 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.