Vedení Útvaru pro ochranu prezidenta čelí kázeňskému řízení kvůli obvinění ze šikany podřízených, zneužívání služebních aut a problémů v hospodaření. Útvar už prověřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů. Podle ní k trestnému činu nedošlo, důvody ke kázeňskému řízení ale objevila. Případ už proto řeší Policejní prezidium.
V čele prezidentské ochranky stanul v roce 2016 Zdeněk Šiman. Vystřídal Petra Dongrese, který rezignoval poté, co aktivisté na Pražském hradě vyvěsili rudé trenýrky. Po dvou letech ale ředitel Šiman a dalších pět policistů z útvaru čelí podezření z hospodářských deliktů.
Takto vše popisuje jeden z bývalých členů ochranky: „Vytvářejí fiktivní úkony, za které si nechávají proplácet stovky přesčasových hodin. Vymýšlejí si na sebe zbytečné neustálé pohotovosti, které jim legalizují zneužívání služebních vozidel k jízdě domů.“
Z Útvaru pro ochranu prezidenta navíc během dvou let odešlo až 20 zkušených bodyguardů. Na kameru mluvit nechtějí, v SMS zprávách vysvětlují, že vždy, když upozorňovali na chyby, přišel trest například v podobě několikaměsíční služby u brány Pražského hradu.
Generální inspekce bezpečnostních sborů řešila od srpna podněty na útisk, špatné hospodaření a zneužívání služebních aut k soukromým účelům. Trestný čin ale nezjistila.
Kompletní spisový materiál se pak přesunul na Policejní prezidium, a to začalo případ řešit. „Služební funkcionář zahájil v jednom případě kázeňské řízení s jedním z policistů. Druhý případ už byl odložen s ohledem na to, že zde nebylo podezření ani z přestupku,“ uvedl mluvčí prezidia Josef Bocan.
Konkrétnější ale Bocan být nechtěl. Česká televize ovšem zjistila, že kázeňskému řízení čelí přímo vedoucí útvaru Zdeněk Šiman, a to kvůli útisku.
