Pokud prezident Miloš Zeman podá ústavní stížnost kvůli zákonu o střetu zájmů, pravděpodobně neuspěje. Uvedl to v pořadu OVM šéf Legislativní rady vlády Jan Chvojka. Otázku šance prý konzultoval s několika experty na ústavní právo. Poté, co dolní komora přehlasovala prezidentské veto, chce Hrad novelu hnát právě před Ústavní soud.
Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka hradní právníci už ústavní žalobu dokončují, do Brna poputuje během února. „Je to pravomoc a právo pana prezidenta podat ústavní stížnost, ale já jsem toho názoru, že úspěšná nebude,“ zmínil Chvojka.
Schválený zákon o střetu zájmů mimo jiné zakazuje členům vlády, aby se jejich firmy mohly ucházet o dotace. Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš na základě toho převedl společnosti Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.
Dohled nad správci fondů bude vykonávat tříčlenná rada – její členkou je i Babišova partnerka Monika. Správci jsou Zbyněk Průša a Alexej Bílek. Zákon o střetu zájmů však Babiš nadále považuje za protiústavní. „Upírá má základní lidská práva něco vlastnit a participovat na věcech veřejných,“ dodává.
Podle místopředsedy Senátu Jaroslava Kubery ale mohou současné diskuze kolem Babiše - včetně dohadů o dluhopisech Agrofertu - vicepremiérovi pomoci. „Kauza mu politicky pomůže, protože on to postaví do pozice všichni proti Babišovi, zejména před volbami,“ řekl Kubera.
Podle zákona, jehož účinnost začíná 9. února, nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš nyní vlastní skupinu Agrofert stoprocentně, před zahájením účinnosti zákona ji proto převedl do svěřeneckého fondu.
Prezident Miloš Zeman zákon o střetu zájmů vetoval v prosinci. Do sněmovny se pak norma vrátila v lednu, kdy poslanci navzdory odporu Babišova hnutí hlavu státu přehlasovali. Za ministra financí se přitom Zeman postavil opakovaně.
V souvislosti s dohady kolem toho, jak Andrej Babiš koupil korunové dluhopisy Agrofertu, vyzval Zeman, aby vedle Babiše zveřejnili své majetky i další politici. Kubera má ale jejich domnělé spojenectví spíše za pragmatismus, který nemusí trvat věčně.
O stejném víkendu, kdy čeká sociální demokraty volební sjezd, hodlá Zeman oznámit svou případnou kandidaturu. Chvojka má za to, že jde spíše o shodu náhod.
„Já věřím tomu, že to je jen shoda okolností. Samozřejmě i kdyby tomu tak bylo, že by pan prezident chtěl zničit Bohuslava Sobotku, jeho budoucnost je na sociálních demkratech, jejich sjezdu a jejich delegátech,“ dodal ve vysílání.
Zákon o whistleblowerech Chvojka slibuje ještě do voleb
Šéf Leghislativní rady vlády také zmínil, že zákon o ochraně oznamovatelů korupce by vláda mohla do konce svého mandátu stihnout prosadit. Obává se ale, že jeho schvalování bude brzdit hnutí ANO, které k němu má výhrady. Zákon má ochránit před postihem ty, kteří upozorní na protiprávní jednání svého zaměstnavatele. Vláda se jím bude zabývat ve středu.
Novinku jako celek zásadně odmítá Českomoravská konfederace odborových svazů, která tvrdí, že stávající úprava je dostačující. Nutnost legislativního řešení ochrany whistleblowerů zpochybňuje i Svaz průmyslu a dopravy. Aktuální předpisy považuje za fungující a osvědčené.
Ministerstvo financí naopak označilo úpravu za nedostatečnou a neúčinnou. Zákon by podle resortu měl řešit i výpadek příjmů whistleblowera a také nemajetkovou újmu. Projednávání návrhu na vládě zcela odmítá resort obrany, podle kterého nejsou opatření pro oznamovatele korupce dost motivační a novela problematiku neřeší už v okamžiku oznámení korupčního jednání, ale až následně.
