Babiš převedl Agrofert do svěřenského fondu, dohlížet na něj bude i jeho partnerka

Nahrávám video
ČT: Babiš převedl Agrofert do svěřenského fondu
Zdroj: ČT24

Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš převedl společnosti Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů, tak jak už dříve slíbil, že to udělá do konce února, aby vyhověl zákonu o střetu zájmů. Ten mimo jiné zakazuje členům vlády, aby se jejich firmy mohly ucházet o dotace. Dohled nad správci fondů bude vykonávat tříčlenná rada – její členkou je i Babišova partnerka Monika. Správci jsou Zbyněk Průša a Alexej Bílek.

„Byl jsem tento týden u notáře a založil jsem dva svěřenecké fondy. V pátek dopoledne jsem to podepsal a vložil jsem 90 procent akcií Agrofertu a sto procent firmy SynBiol, která vlastní investiční fond Hartenberg, do jednoho svěřeneckého fondu a do druhého fondu jsem vložil 10 procent Agrofertu. Akcií jsem se tedy zbavil, nejsem akcionář, vyhověl jsem zákonu o střetu zájmu,“ potvrdil ČT Babiš.

  • Fungování svěřenského fondu upravuje nový občanský zákoník. Jde o majetek, který jeho vlastník většinou pomocí smlouvy převede do speciálního fondu, o který se stará jím určený správce. Původní majitel tak nad ním ztrácí přímou kontrolu a nerozhoduje o něm. Správce s majetkem disponuje i přesto, že není jeho vlastníkem. Pokud jde třeba o pozemky, je zapsán v katastru nemovitostí. Prospěch ze zmíněného fondu má pak takzvaný obmyšlený. Může jím být kdokoli, určuje ho zakladatel.
Svěřenské fondy AB
Zdroj: ČT24

Zároveň také dodává, že nebude mít z Agrofertu již žádný profit.  „Odešel jsem z Agrofertu v lednu 2014, přestal jsem byl generální ředitel a předseda předsavenstva a nyní jsem se zbavil akcií.  Jsem tedy osoba obmyšlená, což znamená, že pokud bych odešel z politiky a nějakým způsobem nastaly okolnosti, že by zákon byl neplatný, mohu následně akcie opět získat. Ale v této chvíli nejsem akcionářem, nebudu mít informace o společnosti a nebudu do ní zasahovat. Nebudu mít ani žádný zisk,“ zdůraznil Babiš.

Zákon o střetu zájmu však nadále považuje za protiústavní.  „Upírá má základní lidská práva něco vlastnit a participovat na věcech veřejných,“ dodává.

Nahrávám video
Události ČT: Babiš už nevlastní Agrofert. Ke způsobu řešení je kritický šéf vlády i část opozice
Zdroj: ČT24

Babiš na počátku ledna v pořadu Devadesátka ČT24 řekl, že je připraven zbavit se akcií, aby nebyl akcionářem Agrofertu a vyhověl tak případně schválené novele o střetu zájmu. Zda zvolí například převod akcií do svěřeneckého fondu či jinou formu, nechtěl v té době sdělit. Uvedl, že se zbaví i svého fondu Hartenberg, který Babišovy peníze investuje do zdravotnictví.

Firmám, jež vlastní členové vlády, zmíněný zákon znemožňuje ucházet se o některé dotace, zakázky nebo pobídky. Budoucí členové vlády pak nebudou smět vlastnit média.

Prezident Miloš Zeman nejdříve v prosinci zákon o střetu zájmů, který má omezit podnikání členů vlády, vetoval. Poslanci jej schválili na konci listopadu. Do sněmovny se pak zákon vrátil v lednu, kdy poslanci navzdory odporu Babišova hnutí hlavu státu přehlasovali.

Podle zákona, jehož účinnost začíná 9. února, nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš nyní vlastní skupinu Agrofert stoprocentně, před zahájením účinnosti zákona ji proto převedl do svěřeneckého fondu.

Podle Babiše je však cílem tvůrců novely jeho odchod z vlády. „O tom jim jde, těm tradičním politikům, kteří tam sedí dvacet let, Sobotkovi (premiér Bohuslav Sobotka a předseda ČSSD, pozn. red.) s Kalouskem (Miroslav Kalousek, předseda TOP 09, pozn. red.),“ uvedl dříve Babiš. „Mě nikdo neuplatí, na to jsem moc bohatej,“ dodal. Zároveň zdůraznil, že takovou radost (aby odstoupil a nebyl v politice) jim neudělá, i když by tak měl čas chodit za lidmi a vysvětlovat jim, jak to v politice chodí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci hodiny rozebírají rozpočet. Vláda ho hájí, opozice tepe

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 10 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 23 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...