Babiš převedl Agrofert do svěřenského fondu, dohlížet na něj bude i jeho partnerka

Nahrávám video
ČT: Babiš převedl Agrofert do svěřenského fondu
Zdroj: ČT24

Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš převedl společnosti Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů, tak jak už dříve slíbil, že to udělá do konce února, aby vyhověl zákonu o střetu zájmů. Ten mimo jiné zakazuje členům vlády, aby se jejich firmy mohly ucházet o dotace. Dohled nad správci fondů bude vykonávat tříčlenná rada – její členkou je i Babišova partnerka Monika. Správci jsou Zbyněk Průša a Alexej Bílek.

„Byl jsem tento týden u notáře a založil jsem dva svěřenecké fondy. V pátek dopoledne jsem to podepsal a vložil jsem 90 procent akcií Agrofertu a sto procent firmy SynBiol, která vlastní investiční fond Hartenberg, do jednoho svěřeneckého fondu a do druhého fondu jsem vložil 10 procent Agrofertu. Akcií jsem se tedy zbavil, nejsem akcionář, vyhověl jsem zákonu o střetu zájmu,“ potvrdil ČT Babiš.

  • Fungování svěřenského fondu upravuje nový občanský zákoník. Jde o majetek, který jeho vlastník většinou pomocí smlouvy převede do speciálního fondu, o který se stará jím určený správce. Původní majitel tak nad ním ztrácí přímou kontrolu a nerozhoduje o něm. Správce s majetkem disponuje i přesto, že není jeho vlastníkem. Pokud jde třeba o pozemky, je zapsán v katastru nemovitostí. Prospěch ze zmíněného fondu má pak takzvaný obmyšlený. Může jím být kdokoli, určuje ho zakladatel.
Svěřenské fondy AB
Zdroj: ČT24

Zároveň také dodává, že nebude mít z Agrofertu již žádný profit.  „Odešel jsem z Agrofertu v lednu 2014, přestal jsem byl generální ředitel a předseda předsavenstva a nyní jsem se zbavil akcií.  Jsem tedy osoba obmyšlená, což znamená, že pokud bych odešel z politiky a nějakým způsobem nastaly okolnosti, že by zákon byl neplatný, mohu následně akcie opět získat. Ale v této chvíli nejsem akcionářem, nebudu mít informace o společnosti a nebudu do ní zasahovat. Nebudu mít ani žádný zisk,“ zdůraznil Babiš.

Zákon o střetu zájmu však nadále považuje za protiústavní.  „Upírá má základní lidská práva něco vlastnit a participovat na věcech veřejných,“ dodává.

Nahrávám video
Události ČT: Babiš už nevlastní Agrofert. Ke způsobu řešení je kritický šéf vlády i část opozice
Zdroj: ČT24

Babiš na počátku ledna v pořadu Devadesátka ČT24 řekl, že je připraven zbavit se akcií, aby nebyl akcionářem Agrofertu a vyhověl tak případně schválené novele o střetu zájmu. Zda zvolí například převod akcií do svěřeneckého fondu či jinou formu, nechtěl v té době sdělit. Uvedl, že se zbaví i svého fondu Hartenberg, který Babišovy peníze investuje do zdravotnictví.

Firmám, jež vlastní členové vlády, zmíněný zákon znemožňuje ucházet se o některé dotace, zakázky nebo pobídky. Budoucí členové vlády pak nebudou smět vlastnit média.

Prezident Miloš Zeman nejdříve v prosinci zákon o střetu zájmů, který má omezit podnikání členů vlády, vetoval. Poslanci jej schválili na konci listopadu. Do sněmovny se pak zákon vrátil v lednu, kdy poslanci navzdory odporu Babišova hnutí hlavu státu přehlasovali.

Podle zákona, jehož účinnost začíná 9. února, nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš nyní vlastní skupinu Agrofert stoprocentně, před zahájením účinnosti zákona ji proto převedl do svěřeneckého fondu.

Podle Babiše je však cílem tvůrců novely jeho odchod z vlády. „O tom jim jde, těm tradičním politikům, kteří tam sedí dvacet let, Sobotkovi (premiér Bohuslav Sobotka a předseda ČSSD, pozn. red.) s Kalouskem (Miroslav Kalousek, předseda TOP 09, pozn. red.),“ uvedl dříve Babiš. „Mě nikdo neuplatí, na to jsem moc bohatej,“ dodal. Zároveň zdůraznil, že takovou radost (aby odstoupil a nebyl v politice) jim neudělá, i když by tak měl čas chodit za lidmi a vysvětlovat jim, jak to v politice chodí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy před americkou blokádou Íránu rostou o více než sedm procent

Ceny ropy rostou o více než sedm procent a vracejí se nad sto dolarů za barel. Americké námořnictvo se chystá k blokádě lodí plujících do Íránu a z Íránu přes Hormuzský průliv. To by mohlo omezit vývoz íránské ropy poté, co se Washingtonu a Teheránu o víkendu nepodařilo dosáhnout dohody o ukončení války.
před 2 hhodinami

Vláda projedná další kroky k regulaci cen pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním jednání schvalovat návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády. Ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři projednají i vládní nařízení, podle kterého by životní minimum vzrostlo od října, nikoliv od května. Zabývat se budou i novelou zákona o cestovních dokladech.
03:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 21 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...