Praha – Ekonom Jiří Rusnok, kterého prezident Miloš Zeman pověřil 25. června sestavením vlády, zvolna kompletuje tým svých ministrů. Podívejte se, kdo ve „vládě odborníků“ (jak nový kabinet nazývá Zeman) zaujme jednotlivé posty.
Předseda vlády: JIŘÍ RUSNOK
Ekonom Jiří Rusnok (52) je v pořadí desátý český premiér, z toho třetí úřednický. Zkušenost s exekutivou získal coby ministr financí ve vládě Miloše Zemana a ministr průmyslu a obchodu ve vládě Vladimíra Špidly. Dosud působil jako prezidentův poradce pro ekonomiku a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV), v profesním životě pak posledních deset let pracoval ve vedení penzijního fondu ING. V premiérské funkci střídá Petra Nečase (ODS).
Ministr vnitra: MARTIN PECINA
Někdejší ředitel Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina (44) řídil ministerstvo vnitra už v letech 2009–2010 coby člen úřednického kabinetu Jana Fischera. Ve volbách v roce 2010 kandidoval do sněmovny za sociální demokracii, mandátu se vzdal o rok později po zvolení Bohuslava Sobotky předsedou ČSSD. Před přijetím ministerského křesla v Rusnokově vládě působil jako generální ředitel společnosti Vítkovice Power Engineering, která je součástí vítkovického strojírenského holdingu. V ministerské funkci střídá Jana Kubiceho (bezpartajní, nominant ODS).
Ministryně spravedlnosti: MARIE BENEŠOVÁ
Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová (65) je řadu let výraznou představitelkou sociální demokracie, od roku 2011 do letošního března byla i její první místopředsedkyní. Ve straně platí za stoupenkyni Miloše Zemana, před prvním kolem prezidentské volby ho podpořila i proti stranickému kandidátovi Jiřímu Dienstbierovi. V minulosti Benešová proslula kontroverzním výrokem o justiční mafii ve vztahu ke kauze Jiřího Čunka, později se za něj musela omluvit. Aktuálně působí v advokacii, na ministerském postu vystřídá Pavla Blažka (ODS) - její ministerské angažmá ale nelibě nese ČSSD.
Ministr zemědělství: MIROSLAV TOMAN
Prezident Potravinářské komory Miroslav Toman (53) zasedá v představenstvu Agrární i Hospodářské komory, v letech 2002 až 2006 pracoval jako náměstek na ministerstvu zemědělství (pod sociálnědemokratickými ministry Palasem, Zgarbou a Mládkem), má za sebou i diplomatickou zkušenost – v 90. letech působil jako obchodní rada na zastupitelských úřadech ve Washingtonu a Bratislavě. Tomanův otec byl v 80. letech ministrem zemědělství ve Štrougalově vládě. Ve funkci Toman střídá Petra Bendla (ODS).
Ministr kultury: JIŘÍ BALVÍN
Jiří Balvín (59) je znám jako bývalý ředitel České televize. Působil zde už od roku 1992 jako šéfproducent uměleckých pořadů. S jeho ředitelskou érou mělo být spojeno zklidňování poměrů po tzv. „televizní krizi“ na přelomu let 2000 a 2001, což se mu ale podle Rady ČT příliš nepodařilo. Veřejnoprávní médium vedl do listopadu 2002, také další roky ale spojil s managementem známých televizí. Záhy nastoupil do čela vedení hudební stanice Óčko a vedl ji 9 let až do roku 2012, následně v televizi působil dál jako manažer pro speciální projekty. Ve vládě vystřídá Alenu Hanákovou (STAN), která se rozhodla pro odchod ještě před vládní krizí.
Ministr zahraničí: JAN KOHOUT
Jan Kohout (52) působil dvacet let v diplomacii, mimo jiné zastupoval Česko v OSN nebo byl velvyslancem ČR při Evropské unii. V úřednické vládě Jana Fischera zastával v letech 2009-2010 rovněž post ministra zahraničí. Od listopadu 2010 je v dozorčí radě ČEZu. Kohout byl členem komunistické strany (1986-1989), v roce 1995 vstoupil do ČSSD. Nyní kvůli svému angažmá členství přerušil, podobně se zachoval i v minulosti coby člen Fischerova kabinetu. Kohout nahradí na ministerském postu Karla Schwarzenberga (TOP 09) - a už se dal slyšet, že chce resort stabilizovat, včetně obnovení procesu střídání velvyslanců. To je blokováno sporem Schwarzenberga s prezidentem Zemanem.
Ministr práce a sociálních věcí: FRANTIŠEK KONÍČEK
Bývalý ředitel Lesů ČR (2006-2007) František Koníček (60) se v posledních letech zabývá hlavně podnikáním. Zhruba půl roku seděl v Poslanecké sněmovně za ČSSD, kam se dostal jako náhradník za zesnulou kolegyni. V roce 2006 na mandát rezignoval. Dva roky byl náměstkem ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. V ministerském křesle vystřídá Ludmilu Müllerovou (TOP 09).
Ministr školství: DALIBOR ŠTYS
Přírodovědec Dalibor Štys (50) od loňského roku vede odbor výzkumu a vývoje na ministerstvu školství. Předtím pracoval pro Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, kde v roce 2002 založil Ústav fyzikální biologie v Nových Hradech. Jeho ředitelem byl do konce roku 2011, poté se stal proděkanem Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. V minulosti pracoval tři roky na univerzitě v Lundu ve Švédsku, nejprve jako stipendista a poté jako výzkumný inženýr. Jako vědec se mimo jiné experimentálně zabývá termodynamickými ději v živých systémech, jím vedený ústav se věnoval biotechnologickým postupům pro výrobu léků. V křesle ministra školství vystřídá Petra Fialu, který sice dostal od Rusnoka nabídku ve funkci setrvat, ale rozhodl se ji odmítnout.
Ministr zdravotnictví: MARTIN HOLCÁT
Martin Holcát (59) je náměstkem pro léčebně preventivní péči ve Fakultní nemocnici Motol. Specializací otolaryngolog. V letech 1999 a 2000 byl prvním náměstkem ministra zdravotnictví (Ivana Davida a poté Vladimíra Špidly jako pověřeného šéfa resortu). Šéfoval několik let Všeobecné fakultní nemocnici. Poté vedl Koordinační středisko transplantací, patřící pod ministerstvo zdravotnictví. Byl také šéfem konzilia, které se staralo o prezidenta Václava Havla. Ve funkci vystřídá Leoše Hegera (TOP 09).
Ministr pro místní rozvoj: FRANTIŠEK LUKL
Místopředseda Svazu měst a obcí ČR Fratišek Lukl (35) stojí v čele Kyjova od roku 2005. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, v diplomové práci se věnoval problematice Evropského soudního dvora. Není členem žádné politické strany, do obecního zastupitelstva kandidoval za sdružení nezávislých kandidátů Sedmadvacítka nezávislých. Loni jako lídr Sdružení nestraníků neúspěšně usiloval o post jihomoravského hejtmana.
Ministr průmyslu a obchodu: JIŘÍ CIENCIALA
Rektor ostravské soukromé Vysoké školy podnikání Jiří Cienciala (63) je profesně spjat především s Třineckými železárnami, které řídil čtrnáct let a od roku 2012 je členem jejich dozorčí rady. Vítěz ankety Manažer roku za rok 2008 rovněž působí v Radě pro výzkum, vývoj a inovace, kterou využívá odstupující kabinet Petra Nečase. Ve funkci ministra průmyslu a obchodu střídá Martina Kubu (ODS).
Ministr dopravy: ZDENĚK ŽÁK
Někdejší generální inspektor Českých drah Zdeněk Žák (45) se v oblasti dopravy pohybuje celý svůj profesní život; v ČD pracoval jako externí poradce, řídil Drážní inspekci, v čase Topolánkovy vlády krátce působil jako náměstek ministra Petra Bendla; několikrát kritizoval údajné neprůhledné hospodaření drah a bez Bendlova vědomí usiloval o odvolání šéfa ČD Petra Žaludy. V době, kdy byl současný prezident Miloš Zeman premiérem, radil mu Žák v otázkách dopravy (2000). Na ministerstvu střídá Zbyňka Stanjuru.
Ministr obrany: VLASTIMIL PICEK
Bývalý náčelník generálního štábu Vlastimil Picek (56) mění pouze premiéra, ministrem obrany se stal už v březnu. Předtím krátce působil jako první náměstek ministra obrany, kdy vedl tým vyjednávající o dalším pronájmu švédských stíhaček Jas-39 Gripen pro českou armádu. Rovněž připravoval řadu legislativních změn.
Ministr životního prostředí: TOMÁŠ PODIVÍNSKÝ
Někdejší kariérní diplomat Tomáš Podivínský (43) na ministerstvu životního prostředí v současné době působí jako náměstek pro sekci technické ochrany. Absolvent pražské žurnalistiky byl v listopadu 1989 členem stávkového studentského výboru, do diplomacie vstoupil v roce 1996. Působil na ambasádě ve Vídni v čase česko-rakouského jednání o JE Temelín, později pracoval jako šéf kanceláře lidoveckého ministra zahraničí Cyrila Svobody. V ministerské funkci Podivínský střídá svého současného šéfa Tomáše Chalupu (ODS).
Ministr financí a vicepremiér: JAN FISCHER
Jan Fischer (62) působí od května v energetické skupině CE Group, je odpovědný za strategické řízení projektů energetického komplexu Rožná a připravovaného plynovodu. S působením ve vládě má zkušenosti z premiérské funkce z takzvané překlenovací vlády po pádu koaličního kabinetu na jaře 2009. Znovu se objevil v politice jako kanidát v přímých prezidentských volbách, kde ale oproti očekávání nakonec propadl, když skončil již v prvním kole se ziskem 16,35 procenta hlasů. Před druhým kolem volby nepřímo podpořil vítěze Miloše Zemana.
