Rusko a Čína jsou bezpečnostní hrozbou, k Dukovanům je nezvěte, vyzval vládu Senát

298 minut
Záznam z jednání schůze Senátu 31. března
Zdroj: ČT24

Vláda by neměla do tendru na dostavbu Dukovan zvát uchazeče z Číny a Ruska, míní Senát. Podle zákonodárců jsou tyto země bezpečnostní hrozbou. Horní komora schválila náhrady zdravotnickým zařízením od pojišťoven za výpadky příjmů. Umožnila také, aby pojišťovny mohly posílit objem peněz na samotestování ve firmách.

Senátoři se na popud svého bezpečnostního výboru zabývali situací kolem stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Dle senátorů by vláda měla respektovat doporučení bezpečnostních složek a neměla by oslovovat ruské či čínské uchazeče a zvát je do tendru. Terčem kritiky je záměr ministerstva průmyslu a obchodu oslovit ruskou firmu Rosatom.

Horní komora v usnesení vyjádřila znepokojení nad postupem vlády i resortu, který vede vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Podle senátorů postup vzbuzuje nedůvěru členů českého Parlamentu i zahraničních partnerů v rámci NATO a EU.

Senátoři v přijatém usnesení požadují po vládě, aby považovala otázky národní bezpečnosti za absolutní prioritu. Vyzývají vládu, aby před vypsáním tendru doložil premiér i odpovědní ministři Senátu, že do finálního materiálu vláda zapracovala všechny bezpečnostní parametry. 

Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) se rozhoduje i o tom, do jaké části světa chce Česko patřit. Bezpečnostní rizika spojená s touto akcí jsou podle Vystrčila obrovská, a proto senátory vyzval k podpoře navrženého usnesení.

Místopředseda Senátu Jiří Růžička (Starostové a nezávislí) řekl, že otázku dostavby Dukovan považuje za mimořádně důležitou z pohledu národní bezpečnosti. Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezařazený) prohlásil, že vláda ignoruje hlas a doporučení bezpečnostních institucí země. Řekl také, že vláda ignoruje Senát i jeho opakovaná usnesení. Tím podle něj ohrožuje národní bezpečnost.

„Dukovany jsou trojským koněm putinovské despocie. Je to způsob, jak nás znovu ovládat,“ uvedl senátor Marek Hilšer z klubu Starostů. Podle něj prezident Miloš Zeman, a tím i představitelé ANO chtějí prosadit, aby dukovanskou elektrárnu stavěl Rosatom. Starostové původně požadovali, aby Senát vyzval také k odvolání Havlíčka, který se bez vědomí celé vlády rozhodl ruskou firmu oslovit.

Podle Jaroslava Doubravy (Severočeši.cz) je usnesení motivováno politickými předsudky, nikoli ekonomickými zájmy. Senátor Jiří Dušek (PROREGION) řekl, že mu usnesení připadá příliš měkké a jednostranně zaměřené na jeden projekt. „Mám osobní pocit, že pro stromy nevidím les,“ poznamenal.

75 minut
90’ ČT24: Dukovany – jádro za každou cenu?
Zdroj: ČT24

Náhrady výpadků příjmů pro zdravotnická zařízení

V úvodu schůze horní komora schválila tříměsíční odklad na zavedení takzvaného chráněného účtu pro dlužníky. O založení těchto účtů, které mají zabránit případné neoprávněné exekuci nezabavitelných peněz, budou moci lidé v exekuci žádat až od července.

Odklad navrhla skupina poslanců z osmi klubů v čele s Kateřinou Valachovou (ČSSD). Odvolává se na sdělení bankovního sektoru, podle něhož si zavedení chráněného účtu vyžádá určité technické změny. Dodatečná lhůta by měla umožnit bankovnímu sektoru náležitou přípravu chráněného účtu po technické stránce a měla by zajistit úspěšný start chráněného účtu, uvedli předkladatelé.

Senátor Tomáš Goláň (ODS) postup kritizoval. Poukazoval mimo jiné na to, že při schvalování chráněného účtu nikdo nenaslouchal komerčním bankám. „Budeme se modlit za banky, jsou v tom naprosto nevinně,“ prohlásil na plénu. Česká bankovní asociace již dříve oznámila, že banky by uvítaly i delší odklad. Tříměsíční odložení pro ně bude technologickou výzvou, uvedla.

Senátoři zrychleně schválili vládní předlohu, podle níž bude moci ministerstvo zdravotnictví vydat takzvanou kompenzační vyhlášku, která zajistí zdravotnickým zařízením náhrady za výpadky příjmů způsobené pandemií.

Senátoři za Starosty požadovali po ministru zdravotnictví Janu Blatném (za ANO) ujištění, že zdravotníkům nebudou vyplaceny slíbené odměny ve výši 75 tisíc korun za nasazení během koronavirové krize z kompenzací, ale z jiných zdrojů státu. Blatný ujistil, že nejpozději v květnu bude zhruba 12 miliard korun odměn vyplaceno přímo ze státních peněz zdravotníkům v lůžkových zařízeních a zhruba stejná suma prostřednictvím bonifikace poskytovaných služeb v nelůžkové péči podle dosavadní kompenzační vyhlášky.

Předsedkyně senátorů KDU-ČSL Šárka Jelínková požadovala, aby Blatného ministerstvo nezapomnělo na náhrady poskytovatelům domácí a hospicové péče. Podle ministra na to bude vyhláška pamatovat. Senátoři rovněž apelovali na ministra, aby umožnil nekontaktní sporty a otevřel dětská hřiště.

Více peněz na samotesty

Horní komora ve středu schválila rovněž vládní novelu, která zdravotním pojišťovnám umožňuje posílit objem peněz na samotestování ve firmách. Změna zákona umožní pojišťovnám převádět na tyto účely peníze do fondů prevence ze svých základních fondů.

Za měsíc vydají pojišťovny na příspěvky podle podkladů zhruba 480 milionů korun. Je to 240 korun na osobu a měsíc. Počítá se s deseti měsíci testování až do letošního prosince.

„Zapojením prostředků fondů prevence zdravotních pojišťoven do podpory samotestování může reálně v letošním roce dojít k navýšení výdajů těchto fondů odhadem ve výši až pět miliard korun,“ stojí v důvodové zprávě. Ve fondech prevence nyní mají pojišťovny podle materiálu celkem kolem dvou miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...