Rusko a Čína jsou bezpečnostní hrozbou, k Dukovanům je nezvěte, vyzval vládu Senát

Nahrávám video
Záznam z jednání schůze Senátu 31. března
Zdroj: ČT24

Vláda by neměla do tendru na dostavbu Dukovan zvát uchazeče z Číny a Ruska, míní Senát. Podle zákonodárců jsou tyto země bezpečnostní hrozbou. Horní komora schválila náhrady zdravotnickým zařízením od pojišťoven za výpadky příjmů. Umožnila také, aby pojišťovny mohly posílit objem peněz na samotestování ve firmách.

Senátoři se na popud svého bezpečnostního výboru zabývali situací kolem stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Dle senátorů by vláda měla respektovat doporučení bezpečnostních složek a neměla by oslovovat ruské či čínské uchazeče a zvát je do tendru. Terčem kritiky je záměr ministerstva průmyslu a obchodu oslovit ruskou firmu Rosatom.

Horní komora v usnesení vyjádřila znepokojení nad postupem vlády i resortu, který vede vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Podle senátorů postup vzbuzuje nedůvěru členů českého Parlamentu i zahraničních partnerů v rámci NATO a EU.

Senátoři v přijatém usnesení požadují po vládě, aby považovala otázky národní bezpečnosti za absolutní prioritu. Vyzývají vládu, aby před vypsáním tendru doložil premiér i odpovědní ministři Senátu, že do finálního materiálu vláda zapracovala všechny bezpečnostní parametry. 

Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) se rozhoduje i o tom, do jaké části světa chce Česko patřit. Bezpečnostní rizika spojená s touto akcí jsou podle Vystrčila obrovská, a proto senátory vyzval k podpoře navrženého usnesení.

Místopředseda Senátu Jiří Růžička (Starostové a nezávislí) řekl, že otázku dostavby Dukovan považuje za mimořádně důležitou z pohledu národní bezpečnosti. Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezařazený) prohlásil, že vláda ignoruje hlas a doporučení bezpečnostních institucí země. Řekl také, že vláda ignoruje Senát i jeho opakovaná usnesení. Tím podle něj ohrožuje národní bezpečnost.

„Dukovany jsou trojským koněm putinovské despocie. Je to způsob, jak nás znovu ovládat,“ uvedl senátor Marek Hilšer z klubu Starostů. Podle něj prezident Miloš Zeman, a tím i představitelé ANO chtějí prosadit, aby dukovanskou elektrárnu stavěl Rosatom. Starostové původně požadovali, aby Senát vyzval také k odvolání Havlíčka, který se bez vědomí celé vlády rozhodl ruskou firmu oslovit.

Podle Jaroslava Doubravy (Severočeši.cz) je usnesení motivováno politickými předsudky, nikoli ekonomickými zájmy. Senátor Jiří Dušek (PROREGION) řekl, že mu usnesení připadá příliš měkké a jednostranně zaměřené na jeden projekt. „Mám osobní pocit, že pro stromy nevidím les,“ poznamenal.

Nahrávám video
90’ ČT24: Dukovany – jádro za každou cenu?
Zdroj: ČT24

Náhrady výpadků příjmů pro zdravotnická zařízení

V úvodu schůze horní komora schválila tříměsíční odklad na zavedení takzvaného chráněného účtu pro dlužníky. O založení těchto účtů, které mají zabránit případné neoprávněné exekuci nezabavitelných peněz, budou moci lidé v exekuci žádat až od července.

Odklad navrhla skupina poslanců z osmi klubů v čele s Kateřinou Valachovou (ČSSD). Odvolává se na sdělení bankovního sektoru, podle něhož si zavedení chráněného účtu vyžádá určité technické změny. Dodatečná lhůta by měla umožnit bankovnímu sektoru náležitou přípravu chráněného účtu po technické stránce a měla by zajistit úspěšný start chráněného účtu, uvedli předkladatelé.

Senátor Tomáš Goláň (ODS) postup kritizoval. Poukazoval mimo jiné na to, že při schvalování chráněného účtu nikdo nenaslouchal komerčním bankám. „Budeme se modlit za banky, jsou v tom naprosto nevinně,“ prohlásil na plénu. Česká bankovní asociace již dříve oznámila, že banky by uvítaly i delší odklad. Tříměsíční odložení pro ně bude technologickou výzvou, uvedla.

Senátoři zrychleně schválili vládní předlohu, podle níž bude moci ministerstvo zdravotnictví vydat takzvanou kompenzační vyhlášku, která zajistí zdravotnickým zařízením náhrady za výpadky příjmů způsobené pandemií.

Senátoři za Starosty požadovali po ministru zdravotnictví Janu Blatném (za ANO) ujištění, že zdravotníkům nebudou vyplaceny slíbené odměny ve výši 75 tisíc korun za nasazení během koronavirové krize z kompenzací, ale z jiných zdrojů státu. Blatný ujistil, že nejpozději v květnu bude zhruba 12 miliard korun odměn vyplaceno přímo ze státních peněz zdravotníkům v lůžkových zařízeních a zhruba stejná suma prostřednictvím bonifikace poskytovaných služeb v nelůžkové péči podle dosavadní kompenzační vyhlášky.

Předsedkyně senátorů KDU-ČSL Šárka Jelínková požadovala, aby Blatného ministerstvo nezapomnělo na náhrady poskytovatelům domácí a hospicové péče. Podle ministra na to bude vyhláška pamatovat. Senátoři rovněž apelovali na ministra, aby umožnil nekontaktní sporty a otevřel dětská hřiště.

Více peněz na samotesty

Horní komora ve středu schválila rovněž vládní novelu, která zdravotním pojišťovnám umožňuje posílit objem peněz na samotestování ve firmách. Změna zákona umožní pojišťovnám převádět na tyto účely peníze do fondů prevence ze svých základních fondů.

Za měsíc vydají pojišťovny na příspěvky podle podkladů zhruba 480 milionů korun. Je to 240 korun na osobu a měsíc. Počítá se s deseti měsíci testování až do letošního prosince.

„Zapojením prostředků fondů prevence zdravotních pojišťoven do podpory samotestování může reálně v letošním roce dojít k navýšení výdajů těchto fondů odhadem ve výši až pět miliard korun,“ stojí v důvodové zprávě. Ve fondech prevence nyní mají pojišťovny podle materiálu celkem kolem dvou miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...