Česko má za sebou další den s teplotami nad 30 stupňů Celsia. Nejvyšší teplotu meteorologové zaznamenali ve středočeské Řeži, kde se rtuť vyšplhala na 36,2 stupně Celsia. Shodně 35,6 stupně bylo v Kopistech na Litoměřicku a v Ústí nad Labem - Vaňově. Teplotní rekordy pro 30. červenec ale na drtivé většině měřicích stanic nepadly. Tropické počasí ovšem bude pokračovat i v dalších dnech. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal na následující tři dny výstrahu před vysokými teplotami.
Nový teplotní rekord v pondělí zaznamenalo šest z přibližně 150 stanic s alespoň třicetiletou délkou záznamů. Jednou z nich byly severočeské Teplice, kde měří teplotu již 121 let. Meteorologové zde naměřili 35,4 stupně Celsia, čímž bylo překonáno dosavadní maximum 34,5 stupně, které v Teplicích naměřili loni a v roce 1994.
„Pro pondělí platila výstraha pouze na nejnižším, žlutém stupni (…). První srpen už bude stejně jako loni pravděpodobně nejteplejším dnem celého roku,“ přibližuje meteorolog ČT Pavel Borovička. Podle něj se výstraha před velmi vysokými teplotami, která počítá s teplotami nad čtyřiatřicet stupňů, týká pro úterý hlavně severní poloviny Čech.
Nadprůměrně teplé počasí vydrží zřejmě celý srpen
Od středy pak přibyde i velká část Olomouckého kraje. Pak se nepatrně ochladí, ale nejvyšší teploty budou nadále překračovat tropickou třicítku. Nadprůměrně teplé počasí navíc v Česku vydrží zřejmě celý srpen. Největší vedra budou první dva týdny, koncem srpna se bude podle mluvčího ČHMÚ Petra Dvořáka pozvolna ochlazovat.
S vysokými teplotami a suchem souvisí také výstraha před nebezpečím požárů. Ta platí pro velkou část Středočeského kraje, Ústecký kraj na Českolipsku a ČHMÚ rozšířil varování také na Pardubický a Královéhradecký kraj.
Výstraha platí do odvolání a v dalších dnech se nejspíš bude rozšiřovat území její platnosti. Výraznější srážkové úhrny by se mohly místy vyskytnout až v druhé polovině týdne. Nepatrné ochlazení by mělo přijít až během čtvrtka od západu, výstraha bude podle potřeby upřesňována, případně prodloužena.
Komplikace pro děti, penzisty i diabetiky
Horké dny kladou velké nároky na chronicky nemocné, starší lidi nebo ty, kdo o ně pečují, a také na rodiče malých dětí. Největší nebezpečí hrozí v horku kojencům do jednoho roku, ale i batolatům do tří let. Zvlášť dbát o své potomky musí v horkých dnech také rodiče chronicky nemocných dětí.
Podle lékaře Jiřího Strnadla z Fakultní nemocnice Ostrava patří k nejzávažnějším rizikům dětská dehydratace. „Dítě si neumí říct o tekutiny, proto je nemusí dostat a může se dehydratovat,“ varoval lékař.
Zvláštní riziko představují vysoké teploty pro diabetiky. Horko totiž nesvědčí inzulinu. Měl by se přechovávat v teplotách do pětadvaceti stupňů, inzulinové pumpy je proto lepší dávat do lednice a také jejich náplně často měnit.
Obecně se doporučuje omezit tělesnou zátěž a nepobývat na přímém slunci v poledních a odpoledních hodinách. Nenechávat děti, ale ani zvířata na přímém slunci, zejména ve stojících automobilech. A také je dobré myslet na příjem neslazených nealkoholických nápojů bez kofeinu, přednostně neperlivých, které je vhodné kombinovat s minerálními vodami, podotýká ČHMÚ ke zdravotním aspektům veder.
