Rodičům dvou a více dětí by mohly klesnout sociální odvody ze současných 6,5 procenta až na nulu podle počtu potomků. Počítá s tím návrh novely o pojistném na sociální zabezpečení, kterou podpořila vláda. Není ovšem jasné, zda se zákon podaří do konce volebního období prosadit. Legislativní proces totiž nařizuje minimální termíny. Jen mezi prvním a druhým čtením ve sněmovně by například mělo uplynout šedesát dní.
Rodičům dvou a více dětí by mohly klesnout sociální odvody. U čtyř dětí až na nulu
3 minuty
Rodičům dvou a více dětí by mohly klesnout sociální odvody
Zaměstnanci nyní odvádějí na sociální pojištění 6,5 procenta ze základu příjmu. Rodičům dvou dětí by podle návrhu měly odvody klesnout na pět procent, u tří dětí na 2,5 procenta. Matky či otcové čtyř a více dětí by neposílali nic.
O stejnou část by se snížily sazby i osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ). Rodičům bez potomků či s jedním potomkem by zůstaly sazby na 29,2 procenta. U dvou dětí by klesly o 1,5 procentního bodu na 27,7 procenta, u tří dětí by činily 25,2 procenta a u čtyř a více dětí 22,7 procenta.
Nižší odvody by měl jen jeden z rodičů
Nižší odvody by měl jen jeden z rodičů. Podle ministerstva práce by je mohlo získat na 730 000 lidí, tedy kolem 13 procent pracovníků. Příjmy do systému, z něhož se vyplácejí důchody, by podle propočtů klesly o 3,8 miliardy korun.
12 minut
Události, komentáře: Mít více dětí je v zájmu této země, tvrdí Mihola
Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) ale odmítá, že by stát přišel o peníze. „Zůstanou v kapsách pracujících rodičů. Tento systém nemá žádný význam pro ty, kteří do práce nechodí. Naopak zůstanou těm, kteří se o děti starají,“ uvedl.
Ministerstvo věří ve vyšší porodnost
Ministerstvo práce si jako předkladatel od novely slibuje vyšší porodnost. V podkladech pro vládu uvedlo, že důchodový systém je „založený na platbách budoucích generací“. Snížení sazeb má „ocenit zásluhy“ rodičů na výchově dalších plátců odvodů.
Lidem s výdělkem kolem 23 000 korun by zbylo po úpravě v peněžence měsíčně podle počtu dětí zhruba o 340 až 1500 korun víc, u výdělku kolem 46 000 by to bylo o téměř 700 až 3000 korun víc.
Kabinet se k návrhu vrátil po čtvrt roce. Projednávání novely přerušil v prosinci. Proti záměru se tehdy postavilo ministerstvo financí. Vadí mu pokles příjmů z pojistného i růst výdajů na další úředníky. Výhrady měli i zaměstnavatelé, jiné resorty nebo odbory.