Praha - Připomenout ženy zavražděné komunistickým režimem a zároveň upozornit na návrat komunistů do veřejných funkcí má řetězová hladovka, kterou organizuje protikomunistická iniciativa Bezkomunistů.cz. „Každá připomínka zločineckého chování komunistické strany je dobrá,“ myslí si jedna z hladovějících, herečka Barbora Hrzánová.
Hladovka navazuje na stejný druh protestu, kterým se jihočeští studenti snažili upozornit na návrat komunistů do krajských rad a konkrétně na pozice rozhodující o školství v kraji. „Ve stý den hladovky jsme ji posunuli na celostátní úroveň,“ řekl organizátor protestu Petr Marek.
„Protestujeme proti vzrůstajícímu vlivu komunistů a proti tomu, že se vrací do veřejných funkcí. Podle našeho názoru by při té bludné a nenávistné ideologii, kterou zastávají, a při tom, co všechno komunisté v této zemi spáchali, vůbec by neměli mít v těchto funkcích zastoupení,“ vysvětlil Marek.
Cílem protestu je podle něj změnit postoj společnosti, která je vůči návratu komunistů do veřejných funkcí apatická, ale také tlačit na ČSSD, aby si rozmyslela spojenectví s KSČM. „Na náš protest by především měla reagovat ČSSD, která komunisty do těch krajských rad přivedla,“ řekl Marek.
Každý den připomene osud jednoho člověka zabitého komunisty
Hladovka je řetězová, každý z účastníků hladoví jeden den a každý také připomene osud jednoho člověka zavražděného komunisty. Protestu se účastní mnoho známých osobností, mezi nimi dokumentaristka Olga Špátová, biskupka Jana Šilerová nebo herečka Bára Hrzánová, známá třeba z divadelní inscenace Hrdý Budžes, ukazující dobu husákovské normalizace pohledem osmileté školačky.
Tento týden patří ženám
V pondělí držela hladovku referentka Ústavu pro studium totalitních režimů Hana Kmetíková. Připomněla Milenu Zajíčkovou, která byla v roce 1950 zastřelena na hranici. Za umučenou Zdenu Mašínovou hladověla na prvního máje lékařka Eva Tomková. V pátek se k akci přidá režisérka Špátová, která připomene třiadvacetiletou Jarmilu Pospíšilovou, která také zemřela při přechodu hranic. Týden ukončí Hrzánová, která připomene Danuši Muzikářovou, oběť demonstrací 21. srpna 1969.
„U mě to bylo jednoduché, protože můj postoj je stabilní a trvalý už od dětství – jsem antikomunistka,“ říká Hrzánová o svém rozhodnutí dobrovolně den hladovět. Zároveň ale připouští, že v naší společnosti je slovo antikomunista vnímáno negativně až pejorativně. „Antifašista, to je normální, ale antikomunista, to už je nějaké divné,“ myslí si Hrzánová.
Herečka Barbora Hrzánová
„To, že ta strana pokračuje bez jakéhokoli pokání, je pro mě naprosto nepřípustné a nedokážu to vůbec pochopit, že se znova a znova ti lidé derou na vedoucí místa.“
