Posledních 23 místních organizací sociální demokracie ve čtvrtek svým hlasováním uzavřelo vnitrostranické referendum. V něm členové rozhodovali, zda by měla strana vstoupit do menšinové vlády s hnutím ANO. Konečné výsledky hlasování pak na pátečním jednání předsednictva oznámí předseda ČSSD Jan Hamáček. Podle dosavadních informací převažují hlasy ve prospěch koaliční spolupráce s ANO.
„Jsem přesvědčen, že sociální demokracie vysloví souhlas se vstupem do vlády. Já samozřejmě nemůžu komentovat konkrétní výsledky, na to si musíme počkat do pátku, nicméně mě velmi těší relativně vysoká účast, která provází naše referendum,“ uvedl předseda strany Hamáček.
Sociální demokraté plánují, že klíčový bod jednání živě odvysílají na svém facebookovém profilu. Předtím by mělo užší vedení strany probírat i některé jiné záležitosti, například návrh ostravské ČSSD na kandidaturu bývalého premiéra Jiřího Paroubka jako nezávislého kandidáta do Senátu v Ostravě s podporou ČSSD.
Pokud členové ČSSD v referendu vstup do menšinové vlády ANO schválí, strana obsadí podle dohody s ANO pět ministerstev. Ministerstvo vnitra by měl vést Hamáček, ministerstvo práce bývalý náměstek Petr Krčál, zemědělství šéf Potravinářské komory Miroslav Toman a kultury olomoucký primátor a poslanec Antonín Staněk. K nominaci europoslance Miroslava Pocheho na ministra zahraničí má výhrady prezident Miloš Zeman.
Hned o víkendu je v plánu schůzka designovaného premiéra s prezidentem. Andrej Babiš na ní má hlavě státu oznámit jména kandidátů na nové ministry za hnutí ANO. Miloš Zeman už avizoval, že v dalších dnech bude chtít s navrženými osobnostmi mluvit. Tedy s nováčky, kteří dosud ve vládě nebyli. Pak je v plánu jmenování druhého Babišova kabinetu. Zatím Andrej Babiš počítá s tím, že jeho nová vláda požádá poslance o důvěru ve středu 11. července.
Hlasovat mohli všichni členové
O vstupu do vlády mohli hlasovat všichni členové ČSSD, kteří do strany vstoupili nejméně třicet dní před začátkem referenda. Jde o 17 683 lidí. Referendum skončilo ve čtvrtek 14. června, trvalo tři a půl týdne.
Straníci mohli hlasovat pouze na schůzích místních organizací, těch má ČSSD téměř 1100. Mezi prvními se sešli sociální demokraté v Semilech a Liberci. Hlasování v rámci schůzí stranických buněk mělo zaručit poměrně nízké náklady, které strana vyčíslila zhruba na sto tisíc korun.
Takový způsob provedení vnitrostranického referenda byl podle politologa Milana Znoje z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy příjemným překvapením, přestože byl zdlouhavý a částečné výsledky unikaly v jeho průběhu v důsledku politikaření. „To byly po dlouhé době schůze sociální demokracie, které měly nějaký smysl. Členové se tam bavili o věcech, ke kterým se jinak nedostanou,“ řekl.
Podle něj hlasování aktivizovalo členskou základnu, což dokládá veliký zájem o účast. Kdyby se hlasovalo elektronicky nebo korespondenčně, tak by to podle Znoje podobný efekt nemělo. „Jestli chce vedení stranu revitalizovat odspoda, tak by takové věci mělo dělat častěji,“ myslí si politolog.
Kvůli kontrole byly hlasovací lístky opatřeny bezpečnostními prvky proti kopírování a sčítat se budou dvakrát. Nejprve přímo na místě, odkud výsledek elektronicky odejde do stranického ústředí. Zároveň tam odejdou i hlasovací lístky, které se potom v Lidovém domě ještě jednou přepočítají. Aby byl výsledek platný, musí se referenda zúčastnit alespoň čtvrtina straníků.
V případě účasti pod pětadvacet procent by stranické vedení vzalo výsledek referenda jako doporučení a rozhodoval by ústřední výkonný výbor.
Z většiny regionů se ozývá ano s ANO
Negativní postoj ke vstupu do vlády s ANO předpokládali lídři tří krajů, například Ústeckého či Plzeňského. Vyplývá to z úterní ankety ČTK. Ve většině regionů naopak očekávají souhlasné stanovisko, například ve Středočeském, Královéhradeckém, Jihočeském kraji nebo na Vysočině.
„Asi nejdůležitější otázka je, jak bude hlasovat poslanecký klub, protože tam bylo několik zapřisáhlých odpůrců vlády s hnutím ANO,“ říká Znoj. Vedení klubu bude podle něj po poslancích chtít, aby podepsali koaliční smlouvu. „To je určitý závazek, že s koaliční smlouvou souhlasí. Bylo by divné, kdyby pak hlasovali jinak,“ předpokládá.
Kritikům nejvíce vadila dohoda s ANO, o které se hlasovalo. „Nejrozumnější je jít do opozice a z opozičních lavic si vytvořit pro následující volební období – ne toto, ale následující – základ pro úspěch ve volbách,“ shrnul v květnu postoj své organizace místopředseda krajského výkonného výboru v Plzeňském kraji Zdeněk Honz.
Výhrady vůči vládě s ANO zazněly také od sociálnědemokratických senátorů. I jim vadí zejména možná spolupráce s Babišem. „Naše zkušenosti s Andrejem Babišem v bývalé vládě jsou velmi špatné. Vždy prosazoval jenom svoje zájmy, celou dobu pracoval na tom, aby sociální demokracii co nejvíce poškodil,“ vylíčil ještě před stranickým referendem postoj senátního klubu předseda horní komory Milan Štěch.
ČSSD si podle Znoje vyjednala dobré podmínky účasti na vládě, když dokázala prosadit hodně věcí ze svého programu do koaliční smlouvy a získat pět ministerstev. Za důležité také považuje, že vytvoření koalice s Andrejem Babišem zabrání posílení vlivu SPD. „Kdyby se ANO opíralo o KSČM, a ještě navíc o SPD, byla by to opravdu dost nebezpečná cesta, na kterou by se vydala česká politika. Tomu se podařilo zabránit,“ uvažuje Znoj.
