Průzkum pro ČT: Síly Zemana a Drahoše jsou týden před volbami velmi vyrovnané

Druhé kolo prezidentských voleb bude podle výzkumu agentury Kantar TNS pro Českou televizi velmi vyrovnané. Ze sociologického šetření mezi více než patnácti sty respondenty vyplývá, že k volbě Miloše Zemana se kloní 45,5 procenta lidí, Jiřího Drahoše upřednostňuje 45 procent lidí. Drahoš má ale mírně větší počet voličů, kteří deklarují, že mu dají hlas určitě.

Zkušenosti demografů ukazují, že se reálná účast v 2. kole pohybuje okolo čísla z kola prvního, kde svůj hlas odevzdalo necelých 62 procent voličů.

Jiřího Drahoše by v tuto chvíli určitě volilo 36,5 procenta lidí, Miloše Zemana naopak upřednostňuje 34,5 procenta voličů. Statistická chyba v tomto případě činí plus minus jeden a půl procentního bodu.

Průzkum před 2. kolem prezidentské volby
Zdroj: ČT24

 V detailnějším pohledu je patrná vyšší ochota k účasti v tradičních táborech podporovatelů Miloše Zemana (lidé ve věku 60–69 let) a táborech jeho odpůrců (vysokoškoláci, lidé z Prahy a velkých měst a s vyššími příjmy). Nejvlažnější jsou z hlediska volební účasti lidé s nízkým vzděláním a lidé mladší 30 let.  Nicméně desetina lidí nevylučujících účast u voleb stále ještě neví či odmítá říct, pro koho bude hlasovat.

Voliči neúspěšných kandidátů se kloní k Drahošovi

Jiřího Drahoše chce podle průzkumu volit nejen 88 procent jeho voličů z prvního kola, ale i většina voličů tří neúspěšných kandidátů, kteří v úvodním kole posbírali dohromady zhruba 30 procent hlasů. Hlasovat pro něj chce zhruba 71 procent voličů Michala Horáčka i Marka Hilšera a 69 procent voličů Pavla Fischera. Drahoš by měl získat také hlasy 49,5 procenta voličů Mirka Topolánka, který skončil v prvním kole se čtyřprocentním ziskem na šestém místě.

Pro současného prezidenta chce podle průzkumu hlasovat 94 procent jeho voličů z prvního kola, ale i voliči méně úspěšných adeptů včetně těch, kteří podpořili Drahoše. Zeman by získal 14,5 procenta Fischerových voličů, 12 procent Hilšerových voličů a deset procent Horáčkových voličů. Z Topolánkových voličů by jich pro Zemana hlasovalo 18,5 procenta. 

Průzkum před 2. kolem prezidentské volby
Zdroj: ČT24
Průzkum před 2. kolem prezidentské volby
Zdroj: ČT24

Doporučením svého kandidáta se před 2. kolem řídí hlavně voliči Horáčka

Nejvyšší důležitost doporučení neúspěšného kandidáta vyjádřili voliči Machala Horáčka, který po čtvrtém místě v prvním kole své voliče vyzval k podpoře Jiřího Drahoše. „Když jsme měřili před prvním kolem, tak tam by se na stranu Zemana přidalo celých 30 procent voličů (Horáčka), nyní už je to jen 10 procent. Zároveň mezi voliči Michala Horáčka je nejvíce těch, kteří říkají, že to doporučení po prvním kole je pro ně důležité,“ uvedl spoluautor výzkumu, analytik Kantaru TNS Pavel Ranocha.

Jak důležité je doporučení nepostupujících kandidátů
Zdroj: ČT24
Jak důležité je doporučení nepostupujících kandidátů
Zdroj: ČT24

Výzkumníci také zjišťovali spontánní názory voličů na svého kandidáta a na jeho protikandidáta. Voliči Miloše Zemana jej charakterizovali jako upřímného a otevřeného. Podle nich říká, co si myslí, a to jednoduše a srozumitelně. Zeman je podle svých voličů inteligentní a také blízko obyčejným lidem, jako jsou oni sami.

Voliči Drahoše vyčítají Zemanovi jeho hrubost až vulgárnost a aroganci. Někteří jmenovali prolhanost, nedůvěryhodnost nebo nedůstojnost, dodal Ranocha.

Voliči Drahoše charakterizovali svého kandidáta jako solidního, seriózního, čestného, inteligentního, kultivovaného a důstojného.

Naopak Zemanovi voliči charakterizují Drahoše zdaleka nejčastěji jako neznámého. Pro mnoho z nich je to také důvod, proč ho nevolit. Až potom následují s velkým odstupem charakteristiky jako nezkušený v politice, nezajímavý, nevýrazný, nesolidní a pro některé arogantní, uvedl Ranocha.

Vlastnosti kandidátů
Zdroj: ČT24
Vlastnosti kandidátů
Zdroj: ČT24
  • Dotazováno bylo 1522 respondentů ve věku 18 a více let. Dotazování se uskutečnilo ve dnech 16. až 18. ledna formou telefonického sběru vyškolenými operátory (CATI). Šlo o náhodný výběr.
  • Náhodná statistická odchylka činí +/- 1,5 procentního bodu u postojů, které zastává pět procent respondentů, až +/- 4 procentní body u postojů, které zastává 50 procent respondentů.
  • Vzorek je reprezentativní pro dospělou populaci ČR podle základních sociodemografických charakteristik (kraj, věk, pohlaví, vzdělání, velikosti obce).
  • Zdroj: Median, Kantar TNS

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 2 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 3 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 8 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 9 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 10 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 10 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...