Mimořádný červnový růst důchodů bude o více než polovinu nižší než podle běžných zákonných pravidel. Spornou vládní novelu o omezení valorizace ve čtvrtek podepsal prezident Petr Pavel. Informovala o tom jeho mluvčí Markéta Řeháková. Průměrná měsíční penze tak vzroste o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun. Snížení valorizace je podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí, stát jen za letošek ušetří 19,4 miliardy korun. Opozice naopak mluví o „ožebračování“ důchodců a hodlá novelu napadnout u Ústavního soudu, a to kvůli retroaktivitě a způsobu projednání ve sněmovně. Kdyby Ústavní soud rozhodl o zrušení této novely, stát by rozdíl v penzích po snížení lidem pak naráz dorovnal, řekla mluvčí ministerstva práce (MPSV) Eva Davidová.
Prezident Pavel podepsal snížení červnové mimořádné valorizace důchodů
Pavel ve středu oznámil, že se rozhodl novelu podepsat, je ale podle něj nezbytné, aby ji přezkoumal Ústavní soud. Pokud by se opozice nakonec na soud neobrátila, učinil by tak on sám. Prezident rozumí právním námitkám opozice, která je podle něj přesvědčena o tom, že vláda prosadila novelu protiústavním způsobem z důvodu retroaktivity a projednání ve stavu legislativní nouze ve sněmovně.
Za pravdu ale dává i vládě. „Její argumenty, stejně jako argumenty ekonomických odborníků, hovoří jasně o tom, že zpomalení růstu penzí za stávající situace je nezbytné,“ řekl Pavel ve středu. Mimořádná valorizace by podle něj znamenala růst penzí zejména u seniorů s nejvyššími příjmy.
Při mimořádné valorizaci, která ze zákona nastává při vyšším růstu cen, se zvedá zásluhový procentní díl důchodu. Podle běžných pravidel by činilo zvýšení od června 11,5 procenta. Předlohou vzroste procentní část penze o 2,3 procenta a k tomu všem ještě o 400 korun, což by mělo podle zdůvodnění o něco zvýhodnit penzisty s nejnižšími důchody.
Obstrukce ve sněmovně
Sněmovní schvalování omezení růstu důchodů provázely rozsáhlé opoziční obstrukce. Pochyby opozice o ústavnosti se týkají možné zpětné platnosti kroku. Vládní činitelé s tím nesouhlasí. Spory budí i schvalování předlohy zrychleně ve stavu legislativní nouze. Kabinet poukazoval na to, že předloha musí vyjít ve sbírce do 22. března, což je poslední den pro vydání vládního nařízení k červnovému navýšení penzí podle platných pravidel. V případě, že by ji Pavel vetoval, dolní komora by pravděpodobně již nestihla přehlasovat jeho postoj včas.
Politolog z Historického ústavu Akademie věd ČR Jan Květina v rozhovoru pro ČT podotkl, že Pavlovo výsledné stanovisko se může někomu zdát jako rozhodování chytré horákyně, on sám to ale tak nevnímá. „Je tady velmi kontroverzní otázka, především ze strany procedury, která byla zvolena, ale samozřejmě i z hlediska dopadů, které to může mít. A v okamžiku, kdy on (Pavel) by to prezidentské veto uplatnil, tak by tím dal jasnou stopku, čímž by se přiklonil k velmi silné opoziční interpretaci,“ komentoval. Pavel podle něj dal najevo, že nechce být tou poslední instancí, která rozhodne o ústavnosti věci.
Úpravou červnové valorizace stát letos vydá na penze podle důvodové zprávy patnáct miliard korun navíc. Pokud by platila běžná pravidla, výdaje státního rozpočtu by vzrostly o 34,4 miliardy korun. Menší rozpočtový dopad bude pokračovat i v dalších letech. Příští rok půjde podle zdůvodnění o úsporu 33 miliard korun z původně předpokládaných 58,8 miliardy korun vydaných na penze navíc.
„Z ekonomického pohledu to byl vynucený a potřebný krok, tam není žádné pochyby,“ komentoval vládní rozhodnutí člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Münich. Připomněl, že šlo o mimořádný krok týkající se mimořádných valorizací. Systém těch řádných je pode něj problematický. Münich upozornil, že aktuální podoba rozevírá nůžky mezi lidmi s vysokými a nízkými důchody. „Druhý problém je, že ten systém je nastaven tak, že pokud odejdete do důchodu před koncem roku, máte do budoucna diametrálně vyšší důchod, než když odejdete třeba k 1. září po těch valorizacích,“ uvedl. Inflační krize podle něj ukázala, že systém je potřeba změnit.
ANO připravuje ústavní stížnost
Opozice již avizovala, že se obrátí na Ústavní soud. Hnutí ANO na to sestavuje expertní tým a soud chce požádat o přednostní projednání. „Budeme chtít, aby ta ústavní stížnost byla zpracována co nejdříve, ale nemůže to být na úkor kvality. Pro mě hraniční termín je začátek května, ještě to budeme upřesňovat,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
ANO chce další postup řešit na klubu před dubnovou schůzí sněmovny. Schillerová ale připustila, že klubu doporučí, aby hnutí ANO podání učinilo samo.
Druhé opoziční hnutí SPD chce na podání k Ústavnímu soudu spolupracovat. Podle hnutí by to společně mohlo mít větší váhu. Návrhu vytýkají přijímání ve stavu legislativní nouze a nižší valorizaci považují za retroaktivní. „Je to postavené špatně, jednak způsob projednávání, ale celkově i návrh zákona. To snížení valorizace, jak to vláda předvedla, je prostě nepřijatelné,“ podotýká místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Později v pořadu Události, komentáře Hrnčíř podotkl, že ve stavu legislativní nouze se zákon projednávat neměl. „Není to živelná pohroma – pokud se vyplácí valorizace seniorům podle platného účinného zákona, a nemůže to být nepředvídatelná situace,“ uvedl a dodal, že se podle predikce očekávala vysoká inflace, tudíž se vláda mohla připravit.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který byl dalším hostem pořadu, zmínil, že toto nedokázal nikdo přesně předpovědět. Zdůraznil rovněž, že snížení valorizace je odpovědný krok. „Je jasné, co by se stalo, kdybychom to neučinili. Chci zdůraznit, že ten krok zůstává i vůči všem současným důchodcům opravdu velmi příznivý v tom směru, že se jim přidává. I těm, kteří mají nejnižší důchody, přidává víc než v případě té původní valorizace.“
Zástupci vlády věří, že návrh obstojí. „Postupovali jsme v souladu s Ústavou, jak formou projednávání ve sněmovně, tak i reakcí na ta čísla, která ukázala, kolik by ta valorizace musela být,“ uvedl vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) s tím, že by vláda takto nepostupovala, kdyby neměla k dispozici právní názory, které toto podporují.
Pokud by však nastala opačná situace, důchody by se musely vyplácet zpětně. „Státní rozpočet by si s tím poradit musel, s největší pravděpodobností na úkor vyššího deficitu, vyšší platby za úroky v příštích letech a to je ta cena, kterou platíme za vysoké deficity,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ministerstvo: Musíme být připraveni na všechny varianty
„Musíme být připraveni na všechny varianty,“ řekla také mluvčí ministerstva práce Eva Davidová. Pokud by Ústavní soud omezení valorizace zrušil, důchody by se podle ní pak pravděpodobně vypořádaly v lednu či v dalších měsících. Záleželo by na termínu rozhodnutí. Sociální správa by doplatky musela zpracovat.
Rozdíl mezi původní a sníženou valorizací činí u průměrné starobní penze od června do konce roku 7070 korun. U lidí s podprůměrnou penzí je částka nižší, u lidí s nadprůměrným důchodem naopak vyšší. Penzi od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobíralo na konci loňska přes 2,84 milionu lidí, z nich 2,37 milionu mělo důchod starobní. Své důchodové systémy mají i resorty vnitra, obrany a spravedlnosti.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu uvedl, že případný soudní nález může mít mnoho podob. Podotkl, že v některých dřívějších rozhodnutích sice Ústavní soud výhrady uznal, ale podstatu nezměnil.
Letos podle schváleného rozpočtu výdaje na penze převyšují příjmy z pojistného o 62,5 miliardy korun, a to bez červnového mimořádného přidání. Po něm by letošní důchodový deficit mohl být téměř 78 miliard, bez něj skoro 97 miliard korun. Rozdíl mezi úspornější a původní valorizací letos činí 19 miliard korun. Do roku 2030 by se podle Národní rozpočtové rady díky následujícím valorizacím zvedl celkem na 250 miliard korun.
Stát musel peníze penzistům doplácet už před lety. Za rok 2013 si totiž pracující senioři mohli odečíst slevu na dani jen tehdy, pokud důchod nepobírali. Ústavní soud tuto část úsporného balíku tehdejší vlády zrušil. Lidé pak dostali jednorázový doplatek. Na podání žádostí o doplacení byly tři roky. Za čtyři měsíce po soudním verdiktu požádalo 146 tisíc pracujících důchodců o vrácení 600 milionů korun.
