Praha - Premiér Mirek Topolánek odložil termín českého uznání nezávislosti Kosova. Vláda tak příští týden o uznání Kosova jednat nebude. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg chtěl 2. dubna vládě předložit návrh na uznání Kosova. Návrh však nemá podporu všech ministrů a podle Topolánka by pravděpodobně při hlasování neprošel. Tuto skutečnost dokládá i dnešní žádost KDU-ČSL, která právě kvůli nesouhlasu s návrhem ministra zahraničí žádá o koaliční schůzku kvůli českému postoji k jihosrbské provincii. Koaliční strany jsou připraveny jednat.
„V tuto chvíli … máme dosti velké výhrady k tomu, abychom se připojili k uznání Kosova,“ řekl dnes po jednání poslaneckého klubu KDU-ČSL šéf sněmovní frakce Pavel Severa. Odvolal se na historické důvody i mezinárodní právo, hovořil o „době, kdy dáváme důraz na integraci Evropy“. Podle něj je proto nutné o postoji českého státu ještě diskutovat.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg již dříve řekl, že vládě předloží návrh na uznání Kosova 2. dubna. Chtěl by uznání nezávislosti bývalé jihosrbské provincie stihnout do summitu NATO v Bukurešti, který začíná právě v tento den. Záměr ministra zahraničí však zatím nesdílí KDU-ČSL. Podle ní je takové rozhodnutí zatím předčasné.
Premiér Mirek Topolánek v minulosti prohlásil, že jeho vláda Kosovo uzná, když země zaručí mimo jiné právo a pořádek nebo ochranu minorit na svém území.
Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku proti jeho vůli 17. února a od té doby ho uznalo přes 30 zemí. Jsou mezi nimi všechny velké státy EU kromě Španělska. Balkánské státy jako Rumunsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie ani tradiční spojenec Srbska Řecko se zatím k oficiální podpoře Kosova nepřidaly. Zásadně proti je také Rusko.
Srbsko opakovaně prohlásilo, že samostatné Kosovo neuzná nikdy. Srbská vláda chce Kosovo rozdělit podle etnického klíče mezi většinové Albánce a menšinové Srby. Kosovští Albánci, kteří tvoří 90 procent dvoumilionového kosovského obyvatelstva, podobné návrhy odmítají.
Kromě postoje české vlády k nezávislosti Kosova, koalici rozděluje i otázka ratifikace Lisabonské smlouvy. Tu zase mají problém podpořit někteří poslanci ODS, kteří nesouhlasí převážně s tím, aby se stále více národních kompetencí přesouvalo do Bruselu. Lisabonská smlouva se nelíbí ani prezidentovi, který nicméně podle svých slov nehodlá její ratifikaci.
