Posunou se hranice okresů. Obyvatelům desítek obcí by změna zjednodušila vyřizování na úřadech

Města a obce v pěti krajích se připravují na překreslení hranic stávajících okresů. Hlavním důvodem pro takovou změnu je velká roztříštěnost výkonu agend a mnohdy složité dojíždění obyvatel na různé úřady. Návrh misterstva vnitra schválila na konci února vláda, případné změny by mohly začít platit až od roku 2021.

Změna okresů by se měla týkat 33 obcí a zhruba 35 tisíc obyvatel. Ministerstvo vnitra ji naplánovalo tam, kde se nekryjí obvody správních center a okresů. Tamní obyvatelé tak musejí dojíždět do různých měst, když potřebují vyřídit něco na úřadech.

Extrémním případem jsou Radimovice na Turnovsku. Místní musejí své záležitosti řešit hned na pěti místech. Na stavební úřad dojíždějí do Hodkovic nad Mohelkou, na matriční úřad do Sychrova, na úřad práce do Českého Dubu, katastrální úřad a správu sociálního zabezpečení mají v Liberci a finanční úřad v Turnově.

Největší změny ministerstvo plánuje v Libereckém kraji, kde přejde 16 obcí z okresů Jablonec nad Nisou a Liberec do okresu Semily. Naopak Harrachov bude nově spadat namísto Semil pod Jablonec nad Nisou. Dále se přesuny dotknou i dvou obcí ve Zlínském kraji, devíti z Plzeňského, čtyř ze Středočeského a jedné obce z Vysočiny.

Mapa obcí navržených na změny v rámci okresů
Zdroj: Ministerstvo vnitra

Nový okres nevznikne

Zatímco většina obcí připravovanou změnu vítá, právě na Semilsku mají výhrady. „Občané mají nyní mnohem lepší dojezdnost do Semil. Navíc by nová varianta znamenala pro okres snížení zaměstnanosti ve veřejné správě nebo výrazné zmenšení rozlohy a počtu obyvatel,“ vysvětlila starostka Semil Lena Mlejnková (SLK) s tím, že při nedávné návštěvě vlády v kraji ministr vnitra přislíbil, že návrh pozmění.

Možnost vytvořit třeba nový okres Turnov ale nepřipadá v úvahu, hlavně z finančního hlediska. „Naposledy vznikl okres Jeseník v roce 1996 a stálo to miliardu korun,“ řekl ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy ministerstva vnitra David Sláma a dodal, že v návrhu vycházeli především z dat o dojezdnosti.

Zároveň připomněl, že vláda zatím schválila věcný záměr, je zde tedy prostor pro připomínky v přípravné fázi zákona. „Jedná se o dokončení reformy veřejné správy započaté už v roce 2002. Od té doby se řadu sporných případů podařilo vyjasnit,“ uvedl Sláma. Ke změně okresní příslušnosti došlo naposledy na začátku roku 2007, kdy se pod jiné územně správní jednotky přesunulo 119 obcí.

Směry a míra dojíždění na Turnovsku
Zdroj: Ministerstvo vnitra

Obyvatele čeká výměna občanských průkazů

Jakmile dojde k navrhované změně, čeká více než 35 tisíc lidí povinná výměna občanských průkazů. Další administrativa se týká převážně institucí vycházejících z okresního principu, jako je Česká správa sociálního zabezpečení, katastrální úřad nebo hygienická stanice. „U vyřizování občanských průkazů není stanovena místní příslušnost, takže lidé pro ně mohou jezdit třeba do Semil, pokud jim to přijde lepší,“ dodal Sláma.

Pouze za formalitu považují navrhovanou změnu také obyvatelé Študlova a Valašských Příkaz u Vsetína, jejichž obce budou nově patřit pod okres Zlín. Již nyní si většinu dokumentů vyřizují ve Valašských Kloboukách, do budoucna se ale bojí zrušení těchto úřadů a toho, že by museli dojíždět do Zlína.

V minulosti se měnily nejen okresy, ale hranice krajů

Dnešních čtrnáct krajů vzniklo v roce 2000, o pět let později bylo přesunuto 25 obcí z Kraje Vysočina do Jihomoravského kraje a tři obce z Moravskoslezského do Olomouckého kraje.

Změnu okresů a celého kraje tehdy zažily také obce v okolí Tišnova. Přesun z Vysočiny do Jihomoravského kraje s odstupem hodnotí starosta Dolních Louček jako pozitivní. „Tenkrát jsme nehledali nějakou výhodnost, ale spádovost. Když jsme patřili pod Vysočinu, lidé museli složitě s přestupy jezdit do Velkého Meziříčí a na kraj do Jihlavy, což znamenalo celodenní výlet,“ řekl starosta Dolních Louček Ladislav Tichý (nez.).

Změna hranic Jihomoravského kraje a Vysočiny v roce 2005
Zdroj: ČT24

Další změna hranic krajů proběhla na začátku roku 2016 v souvislosti se zmenšením území vojenských újezdů. Některá vyčleněná katastrální území tak přešla z Karlovarského do Ústeckého kraje, z Jihomoravského do Olomouckého kraje a naopak z Olomouckého do Moravskoslezského kraje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 13 mminutami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 6 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 7 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 9 hhodinami

Evropský pohled