Někteří poslanci chtějí zmírnit nově navrhovanou zákonnou pravomoc České národní banky určovat limity úvěrů na bydlení. ČNB je nyní vydává formou doporučení, to ale není vymahatelné. Podle novely, kterou se v úterý poslanci zabývali ve druhém čtení, by se tato pravomoc dostala přímo do zákona o ČNB. Má to omezit možná rizika na finančním trhu, například nadměrné zadlužování domácností. Řada poslanců vyjadřuje obavy, že regulace ztíží dostupnost hypoték, a tím i bydlení. Chtějí vznést pozměňovací návrhy, které nástroje na omezení úvěrů zmírňují.
Podle doporučení ČNB by od dubna měly banky poskytovat hypotéky maximálně do 90 procent hodnoty zajištěné nemovitosti. Od loňského října to bylo do 95 procent. Úvěry nad 80 procent hodnoty nemovitosti by navíc měly tvořit maximálně 15 procent portfolia bank.
U úvěrů na bydlení nyní vydává centrální banka jejich parametry formou doporučení, které ale není vymahatelné. To by měla novela změnit.
Poslanci v úterý druhé čtení předlohy nedokončili a není jasné, kdy se k němu vrátí. Nynější schůze skončí v pátek, další má začít koncem června. Bude to předposlední řádná schůze sněmovny před podzimními volbami.
Politici váhají
Některé strany jsou k návrhu novely zdrženlivé. Představitelé TOP 09 či vládní KDU-ČSL hovořili o možnosti návrh zjemnit.
„Budeme usilovat o zjemnění regulace, otázka je u té míry,“ řekl novinářům Jaroslav Klaška (KDU-ČSL). Šéf poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Michal Kučera (TOP 09) uvedl, že nějaká regulace hypoték a jejich dostupnosti existovat musí. „Nicméně tuto považujeme za příliš velkou,“ řekl. Určité regulace by podle něj měl být schopen už člověk, který o půjčku žádá. Pokud by lidé na hypotéky nedosáhli, znamenalo by to, že si začnou půjčovat mimo bankovní sektor.
Také předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura varoval, že zpřísněním pravidel by řada lidí přišla o možnost dosáhnout na vlastní bydlení. Podle něj zákon preferuje jednu formu bydlení na úkor druhé. Ekonomický expert ODS Jan Skopeček je přesvědčen, že „v okamžiku, kdy by to vstoupilo do reality, tak to omezí přístup zejména nízkopříjmových lidí a mladých párů k hypotékám“. Upozornil, že je v Česku nižší podíl nesplácených úvěrů, než je průměr EU. „Je to novela proti běžným domácnostem, proti nižší a střední třídě,“ dodal i Herbert Pavera (TOP 09 a Starostové). Podle něj si budou hypotéky brát v budoucnu jen spekulanti, kteří budou kupovat byty na pronájem.
Opoziční výhrady nalezly ohlas i u části vládních politiků. Obavy ze ztíženého přístupu rodin k bydlení vyjádřil předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD). „V začátcích dojde k tomu, že na začátku na úvěr nedosáhnou. To je špatně. Vlastní bydlení je předpokladem dobře fungující rodiny,“ řekl Václav Votava v Událostech, komentářích.
Se Stanjurou ale ve sněmovně nesouhlasil ministr financí Ivan Pilný (ANO). Podle něho Stanjura jen vypustil „politický opar“. Pilný řekl, že jde naopak o zákon na ochranu těch mladých lidí, kteří na hypotéku jen sotva dosáhnou.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš řekl, že chápe snahu ČNB regulovat trh s hypotékami kvůli riziku vzniku investiční bubliny, která by měla negativní dopady na ekonomiku. O názorech opozice je ale připraven diskutovat.
Názoru, že by v případě přijetí novely byly hypotéky primárně pro bohaté klienty, oponuje analytička Partners Lucie Drásalová. Navrhovaná kritéria a podmínky pro získání hypotéky, která jsou součástí navrhovaného zákona o ČNB, již dávno banky používají v rámci svého schvalovacího procesu, podotkla.
„Pravdou je, že jsou benevolentnější, než jsou v návrhu novely zákona a může to částečně trh ochladit, ale nemělo by to znamenat výrazné omezení pro klienty s průměrným či podprůměrným příjmem,“ dodala Drásalová.
ČNB varuje před riziky
Poskytovatelé spotřebitelských úvěrů nebudou moci podle novely poskytnout úvěr jištěný nemovitostí k bydlení, který by překročil jeden nebo více limitů ukazatelů stanovených ČNB. Z tohoto pravidla budou možné výjimky, bude-li splacení úvěrů jisté.
Novela podle guvernéra centrální banky Jiřího Rusnoka má pomoci zajistit finanční stabilitu i v komplikovaných dobách. Objem úvěrů na bydlení v Česku dosáhl 1,2 bilionu korun, což s sebou podle Rusnoka nese potenciální rizika pro finanční sektor i domácnosti.
Do závěrečného schvalování by měla projít i novela o mezinárodní spolupráci při správě daní. Předloha má omezit daňové úniky na mezinárodní úrovni. Velké nadnárodní firmy budou muset informovat o situaci v jednotlivých zemích, kde působí. Jejich zprávy budou muset obsahovat informace nutné pro posouzení, zda správně rozdělily základ daně mezi jednotlivé státy.
