Pokud chceme albánský standard, je peněz ve zdravotnictví dost, říká chirurg Pafko

Nahrávám video

Ministerstvo zdravotnictví nevyhoví poslednímu požadavku takzvaného krizového štábu českého zdravotnictví. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to zdůraznil šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO). O českém zdravotnictví kromě něj v pořadu debatovali také emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol Pavel Pafko a člen Správní rady VZP Petr Zimmermann.

Z rezerv zdravotního pojištění by příští rok mohlo jít do zdravotní péče dalších šest miliard nad rámec úhradové vyhlášky, celkem to bude 340 miliard. V pátek to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle nejnovějších propočtů zástupců krizového štábu daná částka ale nestačí a chtějí dalších osm miliard. 

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v Otázkách Václava Moravce uvedl, že požadavku krizového štábu nevyhoví. „Už teď jdeme poměrně výrazně do rezerv,“ řekl Vojtěch s tím, že ve zdravotnictví bude podle současné dohody příští rok třicet miliard navíc. „Nikdy v historii takový nárůst nebyl,“ dodal. 

Potřeba dívat se do budoucnosti

Podle Vojtěcha je potřeba myslet na budoucnost. „Já musím být také trochu odpovědným ministrem i za další roky,“ řekl ministr s tím, že pokud by stát sáhl do rezerv ještě hlouběji, bylo by později problematické zdravotní systém udržet. „A to já si nemůžu dovolit,“ dodal.  

S tím, že je potřeba se dívat i do budoucnosti, souhlasí Petr Zimmermann (ODS). „Zdravotnictví přesahuje horizont každé vlády. Tady by mělo dojít k nějaké dohodě mezi těmi, kdo tvoří koalici, opozicí a asi i odbory a lékařskou komorou, abychom každý rok nezažívali tento evergreen,“ uvedl Zimmerman. „Když je úhradová vyhláška, tak je vždycky vzrušená atmosféra a všichni se přou o to, kolik miliard tam nalít,“ poznamenal.   

„Jestli je něčeho moc, nebo málo, to je vždy relativní,“ vyjádřil se k požadavku odborů chirurg Pavel Pafko. „Pokud chceme pro naše občany západoevropský zdravotní standard, tak je těch peněz v systému málo. Pokud chceme standard bulharský nebo albánský, tak je jich dost,“ podotkl.

Podle Pafka problém tuzemského zdravotnictví přitom přesahuje střechu ministerstva. „Za třicet let tady máme dvaadvacet osob, které vedly české zdravotnictví. Opravdu je třeba uvažovat perspektivně, a ne co bude dnes nebo zítra. Jenže co může člověk, co tam je rok a půl, dělat za perspektivy?“ dodal Pafko. 

Špatná organizace péče

Podle Pafka je potřeba zdravotnický systém lépe organizovat. Na jednoho Čecha v současnosti připadne více než jedenáct návštěv lékaře za rok, poznamenal chirurg.  U zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) je to pouze kolem šesti, sedmi.

„Tady utíkají obrovské peníze,“ domnívá se Pafko. Problém tak podle něj představuje svobodná volba lékaře. „Máme elektronizaci receptů, měli bychom mít elektronizaci pohybu pacientů,“  navrhuje Pafko. 

 S tím, že vysoký počet návštěv u lékařů představuje problém, souhlasí také Zimmermann. Pokud by se dané číslo podařilo snížit na šest, tak by podle něj na každého pacienta měli lékaři dvakrát tolik času. Mohli by pak také za každého ošetřeného dostat dvakrát tolik zaplaceno. 

„Největší problém českého zdravotnictví je špatná organizace péče, nikoliv problém v  zásadní podfinancovanosti, “ vyjádřil se Vojtěch. „Pokud – a na tom pracujeme – nezapojíme do péče o pacienta více terén, více praktické lékaře, ambulantní specialisty, tak abychom odlehčili nemocnicím, nic se nezmění,“ uvedl ministr. 

Resort podle Vojtěcha v současnosti pracuje na zmíněné elektronizaci zdravotnictví. „Začali jsme elektronickými recepty a teď pracujeme na zákoně o elektronizaci zdravotnictví, který umožní sdílet zdravotnickou dokumentaci, sdílet informace o pohybu pacienta, sdílet informace o datech.“  Lékaři by tak měli mít v budoucnu přehled o tom, jaká vyšetření pacient podstoupil, a o jeho základní anamnéze. 

Ministerstvo se podle Vojtěcha nyní zabývá také otázkou snížení počtu zdravotních pojišťoven. „Aktuálně pracujeme na analýze přínosů a rizik, kterou velmi brzy předložíme i panu premiérovi, “ dodal s tím, že si ale myslí, že mít pouze jednu pojišťovnu nepředstavuje správné řešení.

Celá debata je k dispozici ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 6 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 5 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 9 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 10 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.